The paper deals with the concept of criminal thinking or attitudes that has received considerable research attention in foreign countries especially because of its proven relationship to antisocial behavior and potential for changing it through elimination of these attitudes (e.g. Blud et al., 2003; Henning, Frueh, 1996; Walters, 2005b). Nevertheless criminal thinking still remains almost undescribed in the Czech Republic. The aim of this study is to introduce to Czech readers its wide theoretical and empirical background and applicability in praxis. The presented study tries at the same time to overcome terminological confusion and opinion discrep ancies connected with this topic and to reach a useful definition of this concept., Petra Faridová., and Obsahuje seznam literatury
In the conception of modern bioethics, the concept of autonomy plays a dominant role. Contemporary bioethical discourse in many cases glorifies an approach founded on this principle, and it seems that its role in moral conduct in applied bioethics is considered to be the key to salvation. This article attempts, to a certain extent, to relativise the dominant principle of autonomy, especially in medical ethics, even if it does not deny its indispensability. It points, however, to particular practical aspects which respect for the principle of autonomy, especially in the doctor-patient relation, can influence in a negative way, or can quite negate. As the basic antithesis to theories which found their priority on the axiom of respect to autonomy, the author then presents paternalistic and neo-paternalistic concepts in bioethics which find support, above all, in the principle of beneficence. The argument in this article necessarily demands an outline of the basic properties of paternalism and autonomy. For this reason the article especially focuses on models of the relationships between doctor and patient, that is on medical ethics in the narrow sense., Adam Doležal., and Obsahuje poznámky a bibliografii
a1_Ciele. Cieľom tejto kvalitatívne zameranej výskumnej štúdie bolo porozumenie subjektívneho prežívania budovania komunity a jeho popisu vo výpovediach účastníkov Community Building Workshop a Community Building Event (CBW/E) od východiskovej situácie rozhodnutia o účasti na workshope a životnej situácii v tom čase, cez najdôležitejšie momenty workshopu, až po prípadné zmeny u účastníkov v dôsledku tejto skúsenosti. Súbor a metódy. Účastníci z Veľkej Británie, Nemecka, USA a niekoľkí, ktorí neuviedli svoju národnosť, sa zúčastnili workshopov zorganizovaných vo Veľkej Británii a Nemecku a vyplnili sadu troch dotazníkov v anglickom jazyku tesne pred workshopom, tesne po workshope a tri mesiace po workshope. Analyzované boli údaje od 18 účastníkov. Hypotézy. Vzhľadom na to, že išlo o exploračne zameranú štúdiu, neboli vopred stanovené žiadne hypotézy. Analýza. Dáta boli analyzované prostredníctvom Konsenzuálneho kvalitatívneho výskumu (CQR), metódy komplexnej a dôkladnej kvalitatívnej analýzy, ktorá využíva konsenzuálny prístup. Výsledky. Participanti typicky prichádzali na workshop CBW/E s túžbou po osobnom raste, so záujmom o komunitu a jej úlohu v každodennom živote a tiež s nejakou aktuálne prežívanou osobnou záležitosťou. Jadro psychologického zážitku komunity tvorilo zdieľanie, ocenenie a autentickosť. U všetkých analyzovaných prípadoch (18) sa nachádzal pocit posilnenia (empowerment) ako dôsledok účasti na workshope CBW/E. Medzi ďalšie najčastejšie respondentmi výskumu uvádzané zmeny v dôsledku workshopu patrili väčšia schopnosť byť sám sebou, zvýšená sebaúčinnosť a sebaistota, dôvera a akceptácia, práca s vlastnými hranicami a aplikácia získaných poznatkov a zručností v živote., a2_Toto učenie sa u väčšiny participantov výskumu spájalo s prežívaním emocionálneho distresu. Obmedzenia výzkumu. Hlavným obmedzením výskumu bolo použitie písomných, a nie verbálnych výpovedí účastníkov, čo znižuje bohatstvo dát, ktoré môžu byť potenciálne získané od participantov., b1_Objectives. The goal of this qualitatively oriented research study was to understand subjective experience of building community as found in the accounts of Community Building Workshop and Community Building Event (CBW/E) attendants. Subjects and setting. Attendants (n=18) from United Kingdom, Germany, United States and a few with not stated nationality, took part in workshops organized in United Kingdom and Germany. The data were collected by questionnaires prior, at the end, and three months after the workshop. The questionnaire captured participant’s experiences of the enrolment to the workshop, the most important events in the workshop, and the changes perceived as a result of their experience of community building. Hypotheses. Because of the explorative character of the research study, there was no hypothesis stated beforehand. Analysis.T he data were analysed using the Consensual Qualitative Research (CQR) a method of comprehensive and rigorous qualitative analysis that uses consensual approach to analysis. Results. Participants