The article is aimed at identifying the basic approaches for assessing the economic efficiency of public projects and their application whilst assessing the efficiency of preventive anti-flooding measures. One of the important things when deciding about applying these measures is information on what value of real estate assets these measures protect and what level of potential damages they are able to prevent. Within the research assignment, therefore, the issue of property indicators in the area is dealt with, based on which the value of real estate assets in the area can be determined, and subsequently the amount of damage can be specified for when the area is hit by potential natural disasters (flood) by using damage curves processed for individual representatives of real estate property. This problem is solved in the ''Procedures for supporting decision-making in the field of securing the stability of the area in terms of possible flooding'' grant project No. 103/05/0016 with support of the Czech Science Foundation. More information about this methodology is on www.fce.vutbr.cz/ekr, the final report of this project will carried in February 2008 also on http://pala.gacr.cas.cz/. and Článek je zaměřen na identifikaci základních přístupů pro hodnocení ekonomické efektivnosti veřejných projektů a jejich uplatnění při posuzování efektivnosti preventivních protipovodňových opatření. Pro rozhodování o uskutečnění těchto opatření je mimo jiné důležitá informace, jakou hodnotu nemovitého majetku tato opatření chrání, případně jak vysokým škodám jsou schopna zabránit. V rámci výzkumného projektu je proto řešena problematika územních majetkových ukazatelů, na základě kterých lze stanovit hodnotu nemovitého majetku v území a následně při zasažení území potenciální živelní pohromou - povodní s využitím křivek poškození zpracovaných pro jednotlivé reprezentanty nemovitého majetku vyčíslit výši škody. Tato problematika je řešena v grantovém projektu č. 103/05/0016 s názvem ''Postupy pro podporu a rozhodování v oblasti stavebních investic při zajištění stability území z pohledu možného zaplavení'' za podpory Grantové agentury České republiky. Více informací o vyvinuté metodice lze nalézt na www.fce.vutbr.cz/ekr; závěrečná zpráva projektu bude uveřejněna také na http://pala.gacr.cas.cz/.
Zaniklá středověká vesnice Ve spáleném u Vyžlovky (střední Čechy) se vyznačuje výraznými terénními relikty, které už přes sto let přitahují archeologický zájem. Její úplný a trvalý zánik spadal do průběhu 14. až počátku 15. století. Nacházela se u pramenné pánve nedaleko rozvodí a k zajištění dostatku vody sloužily v jejím areálu čtyři nádrže. Jedna z hrází těchto nádrží se vyznačuje výjimečnou morfologií, která vedla k úvahám o existenci jednoduchého mlýna. Zmíněnou hrází se zabýval geodeticko-topografický průzkum, geofyzikální měření a archeologická exkavace. Zvláštní pozornost je věnována zranitelnosti sídelních areálů závislých na málo vydatných vodních zdrojích. and The deserted medieval village of Ve spáleném, near Vyžlovka (central Bohemia), is marked by distinct surface relics that have been attracting the interest of archaeologists for over a century. Its total and permanent desertion took place in the course of the 14th century to the beginning of the 15th century. The village was located at a source basin nearby a watershed, and four reservoirs in the area served to secure an adequate supply of water. One of the dams of these reservoirs is extraordinary in a morphological sense, leading to deliberations on the existence of a simple water mill. The said dam underwent geodetic-topographical surveying, geophysical surveying and archaeological excavation. Special attention was paid to the fragile nature of settlement areas dependent on insufficient water resources.
