Ve Vladislavském sále Pražského hradu byla 28. 10. 2002 udělena prezidentem České republiky Václavem Havlem vyznamenání při příležitosti státního svátku ČR. Mezi oceněnými osobnostmi byl i prof. RNDr. Jan Peřina, CSc., který za vynikající vědecké výsledky v oblasti kvantové, statistické a nelineární optiky obdržel Medaili Za zásluhy I. stupně. and Zdeněk Hradil.
V tomto příspěvku je souborně zpracován historický vývoj představ o struktuře atomu s důrazem na devatenácté a začátek dvacátého století. Výklad dovedeme až k formulaci Bohrova modelu atomu v roce 1912, o němž již bylo v české a slovenské fyzikální literatuře podrobně pojednáno jinde., The article maps the development of the concept of atomic structure. Starting from the primary speculations inspired by some atomic displays (emission and absorption of light by atoms, variety and periodicitiy of their chemical properties), the gradually modified idea of atomic structure is followed via the decisive influence of the discovery of the electron to the first (electronic) models of the atom. The survey spans the period from the middle of the 19th century till the Bohr approach to the problem., Aleš Lacina., and Obsahuje seznam literatury
Současné laserové systémy s výkonem na petawattové úrovni obsahují většinou ve své koncové části optické kompresory s ohromnými difrakčními mřížkami. Bude tomu tak navždy, nebo se najde metody, jak vyrobit petawattové laserové svazky v laboratoři na optickém stole? V článku je objasněn princip stimulovaného zpětného Ramanova rozptylu v plazmatu, který by takovouto metodou mohl být., Current laser systems at petawatt-level outputs usually include huge diffraction gratings in the rear-end of optical compressors. Will this be the case forever, or has a new method appeared which makes the production of petawatt laser beams feasible even on an optical lab table? The article explains the principle of the stimulated Raman backscattering in laser plasma which could be the way., Hana Turčičová., and Obsahuje seznam literatury
Článek podává nástin institucionální a vědecké historie Ústavu Fritze Habera Společnosti Maxe Plancka od jeho založení po současnost. V devíti chronologicky řazených částech článek popisuje vznik Společnosti císaře Viléma v roce 1911, na kterou Společnost Maxe Plancka v roce 1948 navázala, Haberův ústav v období první světové války, dobu rozkvětu ústavu za Výmarské republiky, osudy ústavu za nacismu, období nedostatku a nejistoty bezprostředně po druhé světové válce, pokusy najít nosné zaměření ústavu v rozděleném Německu a Berlíně, reformu ústavu v roce 1969 a nový začátek v roce 1981, kdy se ústav stal mezinárodním centrem vědy o površích a heterogenní katalýzy, jakož i současnou éru. Jedna část článku je vyhrazena pro stručnou kroniku osudu významných vědců z Haberova ústavu, kteří později působili v Čechách., Břetislav Friedrich, Dieter Hoffmann., and Obsahuje seznam literatury
Koncem července by se dožil světoznámý vědec, laureát Nobelovy a mnoha dalších cen akademik P. A. Čerenkov sta let. Začátek jeho vědecké kariéry a i další její pokračování může být dobrým příkladem a poučením pro všechny vědecké pracovníky a zejména pak pro začínající doktorandy. and Jan Hladký.