typically came to the workshop CBW/E with the desire for personal growth, with the interest in community and its role in their everyday life. Sharing, appreciation and being authentic were the core elements of psychological sense of community for the participants. In all analysed cases (18), there was a feeling of empowerment mentioned as a consequence of attendance of the workshop. The most frequently cited changes in attendants lives were greater ability to be authentic, increased self-efficiency, enhanced confidence, trust and acceptance, work with own boundaries and application of an acquired learning and skills in one’s life. The learning was in the majority of our research cases connected with experiencing of some emotional distress. Study limitations., b2_The main limitation was the use of written rather than verbal accounts, which limits the richness of the data that can be gathered., Júlia Halamová, Ladislav Timuľák, Lucia Adamovová., and Obsahuje seznam literatury
Cílem tohoto článku je popsat a kriticky reflektovat tři hlavní teoretické přístupy, kterými je v současné psychologii konstruován lidský potenciál k učení; autoři tyto přístupy souhrnně označují jako teorie nadání, teorie přípravy a teorie motivace. Autoři se v článku zabývají tím, na jakých základech jsou jednotlivé přístupy vystavěny, tedy z jakého teoretického rámce vycházejí a jaké metody používají. Ukazují také, jak jednotlivé přístupy k lidskému potenciálu zobecňují své závěry, a jak na tomto základě doporučují odlišné vzdělávací praktiky a nabízejí odlišné interpretace situací, se kterými se lidé mohou setkávat v průběhu vzdělávání. Závěrem argumentují, že jednotlivé přístupy mohou být nahlíženy z perspektivy kritické psychologie jako různé diskurzy lidské přirozenosti, které vycházejí z rozdílných ideologických perspektiv a jejichž závěry mohou vést ke zvýhodňování, nebo naopak znevýhodňování různých skupin studentů a studentek., The main aim of the article is to introduce and critically reflect on three theoretical approaches representing three different psychological constructions of human potential to learn; we label them theories of giftedness, theories of preparation, and theories of motivation. The authors focus on the ways in which the approaches have been construed and explore their philosophical and methodological background. Furthermore, the authors show how the approaches generalize their conclusions and on this basis recommend various educational practices and provide different interpretations of situations emerging in the educational context. Finally, the authors discuss that the approaches are a part of various discourses of human nature influenced by different ideological perspectives. In this way, their conclusions may favor or discriminate against various groups of students., Jiří Mudrák, Kateřina Zábrodská., and Obsahuje seznam literatury
Příspěvek představuje Lightnera Witmera jako zakladatelskou osobnost psychologie aplikované v praxi. Sleduje jeho profesní dráhu a zařazuje ji do historického kontextu rozvoje společnosti i psychologie v USA. Na základě autentických materiálů popisuje Witmerovu klientelu i jeho popis klinické metody. Obšírněji zmiňuje jeho zakladatelský článek z roku 1907., The paper presents Lightner Witmer as a foun-ding personality of psychology applied in prac-tice. It follows his professional career and put it into the historical context of development of both the society and psychology in the U.S.A. On the basis of authentic materials, the author describes the Witmer's clientele and his description of the clinical method. His founding article from the year 1907 is mentioned more extensively., Václav Mertin., and Obsahuje seznam literatury
a1_Cíle. Zjistit: 1. Jak učitelé hodnotí v průběhu sedmi let (od 8 do 15 let) vybrané schopnosti svých žáků s dyslexií a bez dyslexie, 2. Jaký vliv na hodnocení výkonu těchto žáků má délka praxe učitelů a jejich pohlaví, 3. Zda existují rozdíly v tom, jak učitelé hodnotí vliv vybraných faktorů (schopnosti žáků, jejich úsilí, přesvědčení o vlastním úspěchu, obtížnost úkolů, náhoda) na školní výkon žáků s dyslexií a bez dyslexie. Soubor. Výzkumný soubor zahrnoval děti zapojené do longitudinální studie ELSPAC (zahájené v 1991/2). Data byla vybrána z dotazníku pro učitele, který byl použit pro hodnocení respondentů v jejich věku 8, 11, 13 a 15 let, a to vždy v následujících oblastech: čtenářské schopnosti, literární schopnosti, vyjadřovací schopnosti, matematické schopnosti, obecné znalosti, výtvarné schopnosti, hudební schopnosti, pohybové schopnosti, manuální zručnost. Ze souboru 2 859 dětí zahrnutých do studie ELSPAC byly vybrány ty děti, které měly podle informací učitelů v PPP potvrzenou dg. dyslexie v 11 a současně v 15 letech (N = 81). Kontrolní skupinou byly děti, které dle hodnocení učitelů neměly žádnou poruchu učení ani žádný jiný problém, který by mohl výrazně ovlivňovat jejich učení (N = 405). Statistické analýzy. Pomocí Kruskal-Wallisova testu byla ověřována významnost rozdílů mezi průměrnými hodnotami hodnocení