Biologie dekompozitorů byla vždy tak trochu na druhé koleji širšího vědeckého i veřejného zájmu. Není se trochu čemu divit – než se přehrabovat v něčem nevábném, je pohodlnější pozorovat zvířata na rostlinách či jejich predátory. Nicméně dekompozitoři si naši pozornost zaslouží už jen tím, že po nás uklízejí, ať jde o kontinuální úklid koprofágů, tak o jednorázový úklid, který po nás provedou nekrofágové, a tím pomáhají udržovat to krásné a přitažlivé v chodu a stabilitě. Z koprofágů se již od věků pyramid těší jisté pozornosti koprofágní brouci, nicméně za poslední léta o nich v naší literatuře mnoho slyšet nebylo. Cílem tohoto článku je tedy představit širší veřejnosti tyto koprofágní brouky s jejich osobitou a zajímavou ekologií, která zajímavě ovlivnila jednu lidskou kulturou., Dung beetles are introduced as an important and interesting ecological group. Their ecology, what they eat and their impact on human culture and society are reviewed. Although they are no longer considered to be a deity, dung beetles still prove to be highly beneficial for both nature and human society, thanks to their degradation of dung., and František Xaver Jiří Sládeček.
Agrolesnické systémy v tropických oblastech nabízejí možnost, jak zajistit trvale udržitelnou produkci na obdělávaných pozemcích, a často představují jediný zalesněný ekosystém v okolní odlesněné krajině. Tento článek se věnuje problematice agrolesnictví v tropech se zaměřením na kávové plantáže pěstované v Peru., Agroforestry systems present a way to keep sustainable production in cultivated areas, especially in the tropical zone. At the same time it is often the only forested ecosystem in otherwise deforested landscape. This article is about agroforestry in tropical areas, with the focus on coffee (Coffea) plantations in Peru., and Lenka Ehrenbergerová.
Halančíci rodu Nothobranchius jsou přizpůsobeni životu v periodických vodních tůních v afrických savanách. Období sucha přežívají v embryonální fázi vývoje. V současné době se rozeznává přes 60 druhů halančíků rodu Nothobranchius, kteří žijí v travnatých savanách a řídkém sezonním lese v širokém pásu východní Afriky. Druh N. furzeri se stal modelovým organismem pro výzkum stárnutí a věnují se mu v několika laboratořích v Evropě, USA a Asii. Náš výzkum se zaměřuje hlavně na evoluční ekologii tří druhových komplexů tohoto rodu v oblasti jižního a středního Mosambiku., Killifish from the genus Nothobranchius are adapted to temporal pools in African savannahs. They survive the dry phase as dormant eggs and develop rapidly after the onset of rainy season. There are about 60 species of Nothobranchius distributed throughout Eastern Africa. One species group became a model for studies on ageing. Our current field and laboratory research on annual Killifish from Mozambique is reviewed and particular studies on their ecology and evolution are highlighted., and Martin Reichard.
Článek shrnuje současné znalosti o distribuci ryb a její dynamice v našich přehradních nádržích. Především jsou popsány změny distribuce ryb v průběhu a mezi několika důležitými obdobími, jako je třecí období, období sběru potravy a zimní období. Dále je diskutován přínos současného rozvoje metodik vzorkování ryb k porozumění jejich distribučních vzorců., This paper summarizes current knowledge of fish distribution and its dynamics in Czech water reservoirs. The dynamics of fish distribution is described during the three periods, including spawning, feeding and wintering. And the importance of current fish sampling technique innovations for understanding fish distribution patterns is also discussed., and Martin Říha a kolektiv autorů.
