Search

Start Over Subject 8 Subject historiography

51. Licevoj letopisnyj svod XVI veka. Faksimil´noe izdanie v 40 tomach, ed. Charis Ch. Mustafin a kol.

Creator:
Jitka Komendová
Format:
print
Type:
model:article and TEXT
Subject:
16. století, historiografie, letopisy, iluminované rukopisy, kompilace (literatura), historiography, annals, illuminated books and manuscripts, compilation (literature), Rusko, Russia, Iluminovaný letopisný svod, 8, and 930
Language:
Czech
Description:
[autor recenze] Jitka Komendová.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

52. Marie Šedivá Koldinská - Ivo Cerman a kol., Základní problémy studia raného novověku

Creator:
Nekvapil Jirásková, Šárka
Format:
print
Type:
article, recenze, model:article, and TEXT
Subject:
Dějiny středověku a novověku (obecně), novověk, historiografie, metodologie, modern history, historiography, methodology, 8, and 94(100)"04/..."
Language:
Czech
Description:
[autor recenze] Šárka Nekvapil Jirásková.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

55. Mezi slovanskou vzájemností a orientalismem: české zobrazování Podkarpatské Rusi a jejích obyvatel v publicistice dvacátých let minulého století

Creator:
Stanislav Holubec
Format:
print, bez média, and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
1918-1938, historiografie, demografie, Rusíni, publicistika, historiography, demography, Ruthenians, publicistic, Podkarpatská Rus (Ukrajina), Carpathian Ruthenia (Ukraine), 8, and 93/94
Language:
Czech
Description:
a1_Autor na české publicistice z dvacátých let dvacátého století zkoumá, jaké představy a obrazy si tehdy vytvářeli Češi o Podkarpatské Rusi jako nejvýchodnější části Československé republiky a o jejích obyvatelích. Na dané téma uplatňuje koncept orientalismu, vzešlý z postkoloniálních studií, a prostřednictvím analýzy zvolených pramenů představuje Podkarpatskou Rus v dobovém českém vnímání jako československý Orient, s charakteristickými rysy exotičnosti, malebnosti, divokosti, zaostalosti nebo odlišného plynutí času. Pro Čechy (a v menší míře Slováky), kteří přicházeli po roce 1918 na Podkarpatskou Rus jako úředníci, učitelé nebo policisté v roli nových správců nebo jako turisté, se jednalo zpočátku o téměř neznámé prostředí. Potřeba orientovat se v něm, integrovat je do nového státního celku a legitimizovat novou vládu vedla Čechy k tomu, aby zdejší rusínské obyvatele pojímali buď jako slovanské bratry, kteří trpěli pod staletým útiskem Maďarů, nebo jako prostoduché domorodce, které je nutné civilizovat. Líčení Rusínů jako ''v jádru dobrého lidu'' se ovšem podle autora mísilo s jejich popisy jako indolentních a iracionálních bytostí, náchylných k alkoholu a ohrožovaných ve své naivitě účelovou komunistickou či ukrajinskou nacionální agitací., a2_Další dvě zdejší etnické skupiny, Maďary a Židy, naproti tomu Češi zobrazovali převážně negativně, jako orientálce protikladné Evropanům, jejichž vliv je nutné marginalizovat. Podobně záporné hodnocení platilo také pro podkarpatské komunisty, ukrajinské emigranty a řeckokatolickou církev. Sami Češi se podle autora často charakterizovali jako racionální a efektivní nositelé západní civilizace, avšak někdy též jako příliš mírní nebo idealističtí. Zcela odlišný obraz Podkarpatské Rusi, jak ukazuje autor, nabízela publicistika československých komunistů. Ti zde byli ve dvacátých letech nejsilnější politickou stranou a jejich diskurz nastoloval především narativ české buržoazní diktatury, okupace a koloniálních praktik. V závěrečných kapitolách studie podává autor přehled o tom, jak byla od třicátých do současnosti Podkarpatská Rus přítomná v české kulturní paměti a jak je Československo přítomno v kulturní paměti a historii Zakarpatí., a1_The author examines Czech journalism of the 1920s to find out what ideas and images Czechs had at that time about Carpathian Ruthenia, the easternmost part of their new country, the Czechoslovak Republic. In his research on this topic, the author employs Orientalism, a concept that originates in postcolonial studies, and, after analyzing his sources, he presents Carpathian Ruthenia as it appeared to Czechs at that time, that is, as the Czechoslovak Orient, with the characteristic features of the exotic, the picturesque, the wild, the backward, and with a different sense of time. For Czechs (and to a lesser extent Slovaks too) who came to Carpathian Ruthenia after 1918 as clerks, teachers, and police, in the role of the new administrators, or as tourists, this was initially an almost unknown environment. The need to get one´s bearings in it, to integrate it into the new republic, and to legitimate the new government led the Czechs to conceive of the local Rusyns either as fellow Slavs who had for centuries suffered under Magyar oppression or as simple-minded natives who need civilizing. According to the author, the depiction of the Rusyns as ''good folk and heart'' was, however mixed with descriptions of them as indolent and irrational beings, with an inclination to drink and, in their naiveté, susceptible to Communist or Ukrainian nationalist propaganda. By contrast, the other local ethnic groups, the Magyars and the Jews, were depicted by Czechs in a mainly negative way, as Orientals, the opposite of Europeans, whose influence had to be minimalized. A similarly negative assessment applied also to the Communists of Carpathian Ruthenia, Ukrainian immigrants, and the Ukrainian Greek Orthodox Church., a2_Czechs, according to the author, often described themselves as rational and efficient bearers of Western Civilization, but were, they felt, sometimes excesively lenient or idealistic. A quite different picture of Carpathian Ruthenia, the author argues, was offered by the journalism of the Czechoslovak Communists. In the 1920s, the Communists were the strongest political party here and it was mainly their discourse that established the narrative about a Czech bourgeois dictatorship, occupation, and colonial practices. In the concluding sections of the article, the author presents a summary of how, from the 1930 to the present, Carpathian Ruthenia was present in Czech cultural memory and Czechoslovakia was present in the cultural memory and history of Carpathian Ruthenia., Stanislav Holubec., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

