Search

Start Over Subject 1918-1938

2. Herrschaftsvermittlung an der Staatsgrenze? Der Staatsfeiertag und die Besuche der Präsidenten in Znojmo/Znaim während der Zwischenkriegszeit

Creator:
Kontny, Johannes Florian
Format:
bez média and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
Czechoslovakia, 1918-1938, state celebrations, visits, commemoration, Tomáš Garrigue Masaryk, Edvard Beneš, Znojmo, and Znaim
Language:
Czech
Description:
The article deals with the celebrations for the Czechoslovak First Republic on the state holiday (October 28) and the visits of Presidents Tomáš Garrigue Masaryk and Edvard Beneš to the Moravian border town Znojmo/Znaim. This town on the Czech-German “language border” only became part of Czechoslovakia in late December 1918. During the interwar period, both the state holiday as well as the visits of the presidents were used to create loyalty to the state and its local representatives. These events reflect the understanding of the state in local politics. During the twenties, the celebrations on October 28 were solely dominated by Czech parties and resulted in conflicts with their German counterparts. The understanding of the state holiday changed during the thirties. Against the backdrop of political turmoil in Czechoslovakia and Europe, the festivities on October 28 provided an opportunity to construct unity in a multinational state. and Článek zahrnuje poznámkový aparát pod čarou
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

3. Katolíci proti republice

Creator:
Smlsal, Jiří
Type:
model:article and TEXT
Subject:
1918-1938, katolicismus, stát a církev, křesťanství a politika, Catholicism, church and state, Christianity and politics, Československo, Czechoslovakia, 8, and 93/94
Language:
Czech
Description:
Autor podle recenzenta v knize podniká hloubkovou sondu do myšlenkového světa skupiny intelektuálů v období první Československé republiky, kteří byli katolíky natolik, že zapomněli na to, že jsou také křesťany. V jedné skupině však přitom spojil až příliš různorodé osobnosti a z rozboru jejich názorů pak vyvozuje někdy zjednodušující či problematické generalizace, například o vztahu katolických intelektuálů k prvorepublikovému režimu a demokracii obecně. Za přínosný považuje recenzent důraz na politický rozměr katolického myšlení v dané době, rozsah zpracování některých díčích témat jako antisemitismu však podle něj není dostatečný., In this book, according to the reviewer, the author has conducted a deep probe into the thought world of a group of intellectuals in the first Czechoslovak Republic who were Roman Catholics to such an extent that they forgot that they were also Christians. The author, however, has put too many different figures into one group, and then, from an analysis of their views, has sometimes made simplistic or problematic generalizations, for example, about the Roman Catholic intellectuals’ attitude towards the régime of the First Republic in particular and democracy in general. The reviewer appreciates the emphasis on the political dimension of Roman Catholic thought in this period, but considers the scope of the treatment of some parts of the topic, such as antisemitism, to be insufficient., [autor recenze] Jiří Smlsal., and Obsahuje bibliografii
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

4. Ke 125. výročí vzniku České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění. III. ČAVU a vědy o živé přírodě na počátku Československa

Creator:
Martin Franc
Format:
bez média and svazek
Type:
article, text, články, journal articles, model:article, and TEXT
Subject:
Biologické vědy, Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1918-1938, biologie, přírodní vědy, dějiny přírodních věd, biologové, biology, natural sciences, history of natural sciences, biologists, Československo, Czechoslovakia, ČAVU, 2, and 57/59
Language:
Czech
Description:
Po vzniku Československa se ČAVU úporně snažila zbavit své pověsti konzervativní a silně prohabsburské instituce. K její zásadní reformě však nedošlo a do její struktury se nepromítl ani růst významu přírodních a technických věd. Přírodní a technické vědy tak zůstaly v rámci ČAVU omezeny na II. třídu, v níž vědy o živé přírodě reprezentovali na konci roku 1918 vedle Bohumila Němce především žáci Antonína Friče - František Bayer, Alois Mrázek, František Klapálek a Václav Vávra. Naopak botanik a mykolog Josef Velenovský 11. října 1918 z ČAVU vystoupil a další významný botanik Karel Domin byl zvolen dopisujícím členem až roku 1919. V období 1918-19 získali pro své výzkumy živé přírody podpory či stipendia další čeští vědci - vedle již zmíněného Karla Domina šlo například o Zd. Frankenbergera, hipologa Františka Bílka, botanika Františka Nábělku nebo zoologa Jana Zavřela. I když například bádání o českém jazyce nebo umělecká činnost byly podporovány výrazně vyššími sumami, můžeme konstatovat, že ani vědy o živé přírodě nebyly v rámci ČAVU na počátku Československa popelkou., After the creation of Czechoslovakia, CASA tried hard to lose its reputation as a conservative and strongly pro-Habsburg institution, but it did not undertake any fundamental reform and the importance of the growth in the natural and technical sciences was not reflected in its structure. Hence the natural and technical sciences remained confined to Class Two at CASA, in which the life sciences were represented at the end of 1918 by Bohumil Němec and in particular the pupils of Antonín Frič -- František Bayer, Alois Mrázek, František Klapálek and Václav Vávra. On the other hand botanist and mycologist Josef Velenovský stepped down from CASA on 11th October 1918 and another prominent botanist Karel Domin was only elected as a corresponding member in 1919. In 1918-1919 other life scientists received grants or other support for their research, e.g. as well as the aforementioned Karel Domin, Zdeněk Frankenberger, hippologist František Bílek, botanist František Nábělek and zoologist Jan Zavřel. Although research into the Czech language and artistic activities was supported by substantially larger sums of money, the life sciences cannot be said to have been cinderellas at CASA in the early days of Czechoslovakia., and Martin Franc.
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