The Costanera Sur ecological reserve in Buenos Aires, Argentina, was established in 1986 on the banks of the Rio de la Plata on excavated substrata landfill, where free space was left for plant and animal communities to take over. The 350 ha of the reserve include such biotopes as wetlands, pampas and small areas of woodland, providing a valuable site for the city's inhabitants to meet various species of animals in close proximity to the historical city centre, e.g. 270 bird species have been recorded there., Andrej Funk, Kateřina Funková., Ekologická rezervace Costanera Sur v Buenos Aires v Argentině vznikla v roce 1986 na břehu Río de La Plata na skládce vytěženého substrátu, kde byl ponechán volný prostor k sukcesi společenstev rostlin a živočichů. Na ploše 350 ha rezervace zahrnuje biotopy mokřadů, pampy a malých úseků lesa a představuje cennou lokalitu pro rekreaci obyvatel města i pro poznávání různých druhů zvířat v těsné blízkosti historického centra města. Zatím zde byl doložen výskyt např. 270 druhů ptáků., and cze
Z geobotanického hlediska je popsána subalpinská a alpinská vegetace v horách jihovýchodní Brazílie. Přirozené požáry tam ovlivňují strukturu rostlinných společenstev. Jsou zmíněny zajímavé životní způsoby, jako je mykorhiza, hemiparazitismus a masožravost. Jedním z nejzajímavějších fenomenů je symbióza mezi masožravou rostlinou Utricularia cornigera (bublinatkou růžkatou) a růžicovitými rostlinami Vriesea atra nebo Eryngium fluminense. Je diskutováno o problému srovnávání popsané brazilské vegetace a páramos v Andách. Pojem "brazilská páromos" je odmítnut., The subalpine and alpine vegetation in mountains of south-eastern Brazil is described from the botanical point of view. Natural fires affect the structure of plant communities there. Interesting life strategies, such as mycorrhiza, hemiparasitism and carnivory, are mentioned. One of the most interesting is the symbiosis between carnivorous Utricularia cornigera and rosette plants of Vriesea atra or Eryngium fluminense. Brazilian vegetation and páramos in the Andes are compared., and Miloslav Studnička.
Energetická soběstačnost patří podle Světové obchodní organizace mezi desítku výzev, jimž budeme čelit v následujících desetiletích. Současné dominantní zdroje energie nejsou trvalým řešením, a tak musíme nejen hledat zdroje nové, ale přitom i zdokonalovat její přeměnu a vyřešit skladování. Právě to je jedním z úkolů Strategie AV21. and Luděk Svoboda.
Detailní výzkum recentní fauny umožňuje srovnání s výskytem jednotlivých druhů v období od glaciálu, přes oteplení na počátku holocénu, klimatické optimum holocénu i s nástupem zemědělství až po zhoršení podmínek v mladším holocénu. Fosilní záznamy mohou pomoci při vysvětlení absence konkrétních druhů na určitém místě v současnosti. Autoři článku také diskutují vliv ekologických fenoménů na lokální druhovou diverzitu - některé z nich druhovou bohatost zvyšují (říční, krasový a vrcholový fenomén), jiné ji snižují (hadcový a pískovcový fenomén). Faunistický výzkum musí probíhat ruku v ruce s taxonomickými studiemi. I v tak malakologicky prozkoumaných zemích, jako je Česká republika, jsou stále objevovány pro dané území nové druhy, včetně invazních – žádné území není prozkoumané jednou provždy. Článek zmiňuje některé důležité faunistické objevy na území České republiky, tak připomíná zásadní význam tohoto dnes podceňovaného oboru a nastiňuje také jeho výhled do budoucnosti., It is important to study the occurrence (presence vs. absence) of extant species; fossil records can help explaining the patterns. The role of ecological phenomena on local species diversity is discussed. The impact of ecological phenomena on local species diversity is discussed – some of them increase (river, karst and hilltop phenomena), while others decrease the species diversity (serpentine and sandstone phenomena). Faunistic research must go hand in hand with taxonomic research. Even in a well-explored country such as the Czech Republic, new species for this area are constantly being discovered including some invasive species, making faunistic research a never-ending story., and Lucie Juřičková, Vojen Ložek.
Mezi hlemýždě (Helix) patří některé z největších druhů suchozemských plžů v západní části palearktické oblasti. Článek představuje vybrané druhy hlemýžďů a pestrost prostředí, která obývají. Mnoho druhů lze snadno spatřit, protože se vyskytují na turisticky atraktivních lokalitách, přesto jsou tyto druhy jen povrchně prozkoumané a neví se ani, kolik druhů žije v Evropě. Mimo pravé hlemýždě ještě existují ve Středomoří a subtropické oblasti Severní Ameriky ještě tři další skupiny s podobným tvarem ulity, které se vyvinuly nezávisle na hlemýždích., The genus Helix, comprising some of the largest snails of the western Palaearctic, is introduced along with some of its representatives and the variety of their habitats. Many of the species are easy to spot, because they can be found at frequently visited sites in the Mediterranean. However, our knowledge of many of these species is superficial, and we don’t even know how many species occur in Europe. There are also three other groups, which resemble the genus Helix by their shell, but have evolved independently in the subtropics of the Mediterranean and Northern America., and Ondřej Korábek.