Interakce mezi půdou a vodou má významné dopady na vlastnosti půd i na kvalitu a množství povrchových vod. Pro zvýšení úrodnosti půd se tento vztah upravuje pomocí vodohospodářských meliorací. Dopady těchto významných technických úprav hydrologie půdy sebou přináší řadu přínosů, ale i negativních dopadů na půdu i krajinu jako celek., Soil and water relationship has significant impact on soil properties and water quality as well as the amount of surface water. To increase crop yields, special management (irrigation or drainage) has been applied to correct this soil-water relationship. Management decisions concerning changes in soil moisture may have positive or negative impact on soil properties and in fact on landscape as a whole., and Jan Vopravil, Petra Kulířová, Zbyněk Kulhavý.
Půdní vlhkost má velký vliv na biodiverzitu lesní vegetace a extrémní situace jako povodně nebo sucho mohou biodiverzitu významně měnit. K těmto přirozeným faktorům se přidává působení člověka, které v dlouhodobém měřítku vedlo k vysoušení krajiny. Lesní mokřady byly odvodňovány kvůli hospodářským výnosům a teprve v současné době se lesní mokřady postupně snažíme obnovovat., Soil moisture has a strong influence on the biodiversity of forest vegetation. Extreme situations such as flooding or drought can significantly change biodiversity. In addition to these natural factors, the human impact has led to long-term desiccation on the landscape scale. Forest wetlands were drained to promote management production. Only recently can efforts to restore forest wetlands be observed., and Radim Hédl.
Řada příspěvků letošního ročníku Živy byla věnována různým tématům krajiny (2015, 1: 21-24 a XI; 2: 69-72 a XXXV-XXXVII; 3: 116-119 a XLV-XLVIII; 4: 169-172 a 173-178). Podnětem pro jejich uveřejnění se staly semináře Povodně a sucho: krajina jako základ řešení, organizované Komisí pro životní prostředí Akademie věd ČR ve dnech 8. října 2013 a 5. června 2014 (viz Živa 2015, 1:XII-XIII). Tyto příspěvky ukázaly problematiku krajiny z různých hledisek. Autoři se zabývali vodou v zemědělských půdách, ekosystémy říční krajiny, lesem jako jednou z jejích nejdůležitějších strukturních složek, biologickou rozmanitostí krajiny a dalšími dílčími tématy. Konečným cílem výzkumu krajiny je ale poznání krajiny jako celku - komplexu přírodních, kulturních a sociálně-ekonomických souvislostí a vztahů. Krajina není staveniště developerského projektu ani výrobní hala zemědělské akciové společnosti. Jde o veřejný prostor, v němž společnost žije a realizuje nejen své ekonomické, ale i kulturní, přírodní a sociální zájmy. Je proto na místě, aby se stala trvalou součástí národní politické agendy - stejně jako je tomu v jiných případech veřejného zájmu. and Josef Fanta.
Povodně a sucho se v posledních letech skloňují ve všech pádech. Často se v tomto kontextu zmiňuje potřeba budování přehrad a dalších nákladných děl, která však řeší jen důsledek mnohdy špatné péče o krajinu. Ne každý si totiž uvědomuje, jak důležitou roli hraje v koloběhu vody půda a stav krajiny. Kvalitní a nedegradovaná půda dokáže poutat značné množství vody, čímž reguluje dopady obou klimatických extrémů. Pestrá krajina s přirozenými mokřady a dalšími krajinnými prvky s vodou hospodaří lépe než krajina plná velkých půdních bloků s monokulturami zemědělských plodin a regulovanými vodními toky. and Jiří Hladík, Jan Vopravil, Marek Batysta.
Maroko patří mezi státy ve Středozemí, kde se vyskytuje bohatá diverzita gekonů. Najdeme zde i několik endemických poddruhů, druhů a rodů. Nedávné molekulárně biologické studie naznačují, že některé populace mohou představovat kryptické druhy, tradičními metodami nerozlišované a dosud nepopsané., Morocco is one of the Mediterranean states with a rich diversity of geckos, including several endemic subspecies, species and genera. Recent molecular biological studies indicate that some populations may comprise cryptic species, not distinguished by traditional methods and previously not recognized., and Andrej Funk, Vladimír Vrabec, Marek Velechovský.
V odborných publikacích začínajících vědeckých pracovníků se někdy objevují logické chyby v metodice a následně i v interpretaci závěrů. Článek přináší dva takové příklady z výzkumné práce autorů. První příklad se týká logických chyb při srovnávání délky vývoje při konstantních a střídavých teplotách. Puparia pestřenek byla chována při velmi rozdílných teplotách, aby změny ve zbarvení dospělců byly velmi zřetelné. Nepřesně pochopený průměr teplotních hodnot může vést ke zkreslení výsledků Druhý příklad upozorňuje na nesprávný způsob odečítání tak zvané přirozené mortality v pokusech, při nichž se sleduje spotřeba mšic predátory., Two examples of potential logical errors in research methodologies and, consequently also in the interpretation of the results are presented. Firstly, an error can be made in the comparison of the length of development at constant and alternating temperatures. Puparia of hoverflies (Syrphidae) were reared at different temperatures in order to accentuate the colour differences between adults. The poorly understood influence of average temperature values on the development can lead to bias in the results. Secondly, the so-called natural mortality has often been assessed incorrectly in the trials in which consumption of aphids by predators is monitored., and Vítězslav Bičík, Pavel Láska.