Článek přináší přehled současných znalostí o fylogenezi mnohobuněčných živočichů, tak jak vycházejí ze současného fylogenomického výzkumu. Zvláštní pozornost je věnována skupinám s konfliktním postavením (Ctenophora, Xenacoelomorpha, Bryozoa) a skupinám, o jejichž postavení dosud nevíme téměř nic (Dendrogramma, Dicyemida, Orthonectida)., We present an overview of current knowledge on the phylogeny of multicellular animals, based on current phylogenomic research. This overview pays special attention to groups with uncertain positions (Ctenophora, Xenacoelomorpha, Bryozoa) and groups whose position is still largely unknown (Dendrogramma, Dicyemida, Orthonectida)., and Jan Zrzavý.
a1_Attention should be paid to ozone (O3) sensitivity of greening plant since ground-level O3 concentrations are increasing especially in urban and suburban area. We studied the ecophysiological responses to elevated O3 of four shrub species [Euonymus bungeanus Maxim. (EB), Photinia × fraseri (PF), Chionanthus retusus Lindl. & Paxt. (CR) and Cornus alba L. (CA)], which are often used for garden greening in China. Saplings of those species were exposed to high O3 concentration (70 nmol mol-1, 7 h d-1 for 65 d) in open-top growth chambers. Responses to O3 were assessed by gas exchanges, chlorophyll (Chl) fluorescence and dry mass. We found that elevated O3 significantly decreased lightsaturated net photosynthetic rate (PNsat), transpiration rate (E) and stomatal conductance (gs). The ratio of intercellular CO2 to ambient CO2 concentration (Ci/Ca) did not reduce under O3 fumigation which suggested that the O3-induced depressions of P Nsat under O3 fumigation were probably due to limitation of mesophyll processes rather than stomatal limitation. High O3 exposure also significantly depressed the maximum efficiency of photosystem II (PSII) photochemistry in the dark-adapted state (Fv/Fm) which meant the O3-induced photoinhibition. Both root dry mass and root/shoot ratios were significantly decreased under ozone fumigation, but the total mass was unchanged. The responses of gas exchange such as PNsat in these four shrubs to O3 exposure were species-specific. Highest loss of PNsat was observed in EB (-49.6%), while the CR had the lowest loss (-36.5%). Moreover, the O3-exposed CR showed similar gs as CF, reflecting that its O3 flux might be unchanged under elevated O3 environment. Ozone drastically decreased actual quantum yield of PSII (ΦPSII) and electron transport rate (ETR) in EB while increased ΦPSII and ETR in CR., a2_Furthermore, the relative losses in P Nsat positively correlated with the relative decreases in ΦPSII and ETR which indicated that the impairment of photosynthesis was probably affected by the light reaction process. The light reaction of EB was impaired most seriously but that of CR was not damaged. All results indicated that EB was probably the most sensitive shrub species to O3 while CR the most tolerant one. Therefore, CR might be an ideal choice for greening in ozone-polluted areas., L. Zhang ... [et al.]., and Obsahuje bibliografii
a1_Low light availability under a forest canopy often limits plant growth; however, sudden increase in light intensity may induce photoinhibition of photosynthesis. The aim of this study was to evaluate the ecophysiological changes that occur in potted plants of Minquartia guianensis and Swietenia macrophylla during the acclimation process to full sunlight. We used six full-sun independent acclimation periods (30, 60, 90, 120, 150, and 180 days) and a control kept in the shade. Shading was obtained by placing plants under the canopy of a small forest. The Fv/Fm ratio, net photosynthetic rate (PN), the maximum carboxylation velocity of Rubisco (Vcmax), maximum electron transport rate (Jmax), specific leaf area (SLA), and growth were assessed at the end of each of the six acclimation periods. Plant exposure to full sunlight caused a sudden decrease in the Fv/Fm ratio (photoinhibition) particularly in Minquartia. Photooxidation (necrotic patches) of the leaf tissue was observed in upper leaves of Minquartia. The higher PN values were observed in Swietenia under full sun, about 12 μmol(CO2) m-2 s-1. Vcmax25 values were higher after 90 days of acclimation, about 14 μmol(CO2) m-2 s-1 for Minquartia, and 35 μmol(CO2) m-2 s-1 for Swietenia. At the end of a 180-d acclimation period Jmax25 was 35 μmol(electron) m-2 s-1 for Minquartia and 60 μmol(electron) m-2 s-1 for Swietenia. SLA was higher in Swietenia than in Minquartia. In Minquartia, monthly rate of leaf production per plant (MRLP) was positive (0.22 leaf month-1) after four months in the open. Whereas, in Swietenia MRLP was positive (0.56 leaf month-1) after an acclimation period of two months. After six months in the open, height growth rates were 3.5 and 28 mm month-1 for Minquartia and Swietenia, respectively., a2_The greater acclimation capacity of Swietenia was associated to an enhanced photosynthetic plasticity under full sun. In Minquartia, transition to full-sun conditions and lack of physiological adjustment resulted in severe photoinhibition and loss of leaves., G. F. C. Azevedo, R. A. Marenco., and Obsahuje bibliografii
Autor čerpá ze své návštěvy pobřežního pásu Francouzské Guyany a Surinamu, především několika tamních chráněných území, v r. 2008, a představuje charakteristické ekosystémy na pobřeží této části Latinské Ameriky. Jde o mangrovy, nížinné zaplavované lesy, močály a vlhké savany, i mělké laguny a suchomilná společenstva na písčitém pobřeží. Na základě pozorování a literatury jsou uvedeny typické nebo něčím zvláštní druhy zdejší flóry i fauny. Za zmínku stojí např. pozorování ohrožených mořských želv kladoucích vejce, včetně kožatky obrovské (Dermochelys coriacea)., The author presents the characteristic coastal ecosystems of French Guyana and Surinam (based on his visit to this coastal area, especially to several protected areas located there, in 2008). The ecosystems include mangroves, lowland flooded forests, swamps and wet savannas, as well as shallow lagoons and xeric communities on the sand coast. Based on observations and literature survey, the article mentions typical or remarkable species of the local fauna and flora. For example, it is worth mentioning observation of threatened sea turtles laying eggs, including the Leatherback Sea Turtle (Dermochelys coriacea)., and Jozef Májsky.
