Online psychoterapie je dnes respektována jako svébytné uspořádání psychosociální léčby. V současnosti se pozornost výzkumníků zaměřuje především na její efektivitu. Autoři nabízejí přehled 30 studií zabývajících se účinností online psychoterapie. Shromáždili ty výzkumy, v nichž se ověřovala účinnost jedné ze tří základních forem online léčby: svépomocný online psychoterapeutický program bez kontaktu s terapeutem, svépomocný online psychoterapeutický program s minimálním kontaktem s terapeutem a online psychoterapie s terapeutem. Většina studií zkoumala efektivitu KBT intervencí, které trvaly v rozmezí 6–8 týdnů. Účinnost se dnes ověřuje nejčastěji porovnáním s kontrolními skupinami, tvořenými budoucími pacienty na čekací listině. Dvě třetiny studií zahrnuly do výzkumného designu i následné sledování respondentů, nejčastěji po dobu 3–6 měsíců. Ve všech sledovaných studiích se online psychoterapeutické intervence ukázaly jako efektivní prostředek léčby dané psychické poruchy. Ve výzkumech, které zahrnuly kontrolní skupinu, se vždy ukázalo, že absolvování online programu přineslo respondentům více úlevy než zařazení do kontrolní skupiny. Studie, které porovnávaly online intervence s léčbou tváří v tvář, došly ve všech případech k závěru, že obě dvě formy terapie jsou stejně efektivní., Online psychotherapy is now a respected mode of psychosocial treatment. Nowadays the attention of researchers is primarily focused on its effectiveness. Authors provide an overview of 30 studies dealing with the effectiveness of online psychotherapy. They collected surveys focused on the effectiveness of one of three basic forms of online therapy: self-help online psychotherapy program without contact with a therapist, self-help online psychotherapeutic program with minimal contact with the therapist and online psychotherapy with a therapist. Most studies examined the effectiveness of CBT intervention which lasted between 6-8 weeks. Efficiency was mostly measured by the comparison with control groups, made up of patients on the waiting list. Two thirds of the studies included in the research design follow up of the respondents, mostly for 3-6 months. In all the studies online psychotherapeutic interventions proved to be effective means of mental disorders treatment. Studies which included a control group have always shown that completion of the online treatment brought more relief than inclusion in the control group. Studies comparing the online intervention to face to face treatment came in all cases to the conclusion that the two forms of therapy are equally effective., Zbyněk Vybíral, Petra Vondráčková., and Obsahuje seznam literatury
ADHD (attention deficit hyperactivity disorder, porucha pozornosti s hyperaktivitou) představuje z hlediska psychiatrie a psychologie jednu z nejvýznamnějších poruch dětského věku. Přes většinou prezentované multifaktoriální pojetí poruchy vyvolává ADHD kontroverze v terapeutických postupech, jak ve směru preference farmakoterapie, tak ve směru preference psychosociálních intervencí. Autorky popisují teoretické podklady a terapeutické postupy obou směrů a ukazují prospěšnost jejich vzájemného propojení. Kontroverzní postoje vycházejí spíše z osobních zaujetí, než z odborné neslučitelnosti názorů., ADHD (Attention Deficit Hyperactivity Disorder) represents one of the most important disorders in child psychiatry and psychology. Despite multifactorial attitude to ADHD has predominantly been presented, this disorder keeps eliciting controversies in therapeutic approaches, both in psychopharmacological trends and in preferences of psychosocial interventions. The authors describe theoretical basis and therapeutical methods of both trends and show benefits of their reciprocal combination. Controversial attitudes proceed mainly from personal prejudices than from scientific incompatibility of different approaches., Iva Dudová, Jana Kocourková., and Obsahuje seznam literatury
Účelem textu je představení různých modelů psychoterapeutické formulace případu. Koncept formulace případu je nejprve definován, jsou uvedeny jeho základní vlastnosti a účel. Následně jsou představeny specifické aspekty formulace případu z pohledu odlišných psychoterapeutických přístupů a modely aspirující na využitelnost různými přístupy. Zmiňované koncepty jsou poté uvedeny do kontextu sady kategorií nabízející přehled obsahových a formálních prvků formulace případu. Kategoriemi odlišujícími různé koncepty a definice formulace případu jsou původ teorie, centrální prvek, symptomatologie, vztah k plánování, adresát a profesní kontext., The purpose of the presented text is an introduction of different psychotherapeutic case formulation models. First the case formulation concept is defined and its basic qualities and purpose are delineated. Then the text introduces specific aspects of case formulation as viewed by different psychotherapy approaches, and models declaring their usefulness for more than one specific approach. Mentioned models are then put into context of a set of categories offering overview of content and formal aspects of case formulations. The categories differentiating concepts and definitions of case formulations are: theory origination, central element, symptomatology, approach to planning, recipient, and context of profession., and Michal Čevelíček, Roman Hytych, Jan Roubal.
Odpúšťanie patrí medzi psychologické javy, ktorým dlhú dobu nebola venovaná primeraná pozornosť psychologických štúdií. Situácia sa mení s rozmachom aplikovanej pozitívnej psychológie a vzhľadom k tomu je tematika odpúšťania aktuálne vo svete predmetom interdisciplinárneho štúdia. Príspevok poukazuje na potenciál procesu odpustenia ako jednej z intervenčných techník v poradenstve a psychoterapii, ktorého cieľom je zlepšenie psychologického zdravia klienta. Odpustenie môže byť jednou z možností redukcie negatívneho afektívneho aspektu utrpenia psychického zranenia obete. Príspevok najprv poukazuje na podstatu odpustenia v poradenstve a psychoterapii, následne definuje odpustenie vzhľadom na fázy procesu odpustenia a popisuje proces odpustenia podľa R. D. Enrighta. Prezentuje modely procesu odpustenia v poradenstve a psychoterapii s ohľadom na zdravotný aspekt odpúšťania a neodpúšťania. V závere sú uvedené niektoré výsledky výskumov zaoberajúcich sa intervenč- nými programami modelu procesu odpustenia v rámci kvality života človeka, konkrétne jeho fyzického a duševného zdravia. Okrem toho sa príspevok pokúsil naznačiť silné a slabé stránky procesu odpustenia v poradenstve a psychoterapii na základe troch prístupov k odpusteniu v psychoterapii. Ukazuje sa nádej, že tento jav sa stáva predmetom intenzívneho psychologického štúdia nielen v zahraničí, ale aj v Čechách a na Slovensku., Forgiveness is one of the psychological phenomena, which did not received adequate attention in psychological studies for a long time. The situation is changing due the rise of applied positive psychology and thus the topic is the subject of interdisciplinary studies in the world. This paper points to the considerable potential of the process of forgiveness as one of the intervention techniques in counseling and psychotherapy, which aims to improve the psychological health of the client. Forgiveness can be one of the options how to reduce the negative affective aspect of suffering the psychological injury of a victim. First, it is pointed to the essence of forgiveness in counseling and psychotherapy, then, the forgiveness is defined regarding the phases of forgiveness and the process of forgiveness is described according R. D. Enright. The process models of forgiveness in counseling and psychotherapy are presented regarding the health aspect of forgiveness and non-forgiveness. In the conclusion, some results of studies dealing with intervention programs of process model of forgiveness in the field of quality of life, namely physical and mental health, are mentioned. Besides that, the author tries to outline the strengths and weaknesses of the process of forgiveness in counseling and psychotherapy based on three approaches to forgiveness in psychotherapy. The hope turns out that this phenomenon will become the subject of deeper psychological study not only abroad but also in the Czech and Slovak Republics., Ivana Prešinská., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy