Some studies have suggested that there could be an association between the duration of sleep in humans and development of the obesity. We have analyzed the group of the probands (n = 3970, 2038 males and 1932 females, aged 18-65 years), with permanent address in the Central or South Bohemia. We ascertained the relationship between the duration of their sleep (obtained per questionnaire) and body mass index, weight, height, the value of systolic and diastolic blood pressure, heart rate, waist and hip circumference, the values of total-, high density- and low density- cholesterol, thyroid hormone and body exercise performed. The optimal values of the body mass index (and optimal body weight) were associated with the duration of sleep 7 hours per night (P < 0.001). This association was found both in males and females and in both districts. Other anthropometrical and biochemical parameters were not associated with the sleep duration., V. Adámková ... [et al.]., and Obsahuje seznam literatury
Opportunities and risks following current European elections and maintaining and improving the health of citizens in EU countries was a major theme of the EHFG annual conference in October in Gastein, Austria. The Ebola crisis in six African nations, with about 14,000 reported cases and 4,900 deaths, was another topic of discussion by the 600 leading experts in attendance. The World Health Organization states 4.7 million people could be infected and 1.2 million people could die from Ebola by June 2015. The crisis is not just an epidemic, it is a systemic failure of our global health care model, according to experts. Moreover, it is a failure on governance, international development assistance, but primarily on the failure to take immediate action. and Marina Hužvárová.
A solution of the article (called „Ethics in the medical research with a present of human subjects from the point of view of medical and philosophical“) is to show some chosen aspects which relate crosswise to ethics in medical search. They are: Hippocratus oath as a deontological codex, a definition lege artis, bioethics and forming a structure of a relation between the doctor and the patient.
Health (medical) ethics is considered for a normative ethics. Its normativing comes out from settled rules and instructions which are inseparably connected with an application of inside morality in the area of medicine. Normative ethics tries to find adequate answers for questions – What is good? What´s bad? What are moral ideals and values of everything. What is right and human? What norms are closely connected with some feelings of duty, responsibility, accurancy, incorrectness, inclination, esteem, regret…? Generaly speaking, the whole ethics (not only health/medical ethics) stands and falls down on the principle, that there is a great need in the connection to other person to do only what is good (optimal, necessary) and delay what is bad (unoptimal, unnecessary).
The doctor´s ethics, but ethics of other health service assistants, comes out from a relationship „Me“ and „the other.“ It is so called relationship of a helping man and a suffearing one. The doctor takes care of an ill person, tries to ofer (if it is possible) the best solution of his/her situation. A great attention deserves the doctor´s moral obligation, to act with a patient as a man who is in a difficult life situation. Except of this, the doctor is obliged to respect principles that correspond patient´s health disease. Realization of the disease is quite large problem of the patients.
The emphasis of delicacy and complexity of doctor´s and patient´s respects are the aim of the article. The doctor and the patient are the main subjects who stand in the centre of view of health (medical) ethics. The patient, as a subject of a medical search, always and at any circumstances distributes himself or herself. The doctor is admittedly determining element of his/her disease, tries to make an ill patient to self – filling of the basic cure rules, but first of all it is the patient who primarily decides about his/her health.
The doctors have a large privilege – and that is – to help people. The patients should believe the doctors and they should turn to them in their health problems. and Východiskem článku (s názvem „Etika v lékařském výzkumu za účasti lidských subjektů z pohledu lékařského a filozofického“) je poukázat na vybrané aspekty, které se napříč vztahují k etice v lékařském výzkumu. Jsou to: Hippokratova přísaha jako deontologický kodex, definice lege artis, bioetika a strukturování vztahu lékaře a pacienta.
Zdravotnická (lékařská) etika je považována za normativní etiku. Její normativnost vychází z pevných zásad a instrukcí, které jsou nerozlučně spojeny s aplikací vnitřní mravnosti v oblasti medicíny. Normativní etika se neustále snaží nalézat vhodné odpovědi na otázky – Co je dobré? Co je zlé? Jaké jsou mravní ideály a hodnoty všeho správného a humánního? Jaké normy jsou úzce spojeny s pocity povinnosti, odpovědnosti, správnosti, nesprávnosti, náklonnosti, úcty, lítosti…? Obecně se dá říci, že celá etika (nejenom zdravotnická/lékařská etika) stojí a padá na zásadě, že je potřeba ve vztahu k druhému člověku konat jen to, co je dobré (optimální, žádoucí), a zdržet se toho, co je zlé (neoptimální, nežádoucí).
