Vřeckovýtrusná houba druhu Hymenoscyphus pseudoalbidus s anamorfou Chalara fraxinea způsobuje onemocnění známé jako nekróza jasanu na různých druzích jasanů v Evropě. Onemocnění se objevilo v Polsku na počátku 90. let po introdukci patogenu z Východní Asie. Následně se epidemie rozšířila do celého areálu přirozeného rozšíření hostitelských druhů a zasáhla i umělé výsadby a školky. Článek shrnuje historii a současný stav našeho poznání od objevu patogenu až po nejnovější poznatky., The ascomycete Hymenoscyphus pseudoalbidus with its anamorph Chalara fraxinea causes a disease known as ash dieback on various ash (Fraxinus) species in Europe. The disease emerged in Poland in the early 1990s after introduction of the pathogen from East Asia. The epidemic spread across the entire native distribution range of the host trees also affected artificial plantations and nurseries. This review presents the history and the state of research from the discovery of the pathogen to the most recent findings., and Ondřej Koukol, Ludmila Havrdová.
Vrkoč rašelinný (Vertigo lilljeborgi) je jedním z mála evropských suchozemských plžů, vázaných na minerálně chudá stanoviště. Jeho typickým biotopem jsou podmáčené ostřicové mokřady a trvale vlhká slatiniště s výskytem rašeliníků. Hojný je především v boreální zóně Skandinávie, naproti tomu ve střední Evropě se jako glaciální relikt vyskytuje jen na několika roztroušených, silně izolovaných lokalitách. V létě roku 2012 byl vrkoč rašelinný poprvé nalezen v České republice, a to nezávisle hned ve dvou oblastech – na Šumavě a Českomoravské vrchovině. Vzhledem k ohroženosti a vzácnosti jeho biotopů jsme se rozhodli stručně představit ekologii, rozšíření a nové nálezy tohoto zajímavého a vzácného suchozemského plže., Vertigo lilljeborgi is one of few European land snail species which are restricted to minerally poor habitats. It typically inhabits wet sedge marches and groundwaterfed fens with the occurrence of Sphagnum mosses. In Central Europe, the species represents a rare glacial relict, distributed mainly in the boreal zone of Europe and at several isolated sites southwards. In the summer of 2012, V. lilljeborgi was recorded from the Czech Republic for the first time, independently in two different regions: the Bohemian Forest and the Bohemian-Moravian Highlands. We present brief information about the ecology, distribution and new records of this unique and rare species., and Veronika Schenková, Jaroslav Čáp Hlaváč, Michal Horsák.
Chocholouš obecný (Galerida cristata) patří v současnosti k ptačím druhům s nejvíce se zmenšujícím areálem výskytu i celkovou početností na našem území. Do 60. let 20. století chocholouši hojně obývali nezastavěná řídce porostlá místa a úhory na městské periferii a v okolí cest a silnic. V následném období se početnost druhu dramaticky snížila. Chocholouši zcela vymizeli z vyšších poloh. Zbytkové populace se udržely téměř výlučně na nově postavených sídlištích, nákupních centrech a průmyslových zónách na okrajích větších měst, zejména na jižní Moravě. Pro dlouhodobou existenci druhu na našem území může být klíčové prostředí v okolí větších zemědělských družstev s chovem krav. Tento biotop byl chocholouši opětovně osídlen pravděpodobně v průběhu posledních 15 let a populace zde na rozdíl od městských stanovišť nevykazují klesající trend., During the last five decades, the number of Crested Larks (Galerida cristata) breeding in the Czech Republic has decreased dramatically. This species has probably completely disappeared from higher altitudes and small villages. Currently, the Crested Larks rarely inhabit newly finished housing estates and shopping centres at urban periphery, mainly in the South Moravian Region. However, since 2000 this species has probably recolonised agricultural landscape in the vicinity of cattle farms in lowlands along the Elbe and Morava Rivers. These newly established small farmland populations of Crested Larks seem to be stable., Libor Praus., and Obsahuje seznam použité literatury
V článku je popsán původ, domestikace a současný význam kapra obecného (Cyprinus carpio) jako nejdůležitějšího druhu rybničních chovů v Evropě. Stručně je vysvětlena technologie chovu kapra a její vlivy na ekosystémy rybníků., The origin, domestication process and present value of Common Carp (Cyprinus carpio) as the most important species in pond aquaculture in Europe is described. The technology of carp production and the impact of carp culture on the ecosystems of fishponds are briefly explained., Josef Matěna, Martin Flajšhans., and Obsahuj seznam literatury
Boj o záchranu jednoho z nejvzácnějších a nejunikátnějších ptačích druhů - Kakapa sovího (Strigops habroptilus) - trvá už několik desítek let. Veškeré snahy dlouhou dobu selhávaly, než vědci odhalili, jak úzce záhadné rozmnožování tohoto druhu souvisí s jeho výživou. Od roku 2000 se tak podařilo populaci více než zdvojnásobit. Za zachráněný však druh bude považován až ve chvíli, kdy dokáže přežít a rozmnožovat se bez pomoci člověka. Záchrana kakapa sovího je běh na dlouhou trať, čím víc ale o jeho biologii víme, tím větší máme naději, že se to podaří., The endeavour to save one of the rarest and most unique species of birds - Kakapo (Strigops habroptilus) - has been going on for decades. All efforts were unsuccessful until the scientists discovered how closely is the reproduction of this species related to its diet. Since the year of 2000 the population has doubled its original. However, the recovery of Kakapo populations is a long process, the species can only be considered salvaged when it is able to reproduce without human assistance., and Petra Tumová.
Drtivá většina prací, které se zabývají UV-reflektancí u motýlů, je věnována jejímu významu v pohlavním rozmnožování. Existuje jen několik studií, které se zabývají vlivem různých ekologických faktorů na UV-reflektantní kresby. Tento článek je v první řadě souhrnem různých hypotéz o tom, jak může prostředí ovlivňovat variabilitu v tvaroprostoru těchto vzorů či intenzitě UV-reflektance. Text je doplněný o výsledky vlastního výzkumu této problematiky na příkladu žluťáska řešetlákového (Gonepteryx rhamni)., The majority of studies on the subject of UV-reflectance of butterflies is primarily concerned with sexual selection. The article gives a summary of various hypotheses about the matter in which particular environmental factors influence the morphospace of UV-patterns and the intensity of UV-reflectance, together with the results of my own research on the Common Brimstone (Gonepteryx rhamni)., and Pavel Pecháček.