Nejvyšší africké hřebenové pohoří Rwenzori (též Ruwenzori) leží na pomezí Ugandy a Demokratické republiky Kongo. Po období nepokojů a příhraničních bojů se v posledních letech území stalo poměrně bezpečnou částí Afriky pro místní obyvatele i zahraniční návštěvníky. Mezi jeho vrcholy patří třetí nejvyšší hora v Africe a nejvyšší africký vrchol nesopečného původu (Mt. Margherita, 5 109 m n. m.). Nejvyšší vrcholy pohoří pokrývají ledovce, které však ustupují vlivem klimatické změny - za posledních 100 let se ledovce zmenšily asi o 80 %. Na svazích pohoří najdeme rostlinná společenstva, která vytvářejí různé vegetační stupně (vysokohorské deštné lesy, vysokohorské bambusové a vřesovcové lesy, subalpínská a alpínská travinná a dřevinná společenstva, subnivální a nivální pustiny). Pohoří na ugandské straně chrání národní park Rwenzori rozkládající se na rozloze bezmála 1 000 kilometrů čtverečních, pro svou výjimečnost se stal součástí světového přírodního dědictví UNESCO. NP Rwenzori představuje ostrov málo narušeného přírodního prostředí v kulturní krajině, které lze poznávat na dvou základních turistických trekových okruzích., The highest peaks of the Rwenzori mountains (including Mt. Margherita, 5 109 m a. s. l.) are covered by glacier. Over the last 100 years 80 % of the glacier has disappeared due to climate change. The slopes are covered by plant communities forming distinct vegetation zones (montane rainforest, bamboo and ericaceous forest, subalpine and alpine grassland and woodland, subnival desert, nival zone). The national park (1 000 km2) can only be explored using two major walking trails, and is surrounded by a cultural landscape., and František Pelc, Libor Ambrozek.
Studovali jsme výskyt pavouků v půdě, v puklinách v hornině, v kamenitých sutích a v jeskyních České republiky, to jest v podzemních biotopech na hloubkovém gradientu od 10 cm do 100 m. Třináct druhů vykazovalo nějaká morfologická přizpůsobení k životu v podzemí. Druhy s výrazně redukovanýma očima jsme našli jak v hlubokých jeskyních, tak i v povrchových biotopech daleko od krasu. Údaje o morfologii a rozšíření ukazují na to, že troglomorfní druhy musely v průběhu zalednění opakovaně migrovat z jeskyní do povrchových biotopů., Using data from the Czech Republic, we studied the distribution of spiders in soils, crevice systems, scree and caves, i.e. subterranean habitats at depths spanning from 10 cm to 100 m. Thirteen species exhibit morphological adaptations to life in subterranean habitats. Advanced troglomorphic characters occur in deep caves as well as in surface habitats far from karst regions. We hypothesize that troglomorphic populations of spiders in Central Europe repeatedly migrated from caves to subsurface and surface habitats during glaciations., and Vlastimil Růžička.
V článku autor upozorňuje na velmi rychlý ústup krasce Eurythyrea quercus (Buprestidae) z jeho donedávna nejrozsáhlejších lokalit v České republice, a to v dolní části jihomoravského luhu. Až do začátku 90. let minulého století se jeho zdejší metapopulace zdála být dostatečně stabilní. Po rozsáhlých vodohospodářských úpravách zdejší krajiny však výrazně poklesla hladina spodní vody. A poněvadž tak většina velmi starých solitérních dubů letních (Quercus robur), jeho zdejší jediná živná rostlina na nivních loukách, rychle uschla, ocitl se tak stejně rychle i tento brouk na hranici vymření. Pro jeho záchranu v tomto luhu proto autor doporučuje urychleně vyzkoušet oslunění starých dubů dosud uzavřených v okolních souvislých porostech, a tím vytvořit pro E. quercus nové biotopy., The article warns of the very rapid disappearance of the beetle Eurythyrea quercus (Buprestidae) from the lower section of the South Moravian meadowland, until recently the most extensive sites of the species in the Czech Republic. Until the beginning of the 1990s its local metapopulation seemed to be sufficiently stable. However, after extensive water regime alterations, the groundwater level sank considerably. As the majority of very old solitary Pedunculate Oaks (Quercus robur), its only local host plant on alluvial meadows, are quickly drying up, this beetle has found itself on the brink of extinction., and Mladen Kaděra.