Užovka stromová (Zamenis longissimus) patří mezi kriticky ohrožené druhy naší fauny. V České republice se průkazně vyskytuje pouze ve třech oblastech, přičemž nejzranitelnější je populace v údolí řeky Ohře v západních Čechách, izolovaná stovky kilometrů od souvislého areálu druhu. V letech 2005-07 jsme v Poohří provedli systematický výzkum hadů pod záštitou Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze a Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Jedinci užovky stromové byli po odchycení změřeni, zváženi, označeni pomocí zástřihů na břišních štítcích (odebrané části štítků posloužily pro analýzu DNA) a detailně vyfotografováni se zaměřením na individuální charakter ošupení (folidózu) hlavy. Na základě zpětných odchytů pak byla odhadována početnost zdejší populace. Během tříletého sledování jsme takto označili a zdokumentovali celkem 432 exemplářů užovky stromové. Jeden ze současných projektů záchranného programu pro užovku stromovou zahrnuje i další odhad početnosti spojený s individuálním značením. Tato aktivita se opakuje zhruba po 10 letech a cílem je zaznamenat změny v početnosti jedinců. V dubnu 2015 se podařilo opětovně odchytit samce označeného v prvním výzkumu pod pořadovým číslem 54. Během výzkumů jsme ho chytili 10x (5x v r. 2005, 2x v r. 2006, 2x v r. 2007 a 1x v r. 2015). To umožnilo zodpovězení i nastolení různých otázek souvisejících např. s věkem a rychlostí růstu., The Aesculapian snake (Zamenis longissimus) is a critically endangered species of Czech fauna. In the Czech Republic it demonstrably occurs in three areas. Its population is most vulnerable in the Ohře river valley in western Bohemia, systematic research into which is presented here. During our three-year research we determined and documented the size and weight of 432 Aesculapian snakes, as well as performing DNA analysis and taking photographs of the individual nature of the scaliness involved. An estimate was made of population figures based on repeated captures., and Karel Janoušek, Radka Musilová, Vít Zavadil.
Jezerní sedimenty jsou ideálním přírodním archivem, který zachycuje minulé změny nejen samotného jezera, ale i okolního prostředí. Jsou zároveň jedinečné tím, že se v nich zachovávají zbytky těl různých organismů, z čehož lze zrekonstruovat druhové složení celého jezerního ekosystému. Zjištěné druhy nám také poskytují informace o životním prostředí v minulosti. Díky postupnému usazování jezerního sedimentu v průběhu holocénu tak můžeme zaznamenat nejen dlouhodobý vývoj rostlinných společenstev, ale i přírodních podmínek v horizontu tisíců let. V jezeře Šúr se během pozdního glaciálu vyskytovaly vodní rostliny rdesty, stolístky a parožnatky. Od časného holocénu se začaly objevovat na živiny a teplo náročnější druhy, jako např. šejdračka bahenní či růžkatce a během středního holocénu v jezeře expandovala kotvice plovoucí a lekníny. Na konci středního holocénu a během pozdního holocénu postupně došlo k zaplnění jezera organickým materiálem a vzniku ostřicové slatiny a posléze olšového lesa., Lake sediments are natural archives of past changes not only in the lake itself, but also in its surroundings. They preserve remains of numerous organisms, from which the species composition of the entire lake ecosystem can be reconstructed, providing information about the past environment. Thanks to gradual deposition of sediment in the lake Šúr (western Slovakia) during the Holocene period, both the long-term development of plant communities and the environmental conditions over thousands of years can be reconstructed. During the succession, aquatic communities were replaced by sedge fen and alder forest., and Anna Potůčková.