Článek vychází z pozorování výskytu kobylky malé (Phaneroptera nana) v centru Prahy. Představuje blíže tento druh, jeho rozšíření, prazskou mikropopulaci a poznatky z chovu v insektáriu., This article is based on observations of the Mediterranean Katydid (Phaneroptera nana) in the centre of Prague. It presents the species, its spread, its Prague micropopulation and information on insectarium breeding in some detail., and Pavel Pecina.
Průběh počasí a v dlouhodobém pohledu podnebí patří k limitujícím podmínkám pro výskyt organismů, dokladem je výskyt teplomilných a naopak i chladnomilných nebo suchomilných a mokřadních druhů na našem území. A nejde pouze o přirozená společenstva, rozdíly nacházíme i ve skladbě pěstovaných plodin. Plošnou proměnlivost ovlivňují rozdílné klimatické podmínky - kromě podnebí hrají roli také půdní vlastnosti, které i díky odlišným geologickým podmínkám jsou velmi různorodé. Podnebí je však nejdynamičtější složkou přírodního prostředí. A právě pro území České republiky je typická vysoká proměnlivost podnebí i počasí v čase. Sucho se v posledních letech vyskytuje stále častěji, což však není dáno pouze nedostatkem srážek, ale také schopností krajiny zadržet vodu. Označení „sucho“ je výraz v obecném pojetí dosti neurčitý a v různých vědních i hospodářských oborech odlišně definovaný. Sucho meteorologické je nejčastěji vyjádřené časovými a prostorovými deficity srážek, které představují prvotní příčiny výskytu tohoto jevu. Kromě množství a intenzity spadlých srážek vztažených k dlouhodobým srážkovým úhrnům pro dané místo a roční dobu stanovili mnozí autoři různé definice sucha, a to v závislosti i na dalších klimatologických prvcích (teplota vzduchu, výpar, rychlost větru, vlhkost vzduchu aj.). Sucho zemědělské (agronomické) je vyjádřeno nedostatkem vody v půdě pro zemědělské plodiny ovlivněným předchozím nebo stále trvajícím výskytem meteorologického sucha. Z hlediska vodních poměrů v krajině je pak důležité sucho hydrologické. Člověk svou činností ovlivňuje krajinu, což platí i pro území ČR, kde může časem nastat nedostatek vody, a proto bychom se při hospodaření v krajině měli zaměřit, Climate has a substantial influence on the occurrence of organisms and thanks to its high variability various communities are to be found on our territory. The last years have seen increasingly frequent extreme climatic events, including the occurrence of serious drought. To assess the occurrence of drought the moisture balance method (difference between total precipitation and potential evapotranspiration) is the most frequently used. The extent and intensity of drought also depend on water retention capacity of the landscape. In view of possible climate change (particularly increase in air temperature), more pronounced drought periods may occcur in the near future., and Jaroslav Rožnovský.
Essential hypertension is a major risk factor for several cardiovascular diseases. It is a complex trait resulting from the interactions of multiple genetic and environmental factors. Moreover, not only genetic but also epigenetic inheritance plays a significant role. One can speculate that hypertension develops as a consequence of “errors” in well-coordinated regulatory systems of blood pressure. Errors in the cascade of molecular, biochemical and genetic processes, which regulate blood pressure, have finally enough potential to result in hypertension. Numerous environmental factors surrounding the organism during its development should influence the expression of genetic information. However, despite the considerable research effort, it is still difficult to identify all genes and/or other genetic determinants leading to essential hypertension and other cardiovascular diseases. This is mainly because these diseases usually become a medical problem in adulthood, although their roots might be traced back to earlier stages of ontogeny. The link between distinct developmental periods (e.g. birth and adulthood) should involve changes in gene expression involving epigenetic phenomena. The purpose of the present paper is to bring a piece of light on gene-environmental interactions potentially implicated in the pathogenesis of hypertension., J. Kuneš, J. Zicha., and Obsahuje seznam literatury
Toxoplasmosis is caused by intracellular protozoan parasite, Toxoplasma gondii (Nicolle et Manceaux, 1908). Cats and other felids are the definitive hosts. It could be transmitted to man and animals by consumption of infected undercooked meat and contaminated food items including drinking water. Results of toxoplasmosis epidemiological surveys in animals and humans in South-West, North-West, North-East and North-Central Zones of Nigeria have been reported with greater impact on the health of pregnant women and HIV-infected individuals. Meanwhile, studies in states within the South-South and South-East Zones are relatively scanty or non-existent. Overall, the seroprevalence of human toxoplasmosis in Nigeria is estimated at 32% with the following reports for North-West (32%), North-East (22%), North-Central (24%) and South-West (37%). Information on the genetic diversity of isolates of T. gondii in humans and animals including the role of the environment in transmission and maintenance of the disease are highly needed., John Asekhaen Ohiolei, Clement Isaac., and Obsahuje bibliografii
a1_Polistopadový český environmentalismus je myšlenkově v mnoha směrech kompatibilní s ekologickou modernizací, která je od osmdesátých let určujícím diskurzem o životním prostředí na Západě. Autoři tvrdí a v článku dovozují, že tato kompatibilita není jen výsledkem importu těchto idejí do českého prostředí po roce 1989 a že základy pro přijetí paradigmatu ekologické modernizace položila svébytná forma environmentalismu, která se v Československu rozvinula v období socialismu. Jejím jádrem bylo propojení dvou zdánlivě neslučitelných složek: působila zde jednak meziválečná romantická tradice výchovy jednotlivce k environmentálně citlivému jednání prostřednictvím znalosti a pobytu v přírodě, jejíž kořeny vedou do prostředí severoamerických hnutí ,,lesní moudrosti'' (woodcraft) a trampingu, jednak přírodovědecky a technokraticky racionální pohled na životní prostředí v odborných kruzích, od sedmdesátých let silně ovlivněný sovětskou školou krajinné ekologie. Jeho předností bylo pevné vědecké