Kniha zabírá 14 let Komenského pobytu v Nizozemí, jeho poslední léta života. Zde byla dokončovaná díla Komenského připravována k tisku, jeho didaktické spisy vydány souborně a zde dokončoval své životní dílo "De rerumhumanorum...". V pěti kapitolách se seznamujeme se vztahem Komenského k Nizozemí a s osobami, s nimiž se stýkal osobně nebo písemně kolem r. 1656, s pohostinností tří generací rodiny De Geer, vztahem mezi Komenským a Descartem a s Komenského polemikami proti nizozemskám teologům. Pátá kapitola přináší seznam jeho vydaných a nevydaných děl, vydaných dopisů a rukopisů Komenského a jeho syna v nizozemských knihovnách.
Studie je též věnována památce nizozemských historiků Jana Maria Romeina a Jakuba Pressera. Vztahy Komenského k Amsterodamu a Nizozemí zpracovává ve čtyřech chronologicky po sobě jdoucích oddílech: I. Mládí Jana Amose a "Zlatý věk" Nizozemí; II. Komenský a česko-nizozemské období třicetileté války; III. Komenský mezi Lešnem, Londýnem a Amsterodamem; IV. Komenský v Amsterodamu, svém posledním domově.
Známý historik líčí průběh popravy 27 českých pánů na pražském Staroměstkém náměstí r. 1621 a provádí i rekonstrukci stěžejních událostí, které k ní vedly, včetně stavovské defenestrace. Současně seznamuje se strukturou správyříše a Království českého i s tehdejšími politickými reprezentanty a spiklenci. Je umožněno nejen shlédnout zjevné děje, ale také nahlédnout do zákulisních machinací, kterými byly pozměňovány osudy zúčastněných.
Vyd. ve spolupráci s nakl. Artia, Praha and Ve zkratkovitém, virtuózně psaném a dokonalou odbornou fundovaností podepřeném průřezu barokem na českém území postupuje autor při výkladu podle celistvých vývojových fází, v nichž jsou současně shrnuta díla malířská, sochařská i architektonická. Přihlíží zároveň k vazbě umění s prostředím. Sleduje pronikání barokních tendencí do Čech, ranou tvorbu, zakořenění, rozvíjení i vyvrcholení směru, časné rokoko a klasicistní tendence a posléze úplné doznění baroka.