Jako dobový dokument zde nejdříve přinášíme podstatné části Šafránkova vlastního životopisu, jež vydal vlastním nákladem v roce 1936. Tato, dnes naprosto běžná sebeprezentace vyvolala u starší generace univerzitních fyziků podrážděnou reakci. Důkaz o tom nalezeneme v příslušné (zde rovněž přetištěné) autobiografie Vladimíra Nováka. Je velmi pravděpodobné, že Novák na Šafránka přenesl svou averzi k některým fyzikům starší generace, jmenovitě profesorům Felixovi a Posejpalovi. Třetím dokumentem je ukázka z knihy právě vydané nakladatelstvím Academia, v niž autorka líčí události provázející Šafránkovy přednášky ve Společnosti pro šíření vědeckých a politických znalostí v padesátých letech., Jaroslav Šafránek ; úvod redakce společný dalším dvěma článkům je uveden na straně 318., and Části Šafránkova vlastního životopisu [Curriculum vitae. Vlastním nákladem, Praha 1935, s. 5-8, 13-28]
Vedlejší fyzikální jednotky se obvykle zavádějí tehdy, když existují značné praktické důvody a přínosy z jejich užití. Je DARI takovou vedlejší jednotkou? V článku "DARI - jednotka měření vhodná k praktickému vyhodnocení účinků nízkých dávek ionizujícího záření" [1] autoři popisují své důvody pro zavedení vedlejší, či dokonce nové jednotky, kterou pojmenovali DARI (Dose Annuelle due aux Radiations Internes). Dosud se k stanovení dávkového ekvivalentu Hg používá Sievert [J.kg1]. Autoři se domnívají, "že dávka je udávána v jednotkách, které jsou pro laiky obtížně srozumitelné", a navrhují jednotku, jež je ekvivalentní dávce 0,2 mSv a je blízká dávce, již člověk obdrží vlivem radioaktivity lidských tkání, konkrétně příspěvku k její hodnotě od draslíku 40K a uhlíku 14C. and Pavel Pitřík.