analytické ukotvení, nedostatkem nemožnost uplatnění poznatků do praktické roviny veřejné politiky a rozhodování z důvodu nepřijatelnosti společenské kritiky v tehdejším režimu. Východiskem byl prohloubený důraz na uvědomělé jednání jednotlivce jako odpověď na ekologické výzvy v iniciativách, jako byl Tis - Svaz pro ochranu přírody a krajiny, Český svaz ochránců přírody a hnutí Brontosaurus., a2_Klíčové pro pochopení souběžného působení romantické a vědecké složky v českém environmentalismu je jejich propojení v rovině osobní zkušenosti mnoha protagonistů (včetně pronásledování některých ekologických aktivit v období socialismu). Díky kombinaci odporu k etatistickému řešení problémů životního prostředí a úsilí o změnu vztahu společnosti k přírodě formou individuální zážitkové výchovy dospěl český environmentalismus intelektuálně do stejného bodu a ve stejnou dobu jako západoevropská ekologická modernizace, i když velmi odlišnou cestou. Zároveň však takto zformovaný český environmentalismus nebyl podle autorů vybaven k tomu, aby se po návratu země ke kapitalismu zapojil jako vyzrálý kritický aktér do řešení širších strukturálních aspektů krize životního prostředí, která neskončila spolu s bývalým režimem., a1_In terms of its mindset and mental setup, the post-November Czech environmentalism is in many respects compatible with the ecological modernization which has been the determining environmental discourse in the West since the 1980s. The authors claim, and attempt to infer so in their article, that the acompatibility is not just a result of imports of these ideas into the Czech environment since 1989, but rather that the groundwork for the acceptance of the ecological modernization paradigm was laid by a specific form of environmentalism which developed in Czechoslovakia during the socialist era. Its core was a combination of two seemingly incongruous elements; the inter-war romantic tradition of individual education toward environmentally concientious behavior through knowledge of and time spent in nature, rooted in the environment of North American ''woodcraft'' movements and in the Czech tramping movement, and the natural scientific and technocratic, rational attitude to the living environment haboured by the professional community, strongly influenced by the Soviet school of landscape ecology. The latter element´s strenght was its firm scientific ancoring; its weakness the impossibility to apply knowledge at the practical level of public policy and decision-making, as any social criticism of the then ruling regime was unacceptable. The solution was an increased emphasis on conscientious behavior of an individual reacting to ecological challenges, promoted by initiatives such as The Yew - The Union for the Protection of nature and landscape (TIS - Svaz pro ochranu přírody a krajiny), Czech Union for Nature Conservation (Český svaz ochránců přírody), or Brontosaurus Movement ( hnutí Brontosaurus)., a2_The key to understanding the parallel coexistence of the romantic and the scientific components in the Czech environmentalism is their connection at the level of personal experience of many of its protagonists (including persecution of some ecological initiatives during the socialist era). Thanks to a combination of resistance against etatistic solutions of environmental problems and efforts aimed at changing the society´s attitude to nature through individual experience-based eduction, the Czech environmentalism reached the same intellectual point at the same time as the Western European ecological modernization although each used a very different route to get there. However, the authors claim that the Czech environmentalism that had formed in the manner outlined above was not adequately equipped or prepared to participate in solving broader structural aspects of the environmental crisis (which did not end with the demise of the previous regime) after the return of the country to capitalism., Petr Jehlička, Joe Smith., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
Článek stručně shrnuje základní adaptace xerotermních rostlin. K těm patří i povrchové struktury vzniklé z epidermis. Blíže je v textu pojednáno o krycích chlupech (trichomech), jejich funkci a morfologii. Článek doplňuji fotografie různých typů těchto trichomů., This article briefly summarises essential adaptations of xerothermic species. These include epidermal structures covering plant surface. The plant hairs (trichomes), their function and morphology are described in detail. The text is supplemented with photos of some trichome types., and Hana Mašková.
Tropické deštné lesy jihovýchodní Asie jsou známé vysokou druhovou i morfologickou diverzitou rostlin a stromy jsou logicky klíčovou složkou tohoto ekosystému. Ostrov Borneo, se svými přibližně 3 000 druhy dřevin, není v tomto ohledu žádnou výjimkou. Determinace druhů je zde právě kvůli vysoké diverzitě mimořádně složitým a komplexním úkolem, který vyžaduje mnohem větší úsilí než při práci v temperátních ekosystémech. Kromě běžných znaků se při určování tropických dřevin využívají i speciální znaky, jako je např. zásek do borky, barva exudátu či charakteristická vůně. Článek v krátkosti představuje jak významné stromové dominanty deštných lesů Bornea, jako jsou dvoukřídláčovité, tak i další čeledi stromů, jejichž zástupci jsou v lesích bohatě zastoupeni. Zajímavý je také výskyt evolučně starých linií, které nesou primitivní znaky krytosemenných rostlin. Tento článek uzavírá čtyřdílný seriál o tropických lesích Bornea., The tropical rain forests of south-east Asia are famous for their tall plant species and morphological diversity, with trees forming a key component of this ecosystem. The island of Borneo with more than 3,000 species of woody plants is no exception. Due to this high diversity, species identification is a very demanding and complex task, especially in comparison with temperate ecosystems. Apart from traditional characteristics, special traits are also useful for identification, e.g. bark slash and the resulting colour of exudate or typical odour. This article concludes the four-part series and presents a brief overview of dominant tree families of the tropical forests of Borneo including Dipterocarpaceae. The remarkable ancient evolutionary lineages are also introduced., and Michal Hroneš, Radim Hédl, Martin Dančák.