Etika lékaře, ale i dalších zdravotnických pracovníků, vychází ze vztahu „Já“ a ten „druhý.“ Jedná se o vztah mezi člověkem pomáhajícím a člověkem trpícím. Lékař o nemocného člověka pečuje, snaží se mu nabídnout (pokud je to možné) co nejlepší řešení jeho situace. Velkou pozornost zasluhuje i lékařův morální závazek jednat s pacientem jako s člověkem, který se ocitl v obtížné životní situaci. Kromě toho lékaře morálně zavazuje i to, že musí plně respektovat zásady, které odpovídají povaze pacientova onemocnění. Uvědomění si nemoci bývá u pacientů dosti velkým problémem.
Cílem článku je zvýraznění křehkosti a komplikovanosti vztahu mezi lékařem a pacientem. Lékař a pacient jsou hlavními subjekty, které jsou středem pozornosti zdravotnické (lékařské) etiky. Pacient jako subjekt lékařského výzkumu vždy a za všech okolností rozvrhuje sám sebe. Lékař je sice rozhodujícím činitelem v ekvivalenčním vztahu, působí na nemocného, snaží se nemocnému vysvětlit závažnost jeho onemocnění, pokouší se nemocného přimět k samovolnému plnění základních léčebných pravidel, ale je to především pacient, který primárně rozhoduje o svém zdraví.
Lékaři mají jedno obrovské privilegium – a to takové, že se snaží pomáhat lidem. Pacienti by měli lékařům důvěřovat a měli by se na ně jako na odborníky obracet ve svých zdravotních nesnázích.
Na zadním přídeští je nečitelné modré kulaté razítko Na přední přídeští je napsáno: Dne 3 srpna 1867 obdržel tento rukopis Václav Staněk doktor v lékařství v Praze od p Hynka Rulfa - z pozůstalosti po nebožtíku p Janu Zoblovi, doktoru lék Pod tímto nápisem je nápis drobnějším rukopisem: Od p prof Dr V Staffala r 1890 obdržel V-B Schutz, Jedná se rukopis tmavým inkoustem s iniciálami zvýrazněnými zlatou barvou na ručním papíře, svázaný do celopergamenové vazby s dřevěnými deskami. Potah je téměř bez výzdoby. Knižní blok se uzavírá na dva páry železných trnových spon, volné části jsou rozkované na pg řemínky. S největší pravděpodobností došlo k vyřezání dvou listů v úvodu bloku. Kniha byla v roce 2004 restaurována K. Opatovou. Stav před restaurováním: mírně poškozený vnitřní blok, pergamenový potah mírně zašpiněn a odřen, papír zaprášený, zažloutlý, některé listy mechanicky poškozeny (i červotočem), chybí pg řemínek spolu s volnou částí spony na zadní desce. Kniha je uložena v ochranném pouzdře z nekyselé lepenky, Restaurování 2005 Desinfekce, oprava Kateřina Opatová, and Digitalizace 2004 AiP Beroun
Osteoporosis is a systemic disease of the skeleton, characterized by reduction of bone mass and concurrent deterioration of bone structure. Consequently, bones are more fragile, and there is increased risk of fractures. The potential for acquisition of maximum bone mass is influenced by a number of factors. Among those are heredity, sex, nutrition, endocrine factors, mechanical influences and some risk factors. The best documented nutrient for metabolism of bone is calcium. Major role in the pathogenesis of osteoporosis have some micro and macro nutrients, prebiotics, alcohol, alternative diets, starvation and anorexia. Meta analysis of 29 randomized trials showed that supplementation with calcium and vitamin D3 reduces risk of bone fractures by 24 % and significantly reduces loss of bone mass. Osteoporosis has multi factor etiology. Osteoporosis is one of diseases which are influenced by nutrition and life style. It is preventable by means of adequate nutrition and sufficient physical activity., M. Stránský, L. Ryšavá., and Obsahuje seznam literatury
Součástí zasedání Vědeckého výboru pro životní prostředí (Scientific Committee on Problems of Environment - SCOPE) byla ve dnech 29. až 30. března 2014 i mezinárodní konference, která se uskutečnila v Praze. Komise životního prostředí AV ČR a Centrum pro otázky životního prostředí UK pro tuto příležitost připravily sympozium na téma Kvalita ovzduší - stav, trendy a dopady na zdraví obyvatel. S ohledem na globální působnost SCOPE je důležité, že ochrana ovzduší představuje prioritu environmentální politiky většiny států světa; pro domácí organizátory má přímou relevanci k udržitelnému rozvoji českých měst, krajů i celé země. Akce se zúčastnilo na 60 odborníků z celého světa. and Vlasta Švecová, Tomáš Hák.
Výzkumná studie vychází z problému nezaměstnanosti. Obzvláště obtížná je situace u osob dlouhodobě nezaměstnaných se zdravotním postižením. Jde o osoby, na něž je třeba se zaměřovat především s důrazem na uplatnitelnost na trhu práce. Výzkumný soubor tvořilo 240 dlouhodobě nezaměstnaných osob se zdravotním postiţením (minimálně 12 měsíců od registrace na úřadě práce, 120 mužů a 120 žen, průměrný věk 45 let). Data byla zjišťována prostřednictvím metody Sparo. Na základě této metody bylo hlavním cílem výzkumu zjistit podobné osobnostní vlastnosti u této skupiny osob v porovnání s populační normou. Z podstatných zjištění vyplývajících z osobnostních vlastností v závěru předpokládáme, že je u těchto osob reálně spíše nemožné očekávat samostatnou zvýšenou aktivitu při vyhledávání zaměstnání, a proto se jeví jako velmi nutná potřebná zvýšená pomoc ve formě pracovně profesního a psychologického poradenství. and The research study focuses on the issue of unemployment. Particularly difficult is the situation of the long-term unemployed people with disabilities. These are the people we mainly need to focus on, regarding their employability. The research study is based on a sample of 240 respondents who were unemployed and disabled (at least 12 months registered at the Labour Office, 120 men and 120 women, average age 45). The data were obtained through the method called Sparo. Using this method, the main task was to identify similar personality traits of the disabled long-term unemployed compared to the population norms.
Based on the final findings derived from personal traits we assume, that with these people it is almost impossible to expect increased activity from their side while looking for a job and that is why the need for increased help in the form of professional and psychological counseling is needed. For this group we find as very helpful high assistance in professional and psychological counseling.
V posledních desetiletích narůstá počet empirických dokladů o významných souvislostech mezi religiozitou/spiritualitou (R/S) a zdravím. Empirické nálezy rozpoznaly jak religiozitu, tak spiritualitu jako možné zdroje zdraví a podnítily zájem psychologů o zkoumání významu těchto jevů pro tělesné i duševní zdraví. Tato studie poskytuje podrobný přehled o této oblasti výzkumu a zaměřuje se na některé související metodologické a pojmové otázky. Zvláštní pozornost je věnována definicím a vývoji dvou pojmů (religiozita/spiritualita), vývoji měření, epidemiologickým dokladům o souvislostech R/S s morbiditou, mortalitou a duševním zdravím a otázce kauzality a možných psychologických mediátorů či moderátorů R/S na zdraví. Zvláště se tato studie zaměřuje na otázku, jak specifické faktory ovlivňují zdraví. Ačkoli většina studií udává pozitivní souvislost mezi mírami religiozity/spirituality a celkovým zdravím prostřednictvím fyziologických, psychologických, sociálních a behaviorálních mechanismů, jsou běžné protikladné nálezy a nejsou řídké ani dva nebo více vzájemně si odporujících závěrů. Vztah mezi proměnnými je zřejmě mnohem složitější. To, které specifické R/S faktory posilují zdraví a pohodu, zůstává nejasné. Autoři diskutují o tom, jaké možné mechanismy by mohly vysvětlit tento vztah a jak se v těchto souvislostech mohou lišit členové různých demografických, kulturních a náboženských skupin. Zabývají se pojmem spirituality jako užitečným a v lékařském prostředí klinicky relevantním přístupem. Pro další výzkum trvá nutnost zkvalitnit výzkumné plány a měření, právě tak jako ujasnit chápání religiózních a spirituálních faktorů., In last decades, there is increasing empirical evidence on the significant links between religiosity/ spirituality (R/S) and health. Empirical findings have identified both religiosity and spirituality as a potential health resources and have stimulated interest within psychology on the role of these fenomena in physical and mental health. The present review provides examination of this field of research and adresses some related methodological and conceptual issues. Special attention is paid to the definitions and development of the two concepts (religiosity/ spirituality), the development of measurement, epidemiological evidence linking R/S to morbidity, mortality and mental health and issue of causality and possible psychological mediators or moderators of R/S on health outcomes. Particular focus of this review concerns with the issue how specific factors influence health outcomes. Although the majority of studies report positive association between measures of religiosity/spirituality and overall health via physiological, psychological, social and behavioral mechanisms, contradicting findings are common and two or more opposing conclusion are not rare. The relation between variables appears far more complex. Which specific R/S factors enhance health and well-being remains unclear. The study discusses what mechanisms might explain a relation and what might be possible diference in these associations between members of various demografical, cultural and religious groups. Last it concerns with construct spirituality as usefull and clinically relevant approach in medical settings. For the future research the need to improve research designs and measurement as well as to clarify conceptualizations of religious and spiritual factors remains., Renata Hacklová, Vladimír Kebza., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
Internet zastává stále významnější roli v životě člověka a ovlivňuje jeho chování, prožívání i vnímání světa. Jeho význam roste i v oblasti lidského zdraví. Množství uživatelů, kteří vyhledávají informace související s fyzickým, i duševním zdravím každoročně stoupá. Tento příspěvek podává přehled možných přínosů a rizik využívání internetu v této oblasti. Za přínosy lze pokládat hlavně dostupnost informací o zdraví a s tím spojenou možnost porozumění symptomům, diagnostice a léčbě; získání emocionální podpory ze strany pacientů s podobnou zkušeností; snížení míry pocitu izolace; osvojení si dovedností a způsobů chování, které jsou zdraví prospěšné a další. K možným problémům patří například riziko činění nevhodných rozhodnutí na základě zkreslených informací nebo podpora chování, které je zdraví škodlivé. Lékaři, psychologové a další pracovníci v pomáhajících profesích by si měli být těchto aspektů vědomi a hovořit o nich se svými klienty. and The Internet plays an increasing role in human life and it may influence his behavior, feelings and the way how he perceives the world. Its impact is also increasing in the area of human health. Number of people searching for information related to physical or mental health increases every year. This contribution brings an overview of benefits and risks of using the internet in this area. Among benefits there is understanding of symptoms, diagnostics and cure; getting emotional support and sympathy from patients with similar experience; reduction of feeling of isolation; and gaining new skills and behaviors supporting health, and others. Among possible problems there is, for example, risk of making bad decisions about the treatment on the basis of misleading information, or stimulation of unhealthy behaviors. The internet may be beneficial for patients but its using also bears risks. Physicians, psychologists and other people working in helping professions should be aware of them and talk about them with their clients.
Přestože je fenoménu spirituality a její vazby na zdraví věnována zasloužená pozornost, v českém i zahraničním kontextu je patrný převládající rys takových studií, totiž nedostatečná konceptualizace a nerozlišování mezi spiritualitou a religiozitou. Příspěvek hodlá zvýraznit odlišnosti mezi těmito dvěma fenomény, a to na základě vybraných myšlenek Maxe Schelera (duch jako nepředmětné specifikum lidské existence a seberealizace), Viktora Frankla (duch jako sféra existenciálního smyslu života) a Mircea Eliadeho (odlišení modality bytí sakrální a profánní). Tak vyvstává odlišnost náboženství a religiozity (transcendence do oblasti sakrální) a spirituality (transcendence každodennosti zůstávající v oblasti profánní), s možností aplikace na fenomén zdraví. Vazba spirituality a zdraví je možná ve dvojí podobě: prvním je hledání vlivu spirituality na (fyzické či psychické) zdraví, druhým pak svébytný modus spirituálního zdraví. Příspěvek formou stručného přehledu poukazuje na vybrané studie rozpracovávající obě tyto možnosti. Přesto těžiště textu spočívá ve zvýraznění možností konceptu spirituálního zdraví a jeho operacionalizace, a to vymezením pěti faktorů, které spirituální zdraví konstituují: autentický modus existence (tj. vztah k sobě samému), vztah k druhým lidem v důvěře a otevřenosti, vztah k přírodě coby celku, který nás přesahuje, tázání se po smyslu života a uvědomování si přesahu a transcendence každodennosti., Although the deserved attention is paid to the phenomenon of spirituality and its linkage to health, the prevailing feature of these studies is noticeable both in Czech and international context: the nonsufficient conceptualization and non-distinguishing between spirituality and religiosity. The paper intends to highlight the differences between these two phenomena, on the basis of selected thoughts of Max Scheler (spirit as non-object particularity of human existence and self-realization), Viktor Frankl (spirit as a sphere of existential sense of life), and Mircea Eliade (distinguishing of sacred and profane modalities of existence). The distinction between religion and religiosity (transcendence into sacred sphere), and spirituality (transcendence of everydayness remaining in profane sphere) appears, with possibility of application on the health phenomenon. The linkage of spirituality and health is possible in dual form: the first is the search for the influence of spirituality on (physical or mental) health, the second is the peculiar mode of spiritual health. The paper points to selected studies elaborating both these possibilities in the form of brief overview. But the core of the text consists in highlighting the possibilities of the concept of spiritual health and its operationalization by specifying five factors constituting the spiritual health: authentic mode of existence (i.e. the relation to self), relation to other people in trust and openness, relation to nature as a exceeding whole, inquiring about sense of life, and becoming aware of overlapping and transcendence of everydayness., Ivo Jirásek., and Obsahuje seznam literatury