První díl dvoudílného seriálu článků o mořském a pobřežním prostředí Helského poloostrova ležícího v Baltském moři přináší ucelené informace o samotném městě a historii poloostrova. Dále se čtenáři seznámí s přírodními poměry poloostrova včetně obecného popisu života v Baltském moři. Mimo to jsou obsahem příspěvku také informace o výzkumné stanici Gdaňské Univerzity, na které autoři tohoto příspěvku pobývali dva týdny v roce 2013 a prováděli výzkumy, o jejichž výsledcích pojednává druhý díl seriálu., This is the first article of a two-part series about the sea and coastal area of the Hel Peninsula, which is located in the Baltic Sea. It provides information about the history of the town and the peninsula, as well as an analysis of the natural habitats of the Hel Peninsula and information about Baltic Sea life. The next section deals with the authors´ two weeks of field research at the Gdansk University research station in 2013. The results of these research projects will be published in the second part of the series., and Martin Rulík, Adam Bednařík, Filip Trnka, Zdeněk Mačát.
Už 4,5 miliónu let nás vyvýšená hlava, vpřímená postava a bipední lokomoce odlišuje od většiny savců. Tento článek zvažuje důvody pro tuto evoluční změnu (např. tlak prostředí), její známé přednosti, ale také rizika. Bipední hominin byl ve srovnání se zvířecími predátory i kořistí pomalejší, jeho chrup jako zbraň či nástroj byl stále méně použitelný a tekutiny musel přenášet. Ale vzpřímení postavy uvolnilo lidskou ruku pro produkci artefaktů - nástrojů. Technologie, která původně umožnila přežití, v průběhu evoluce stimuluje strmý demografický růst a ten zpětně vyžaduje další technologické i organizační inovace. Dnes už by bez nich lidé jako savci střední velikosti s velkou spotřebou a produkcí odpadu nemohli v počtu řádově miliard existovat., For 4.5 million years, our raised head, upright stature and bipedal locomotion have distinguished us from the majority of other mammals. The paper evaluates the reasons for this evolutionary change (such as environmental pressure), its advantages but also risks. Compared to animal predators and prey, the bipedal hominid was slower and his dentition less usable as a tool or weapon. However, the raised stature made the hand free for production of artifacts - tools. Technology, which enabled survival at the beginning, stimulated steep demographic growth during later evolution., and Jiří Svoboda.
Evropské druhy raků jsou stále vzácnější. Nemalou vinu na tom mají především raci introdukovaní ze Severní Ameriky a s nimi související šíření račího moru. Počet nepůvodních druhů v Evropě již dvakrát převyšuje původní račí faunu a v důsledku vysazování akvarijních druhů do volné přírody můžeme očekávat nálezy dalších račích přivandrovalců., European native crayfish species are on the decline. One of the key reasons is the introduction of invasive crayfish from North America and the associated spread of crayfish plague. The number of alien crayfish in Europe is already more than double the number of native species, and, due to the release of aquarium-kept specimens, we can expect discovery of additional ones., and Antonín Kouba, Adam Petrusek.
Článek přináší přehled druhů rodu chrpa (Centaurea) rostoucích v České republice. Uvedeny jsou všechny druhy a kříženci a jejich geografické rozšíření a stanovištní nároky, zvláštní důraz je kladen na taxonomické novinky (nově rozpoznané taxony) nebo taxony z území dosud neuváděné., This paper presents an overview of the genus Centaurea in the Czech Republic. All species and hybrids reported from the country are listed, their geographic distribution and habitat requirements are discussed. Taxonomic novelties (recently recognized taxa) and taxa not hitherto reported from the Czech Republic are discussed in detail., and Petr Koutecký.
Pohlavní rozmnožování je jednou z největších evolučních záhad. Mezi eukaryotickými organismy je široce rozšířené navzdory zásadním nevýhodám. V prvním díle článku se autor zaměřuje na úvod do tohoto paradoxu a prezentuje dříve navržená vysvětlení z okruhu genetických a ekologických teorií pohlavního rozmnožování. Připravuje si tak půdu pro obecnější vysvětlení vyplývající z teorie zamrzlé plasticity v druhém díle seriálu., Sexual reproduction is one of the major evolutionary enigmas. It is widely distributed among eukaryotic organisms despite its essential disadvantages. In the first part of his article the author focuses on the introduction to this paradox and a presentation of the earlier explanations postulated by the genetic and ecological theories of sexual reproduction. He thus sets the stage for a more general explanation arising from the frozen plasticity theory in the second part., and Jan Toman.