jednotlivých schopností žáků s dg. dyslexie a žáků bez dg. dyslexie. ANOVA s opakovanými měřeními, resp. MANOVA sloužily k ověření vlivu dg. dyslexie/nepřítomnost dyslexie na jednotlivé sledované schopnosti žáků, interakčního účinku obou proměnných a vlivu časového faktoru. Vliv délky praxe učitele a jeho pohlaví na hodnocení jednotlivých schopností žáků byl pro jednotlivé věky vyšetření ověřován dvoufaktorovými ANOVA 2x2., a2_Pomocí Cramerova V byly ověřovány i rozdíly v rozložení četností odpovědí týkajících se posouzení vybraných možných příčin školního výkonu žáků s dg. dyslexie a bez dg. dyslexie pro jednotlivé věky hodnocení. Výsledky. Učitelé hodnotí školní výkon žáků s dyslexií ve všech sledovaných oblastech i v průběhu let statisticky významně hůře, než je tomu u dětí bez této diagnózy. K výraznějšímu zhoršení hodnocení většiny hodnocených schopností dochází u všech žáků v období kolem 13 let. U čtenářských a pohybových dovedností bylo zjištěno odlišné hodnocení v obou skupinách dětí v průběhu času. Zatímco u dyslektiků se hodnocení v čase zhoršovalo nebo zůstalo na stejné úrovni, u dětí bez dyslexie nastalo v hodnocení obou druhů schopností v některých letech zlepšení. Učitelé dále odlišně hodnotí možnost ovlivnění školního výkonu u sledovaných skupin. Předpokládají, že děti bez dyslexie mohou Výzkumné studie / 241 ovlivnit svůj výkon mnohem více než děti s dyslexií, především zvýšenou snahou a úsilím. Limity. Studie ELSPAC je založena na datech o dětech a jejich rodičích s trvalým bydlištěm v Jihomoravském kraji, konkrétně ve dvou vybraných městech (Brno, Znojmo), a nepokrývá tedy rovnoměrně všechny regiony, ani školy v kraji. Učitelova hodnocení jsou subjektivní a nebyla konfrontována s žádnými objektivními měřítky. První sběr dat byl započat před více než dvaceti lety, tedy v době, kdy nebyla problematika poruch učení ještě tolik veřejně popularizována, ani legislativně zakotvena tak, jak je tomu dnes., b1_Goals. To assess: 1. How teachers evaluate in the course of seven years (from 8 to 15) the selected abilities of their pupils with dyslexia and without dyslexia; 2. What is the influence of duration of teachers’ practice and their sex on evaluation of achievement of these pupils; 3. If there are any differences in teachers’ evaluation of influence of selected factors on school achievement in pupils with dyslexia and without dyslexia. Sample. The sample comprised children involved in the ELSPAC study. The data were chosen from the questionnaire for teachers, which was used for evaluation of respondents in their age 8, 11, 13 and 15 years. From the sample of 2 859 children comprised into the ELSPAC study the children were chosen who were - according to the information of teachers - diagnosed as dyslectic in 11 as well as in 15 years (N=81). Children with no learning disability or any else problem enabling to influence considerably their learning (N=405) formed the control group. Statistical analysis. The significance of differences between mean values of evaluation of particular abilities of pupils with dyslexia diagnosis and without dyslexia diagnosis was verified by Kruskal-Wallis test. ANOVA with repeated measurement, respectively MANOVA were used for verification of influence of dyslexia diagnosis on particular monitored abilities of pupils, the interactive effect of both variables, and the influence of time factor. The impact of duration of teachers’ practice and their sex on evaluation of particular abilities of pupils for particular examination ages was tested by twoways ANOVA. The differences in distribution of frequencies of answers concerning assessment of selected possible causes of school achievement of pupils with and without dyslexia diagnosis for particular examination ages were tested by Cramer´s V. Results., b2_The teachers evaluate the school achievement of pupils with dyslexia in all monitored domains and in all ages statistically significantly worse than in pupils without this diagnosis. The considerable worsening of evaluation of majority of evaluated abilities appears in all pupils in the period around 13 years. Different evaluation was found in compared groups during the time in reading and motor skills. While in dyslectics the evaluation was worsening in time or stayed at the same level, in children without dyslexia the evaluation of both skills was bettering in some years. Teachers also evaluate differently the possibility of influencing the school achievement in monitored groups. They suppose that children without dyslexia can influence their achievement much more than children with dyslexia, first of all by increased effort and endeavor. Limits of the study. The ELSPAC study is based on data from South-Moravian region, and thus is not covering either all the regions, or all schools in the region. The teachers evaluations are subjective and were not confronted with any objective measures. The first data collection was started more than twenty years ago., Šárka Portešová ... [et al.]., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy