V příspěvku je uveden souhrn vědeckých programů a aktivit Ústavu technické a experimentální fyziky jako vědecko-pedagogického pracoviště ČVUT v Praze zaměřeného na experimentální fyziku mikrosvěta a její aplikace., Stanislav Pospíšil., and Obsahuje seznam literatury
Vývoj rentgenových zdrojů čtvrté generace [vlnová délka =0,1nm; špičkový jas =10 [na] 32 fotonů / s mm2 mrad2 emit. spektr. pásma)] otevřel novou kapitolu výzkumu možného poškození optických prvků navržených k vedení a fokusaci jejich svazků. V článku nejdříve identifikujeme klíčové procesy spojené s interakcí intenzivního rentgenového záření s hmotou. Většina textu je pak věnována přehledu reprezentativních experimentálních výsledků uspořádaných podle Deaconova návrhu (Nucl. Instrum. Meth. Phys., Res. A 250, 283 (1986). Rozlišujeme zde poškození jedním impulsem záření (single-shot damage), při němž hrají klíčovou roli kolektivní a tepelné procesy, a poškození jednotlivými energetickými fotony (single-photon damage), které je spíše netepelného charakteru. Podstatná část novějších výsledků, představených v tomto přehledu, byla dosažena ve spolupráci ČVUT, AV ČR a MFF UK, samozřejmě při zapojení do mezinárodních struktur vytvořených pro výzkum těchto jevů., Libor Juha, Jaroslav Kuba., and Obsahuje seznam literatury
Když byly před padesáti lety zahájeny přednášky na Fakultě technické a jaderné fyziky, měla radioaktivita v českých zemích už řádný kus své historie za sebou: v druhé polovině roku 1898 objevili manželé Curieovi v jáchymovské uranové rudě polonium a radium, za osm let nato vznikly v Jáchymově první radioaktivní lázně, v roce 1919 Státní radiologický ústav a po 2. světové válce Laboratoř nukleární fyziky. Pak už na výchovu jaderných fyziků, chemiků a techniků tradiční instituce nestačily, bylo třeba založit samostatnou fakultu. Naštěstí jsme k tomu měli několik povolaných, kteří "se vyučili" u největších evropských fyziků a chemiků: František Běhounek poslouchal v Paříži přednášky Marie Curieové, Václav Petržílka pracoval u Hertze v Berlíně a v cambridgeské Cavendishově laboratoři, Vladimír Majer u G. V. Hevesyho, laureáta Nobelovy ceny za chemii v roce 1943, Čestmír Šimáně u Frédericka Joliota-Curieho. Půlstoleté výročí je příležitostí k bilancování. A připomenutí toho, co se nedá najít na internetu., Ivo Kraus., and Článek obsahuje 11 medailonků osobností fyziky
Ústav technické a experimentální fyziky ČVUT v Praze realizuje v ČR ve spolupráci s Filozoficko-přírodovědeckou fakultou Slezské univerzity v Opavě unikátní projekt detekce vysokoenergetických spršek kosmického záření, který má vedle vědeckého též pedagogický dopad. Cílem projektu je vybudovat síť detekčních stanic a zapojit se tak do globální detekční sítě, která má za úkol přispět k vyřešení fundamentálních otázek spojených s oblastí kosmického záření. Podobně jak v dalších zemích EU, v Kanadě a USA, jsou i u nás detekční stanice umísťovány převážně na střechách vybraných středních škol a studenti těchto škol jsou aktivně zapojeni do tohoto projektu. To podporuje výchovu talentovaných studentů se zájmem o technické a přírodní vědy a zvyšuje atraktivnost takové výuky., Karel Smolek., and Obsahuje seznam literatury
Je popsána problematika a návrh systému pro prevenci možného vzniku síňo-jícnové fistuly při izolaci plicních žil, která je součástí elektrofyziologické srdeční operace, jejímž cílem je léčba fibrilace srdečních síní. Návrh systému pro měření jícnové teploty je aktivitou Clever Technologies, s.r.o. (spin-off firma Univerzity Karlovy v Praze a ČVUT v Praze), Společného biomedicínského pracoviště ČVUT v Praze a UK v Praze, Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT, 1. lékařské fakulty UK a předních klinických pracovišť. V první části je stručně podán přehled o používaných technikách při operačním zákroku při léčbě fibrilací síní, o jeho průběhu a možných komplikacích. Navazuje popis návrhu systému pro měření teploty v jícnu a charakteristika jeho řešení. and Jiří Brada, Jan Kašpar, Štěpán Královec, Pavel Smrčka, Karel Hána, Radek Fiala.