Předkládaný článek se soustředí na klíčové období výstavby vodních infrastruktur v Československu, kterým jsou bezpochyby padesátá léta minulého století. Tehdejší masivní výstavba víceúčelových vodních děl, zejména přehradních nádrží a elektráren, ale i vodovodů, probíhající v kontextu socialistické industrializace, položila základy stávajícího státního vodohospodářského systému. V jejím čele stála skupina vodohospodářských odborníků (takzvaných hydrokratů), která se formovala již od dvacátých let. Tito experti zastávali ideály modernistické vodohospodářské mise, směřující k racionalizaci a depolitizaci hospodaření s vodou a spatřující v plném ovládnutí povrchového odtoku základní předpoklad budoucí prosperity státu i obyvatelstva. Období stalinismu podle autora přineslo ideální podmínky k naplnění těchto vizí (zestátnění vodních staveb a zdrojů, centralizace správy i investiční činnosti, ideje přeměny přírody), zároveň byl ale tradiční hydrokratický projekt kompromitován produktivistickými imperativy, což nakonec vedlo k opuštění holistických idejí vyjádřených ve Státním vodohospodářském plánu na roky 1949 až 1953 a jednoznačné soustředění na akumulaci vody pro potřeby průmyslu a energetiky. Od roku 1956 pak v reakci na rostoucí znečištění životního prostředí vznikaly tlaky směřující k přehodnocení stávající vodohospodářské politiky, což v důsledku znamenalo také postupnou korozi idejí vodohospodářské mise., The article focuses on the unquestionably most important period of construction of hydraulic infrastructures in Czechoslovakia, i.e. the 1950s. The massive construction of multi-purpose hydraulic structures, in particular dams and power plants, but also water mains, which was at that time taking place in the context of socialist industrialization, laid the foudnations of the existing national water management system. It was led by a group of water management experts, so-called hydrocrats, which had been forming up since the 1920s. These experts were advocates of ideas of a modernistic water management mission aiming to rationalize and depoliticize water managementand seeing full control of surface runoff as an essential prerequisite of the future prosperity of the state and its population. According to the author, the era of Stalinism brought ideal conditions for the fulfillment of these visions (nationalization of hydraulic structures and water resources, centralization of administration and investment activities, nature transformation ideas); at the same time, however, the traditional hydrocratic project was compromised by imperatives of productivism, which fact ultimately led to the abandonment of holistic ideas formulated in the 1949-1953 National Water Management Plan and a definite concentration on accumulation of water to satisfy needs of the industry and power engineering. Since 1956, there were pressures reacting to increasing environmental pollution levels and calling for a reassessment of the existing water management policy; as a consequence, the ideas of the water management mission were gradually corroding as well., Jiří Janáč., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
Winter wheat (Triticum aestivum L. cv. Jingdong 8) was exposed to short-term high ozone treatment after anthesis and then was either well irrigated with soil water content (SWC) of 80-85 % (O3+W) or drought treated (SWC 35-40 %, O3+D). Short-term ozone exposure significantly decreased irradiance-saturated net photosynthetic rate (PN) of winter wheat. Under good SWC, PN of the O3-treated plant was similar to that of control on 2 d after O3-exposure (6 DAA), but decreased significantly after 13 DAA, indicating that O3 exposure accelerated leaf senescence. Meanwhile, green flag leaf area was reduced faster than that of control. As a result, grain yield of O3+W was significantly decreased. PN of O3+D was further notably decreased and green flag leaf area was reduced more than that in O3+W. Consequently, substantial yield loss of O3+D was observed compared to that of O3+W. Although PN was significantly positively correlated with stomatal conductance, it also had notable positive correlation with the maximum photochemical efficiency in the dark adapted leaves (Fv/Fm), electron transport rate (ETR), photochemical quenching (qP), as well as content of chlorophyll, suggesting that the depression of PN was mainly caused by non-stomatal limitation. Hence optimal soil water condition should be considered in order to reduce the yield loss caused by O3 pollution. and H. Xu ... [et al.].
In the context of discussed global climate change the emphasis is placed mainly on the adaptability of the water management methodology at present time. Therefore a questionnaire inquiry oriented to the perception of the climate change impact and current state of adaptation strategies implementation was carried out and evaluated. The research was realised among the water management experts in six large transboundary basins: Elbe, Rhine, Guadiana, Amudaria, Orange and Nile. The questionnaire was divided into six parts concerning for example: expected climate change impacts, adaptation measures, drivers for development of adaptation strategy, adaptation barriers etc. Responses were evaluated with rating and the dominant answers and lists of priority were established. Results were evaluated looking for overall conclusions in all or almost all regions, as well as conclusions for each region. The main benefit of the research lies in the evaluation based principally on the opinions of policy makers, stakeholders and water managers in the river basins not on the climate scenarios. The outcomes have proved understanding of the climate change impact issue over all six basins, only the approach to adaptation is partly different. The historical development of water management in the basin influences the perception as well. and V současnosti se v souvislosti s diskutovanou globální změnou klimatu stále zvyšuje důraz na požadavek adaptability metodik uplatňovaných ve vodním hospodářství. Z tohoto důvodu byl v šesti vybraných světových povodích uskutečněn a vyhodnocen dotazníkový průzkum mezi oslovenými experty se zaměřením na chápání důsledků klimatické změny a na zjištění aktuálního stavu implementace adaptačních opatření v povodí. Šlo o povodí Labe, Rýna, Guadiany, Amudarji, Orange a Nilu. Dotazník byl rozdělen do několika sekcí týkající se např. očekávaných dopadů klimatické změny, adaptačních opatření, podnětů pro návrh strategie adaptace, bariér adaptace atd. Dotazníky byly vyhodnocovány pomocí bodování a stanoveny vždy dominantní odpovědi a seznamy priorit. Výsledky byly vyhodnoceny vždy z obecného hlediska i v rámci konkrétního povodí a vzájemně porovnány. Významným přínosem bylo, že průzkum byl založen na závěrech a zkušenostech expertů, nikoli na klimatických scénářích. Ukázalo se, že ve všech povodích bylo dosaženo pochopení problému dopadu klimatické změny, jen přístup k vlastní adaptaci je částečně odlišný. Záleží rovněž na historickém vývoji vodního hospodářství v daném regionu