5. Mezi slovanskou vzájemností a orientalismem: české zobrazování Podkarpatské Rusi a jejích obyvatel v publicistice dvacátých let minulého století

Creator:
Stanislav Holubec
Format:
print, bez média, and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
1918-1938, historiografie, demografie, Rusíni, publicistika, historiography, demography, Ruthenians, publicistic, Podkarpatská Rus (Ukrajina), Carpathian Ruthenia (Ukraine), 8, and 93/94
Language:
Czech
Description:
a1_Autor na české publicistice z dvacátých let dvacátého století zkoumá, jaké představy a obrazy si tehdy vytvářeli Češi o Podkarpatské Rusi jako nejvýchodnější části Československé republiky a o jejích obyvatelích. Na dané téma uplatňuje koncept orientalismu, vzešlý z postkoloniálních studií, a prostřednictvím analýzy zvolených pramenů představuje Podkarpatskou Rus v dobovém českém vnímání jako československý Orient, s charakteristickými rysy exotičnosti, malebnosti, divokosti, zaostalosti nebo odlišného plynutí času. Pro Čechy (a v menší míře Slováky), kteří přicházeli po roce 1918 na Podkarpatskou Rus jako úředníci, učitelé nebo policisté v roli nových správců nebo jako turisté, se jednalo zpočátku o téměř neznámé prostředí. Potřeba orientovat se v něm, integrovat je do nového státního celku a legitimizovat novou vládu vedla Čechy k tomu, aby zdejší rusínské obyvatele pojímali buď jako slovanské bratry, kteří trpěli pod staletým útiskem Maďarů, nebo jako prostoduché domorodce, které je nutné civilizovat. Líčení Rusínů jako ''v jádru dobrého lidu'' se ovšem podle autora mísilo s jejich popisy jako indolentních a iracionálních bytostí, náchylných k alkoholu a ohrožovaných ve své naivitě účelovou komunistickou či ukrajinskou nacionální agitací., a2_Další dvě zdejší etnické skupiny, Maďary a Židy, naproti tomu Češi zobrazovali převážně negativně, jako orientálce protikladné Evropanům, jejichž vliv je nutné marginalizovat. Podobně záporné hodnocení platilo také pro podkarpatské komunisty, ukrajinské emigranty a řeckokatolickou církev. Sami Češi se podle autora často charakterizovali jako racionální a efektivní nositelé západní civilizace, avšak někdy též jako příliš mírní nebo idealističtí. Zcela odlišný obraz Podkarpatské Rusi, jak ukazuje autor, nabízela publicistika československých komunistů. Ti zde byli ve dvacátých letech nejsilnější politickou stranou a jejich diskurz nastoloval především narativ české buržoazní diktatury, okupace a koloniálních praktik. V závěrečných kapitolách studie podává autor přehled o tom, jak byla od třicátých do současnosti Podkarpatská Rus přítomná v české kulturní paměti a jak je Československo přítomno v kulturní paměti a historii Zakarpatí., a1_The author examines Czech journalism of the 1920s to find out what ideas and images Czechs had at that time about Carpathian Ruthenia, the easternmost part of their new country, the Czechoslovak Republic. In his research on this topic, the author employs Orientalism, a concept that originates in postcolonial studies, and, after analyzing his sources, he presents Carpathian Ruthenia as it appeared to Czechs at that time, that is, as the Czechoslovak Orient, with the characteristic features of the exotic, the picturesque, the wild, the backward, and with a different sense of time. For Czechs (and to a lesser extent Slovaks too) who came to Carpathian Ruthenia after 1918 as clerks, teachers, and police, in the role of the new administrators, or as tourists, this was initially an almost unknown environment. The need to get one´s bearings in it, to integrate it into the new republic, and to legitimate the new government led the Czechs to conceive of the local Rusyns either as fellow Slavs who had for centuries suffered under Magyar oppression or as simple-minded natives who need civilizing. According to the author, the depiction of the Rusyns as ''good folk and heart'' was, however mixed with descriptions of them as indolent and irrational beings, with an inclination to drink and, in their naiveté, susceptible to Communist or Ukrainian nationalist propaganda. By contrast, the other local ethnic groups, the Magyars and the Jews, were depicted by Czechs in a mainly negative way, as Orientals, the opposite of Europeans, whose influence had to be minimalized. A similarly negative assessment applied also to the Communists of Carpathian Ruthenia, Ukrainian immigrants, and the Ukrainian Greek Orthodox Church., a2_Czechs, according to the author, often described themselves as rational and efficient bearers of Western Civilization, but were, they felt, sometimes excesively lenient or idealistic. A quite different picture of Carpathian Ruthenia, the author argues, was offered by the journalism of the Czechoslovak Communists. In the 1920s, the Communists were the strongest political party here and it was mainly their discourse that established the narrative about a Czech bourgeois dictatorship, occupation, and colonial practices. In the concluding sections of the article, the author presents a summary of how, from the 1930 to the present, Carpathian Ruthenia was present in Czech cultural memory and Czechoslovakia was present in the cultural memory and history of Carpathian Ruthenia., Stanislav Holubec., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public