Zemětřesení - jeden z nejmocnějších projevů planety Země, který pozorujeme na jejím povrchu, je většinou způsobeno křehkým porušením (praskáním, trháním) horninového masivu podél existujících zlomů v důsledku tektonického napětí v zemské kůře a ve svrchním plášti. Náhlé prasknutí horniny budí rychlé pohyby v ohnisku zemětřesení, které se dále šíří formou seismických vln do celého zemského tělesa. Vysoké tlaky panující v nitru nepřejí vzniku dutin, nýbrž upřednostňují střižný (smykový) skluz podél zlomové plochy. Vystupuje-li zlom na povrch, můžeme střižné posuvy horninových bloků přímo pozorovat (obr. 1). Z fyzikálního hlediska je zemětřesení komplikovaný nelineární proces křehkého porušení materiálu a v určité omezené oblasti (na zlomech v délce od několika metrů až do stovek kilometrů), odehrávající se v poměrně krátkém časovém úseku (od milisekund do desítek sekund). Velikost skluzu mezi sousedními bloky činí od několika milimetrů až po několik metrů. Čím je skluz rychlejší, tím intenzivněji vyzařuje seismické vlny. U některých zemětřesení se však uplatní i nesmyková složka deformace, a právě těm se v článku věnujeme., Jan Šílený, Václav Vavryčuk, Jiří Zahradník., and Obsahuje seznam literatury
Našim čtenářům jistě neuniklo, že rok 2011 byl vyhlášen rokem chemie. Řada příspěvků z oboru molekulární a chemické fyziky otištěných v tomto ročníku našeho časopisu dobře ilustruje význam prací konaných na pomezí fyziky a chemie. Kromě toho zde k poctě chemie přetiskujeme u příležitosti jejího roku Úvodné čtení při početí českých přednášek na Universitě Pražské dne 27. dubna 1882 podané profesorem Vojtěchem Šafaříkem. Profesor Koštíř, nestor naší biochemie, doporučoval tento text k četbě všem chemikům. Snad zaujme i fyziky a - jak Josef Koštíř doufal - poučí i pobaví [J. Koštíř: "Jak jsem poznal první učitele chemie PřF UK v Praze", Chem. listy 90, 175 (1996)]. and Vojtěch Šafařík.
Ciel'om článku je priblížiť čitatel'ovi niektoré súčasné predstavy o svetle, ktoré vychádzajú z poznatkov fyziky elementárnych častíc. Je pomerne udivujúce, no málokto si vie predstaviť, že aj fotón môže mať vnútornú štruktúru, ktorá je pre neho špecifická do tej miery, ako je špecifická štruktúra protónu., The goal of this paper is to introduce some current views of the nature of light from the elementary particle physics. Often, it is hard to imagine that the photon has a specific structure as for example a proton has. This paper sheds light on the structure of the photon., Dušan Bruncko., and Obsahuje seznam literatury
Přinášíme vám další pokračování neobvyklého projektu, zaměřeného na prezentování vědy pohledem umělce v rubrice Věda a umění / Umění a věda. Další z pozoruhodných výstav, kterou inicioval a zrealizoval prof. Svatopluk Civiš, přední český fyzikální chemik a odborník na aplikovanou a experimentální spektroskopii, proběhla za účasti významných uměleckých osobností koncem července v prostorách Spolkového domu v Kutné Hoře, kde Svatopluk Civiš s rodinou žije. Odtud budou fotoobrazy později přesunuty do vestibulu Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR. and Žďárská, Jana.
Biological membrane mimetics, such as liposomes, lipid bilayers and model membranes, are used in a broad range of scientific and technological applications due to the unique physical properties of these amphiphilic aggregates. They serve as platforms for studying soft matter physics of membranes and membrane dynamics, interactions of bilayers with drugs, and effects of various additives of environmental changes. State-of-the-art research takes advantage of the combination of the brilliance of X-ray scattering sources with peculiar properties of neutrons and the power of computer simulations. The advances in chemistry, and in particular the possibility of deuteration, enables improved experimental spatial resolution and the ability to pi-point labels within membranes. It is only a matter of time for many biological functions, which occur at the membrane interface, to be matched with the structural properties of these membranes., Článok referuje o zákonitostiach stavby lipidových membrán a ich interakciách s biologicky aktívnymi molekulami. Vplyv iónov nachádzajúcich sa v prirodzenom prostredí bunkovej membrány, anestetický efekt alkánov a účinok cholesterolu a melatonínu pri zabudovaní do membrány je diskutovaný najmä z pohľadu zmeny štruktúry lipidovej matrice membrány. Štruktúrne výsledky sú získané pomocou experimentálnych prístupov, pričom dôraz sa kladie na pokrok dosiahnutý v metódach využívajúcich moderné zdroje röntgenového žiarenia a neutrónov., Norbert Kučerka., and Obsahuje bibliografii