56. Monumenta Poloniae historica =: Pomniki dziejowe Polski

Creator:
Akademia Umiejętności w Krakowie
Publisher:
Gubrynowicz & Schmidt
Format:
print and x, 1170 s.
Type:
text, volume, prameny, dokumenty, výběrové bibliografie, sources, documents, selective bibliography, model:monograph, and TEXT
Subject:
Historická věda. Pomocné vědy historické. Archivnictví, Dějiny zemí střední Evropy, archivní fondy, hagiografie, historiografie, dějiny, osobnosti, archives, hagiography, historiography, history, celebrities, Polsko, Poland, 930.253, 27-36, 94(438), (093), 019.922, 8, 930, and 94(430/439)
Language:
Latin
Description:
Tom V, wydany nakładem Akademii umiejętności w Krakowie., KČSN, and Obsahuje rejstříky
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

57. Morava v časech markraběte Jošta. K 600. výročí zvolení posledního Lucemburka z moravské větve římským králem a jeho úmrtí, ed. Libor Jan

Creator:
Ondřej Schmidt
Format:
print
Type:
model:article and TEXT
Subject:
moravský markrabě, Jošt, asi 1354-1411, historiografie, panovnické dynastie, historiography, royal houses, Morava (Česko), Moravia (Czechia), 8, and 94(437)
Language:
Czech
Description:
[autor recenze] Ondřej Schmidt.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

58. Na vlnách RFE: první syntéza k dějinám československé redakce Rádia Svobodná Evropa

Creator:
Petr Orság
Format:
print, bez média, and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
Radio Free Europe, historiografie, exilové instituce a organizace, vliv médií, historiography, exile intitutions and organisations, media influence, 8, and 93/94
Language:
Czech
Description:
Recenzent zasazuje knihu do kontextu současného bádání o dějinách Rádia Svobodná Evropa i Tomkovy vlastní historické práce, v níž představuje syntetické vyústění jeho dosavadního zájmu o dané téma. Přínos knihy podle recenzenta spočívá především ve shromáždění a přehledném utřídění bohaté faktografie, v menší míře také v jejích dílčích analýzách. Autor chronologicky sleduje vývoj rozhlasové stanice Svobodná Evropa, zejména její československé redakce, a zjišťuje také účinky jejího vysílání a vzájemnou interakci s domácím publikem za železnou oponou i reakce zdejších politických špiček. Svou prací tak zaplnil citelnou mezeru v české historiografii exilových médií a vytvořil důležitý základ pro další výzkum., The book under review, whose title translates as "The Czechoslovak Service of Radio Free Europe: Its Development and Influence on Czechoslovak History" is considered here in the context of current research on the history of Radio Free Europe and Tomek´s own work in which he presents a synthesis of his long-standing interest in the topic. The reviewer sees the contribution of the book chiefly in its briging rogerger and clearly soriting out a wide range of facts, and, to a lesser extent, its preliminary analyses. The author chronologically traces the development of Radio Free Europe, especially the Czechoslovak service, and also determines the effects of its broadcasts and the interaction with its audience at home behind the Iron Curtain as will aw amongst the top-level Czechoslovak politicians of the time. With this work, he has filled a palpable gap in the Czech historiography of mass media in exile, and has established an important basis for further research., [autor recenze] Petr Orság., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

59. Nedožité devadesátiny Milana Otáhala

Creator:
Oldřich Tůma
Format:
print, bez média, and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
historiografie, historici, vědecká práce, historiography, historians, scientific work, 8, and 93/94
Language:
Czech
Description:
Milan Otáhal (1928-2017) byl předním historikem soudobých dějin Československa. V šedesátých letech byl vedoucím oddělení nejnovějších dějin v Historickém ústavu ČSAV, na začátku sedmdesátých let byl z ústavu propuštěn a vyloučen z KSČ. Patřil k prvním signatářům Charty 77 a působil v historickém samizdatu jako nezávislý historik. Od devadesátých let byla jeho vědecká činnost spjata s nově založeným akademickým Ústavem pro soudobé dějiny. Soustředil se v ní především na dějiny protirežimní opozice a společnosti v období 1969 až 1989 a na úlohu studentů a inteligence při změně politických poměrů na konci osmdesátých let. Těmto tématům věnoval řadu faktograficky bohatých a interpretačně osobitých publikací. Autor nekrologu připomíná hlavní badatelské přínosy Milana Otáhala pro poznání a pochopení nejnovějších československých dějin a zdůrazňuje, že patřil k těm historikům, kteří svou dobu nejen intelektuálně reflektovali, ale také intenzivně prožívali a spoluvytvářeli., Milan Otáhal (1928-2017) was a leading historian studying the contemporary history of Czechoslovakia. In the 1960s, he was the head of the Department of Modern History of the Historical Institute of the Czechoslovak Academy of Sciences; in the early 1970s, he lost his job at the institute and was expelled from the Communist Party of Czechoslovakia. He was one of the first signatories of Charter 77 and was active in the historical samizdat as an independent historian. Since 1990 his scientific activity was connected with the newly established Institute for Contemporary History. His main focus was the history of the anti-regime opposition and of the society between 1969 and 1989, and the role if students and intelligentsia in the change of the political situation in the end of the 1980s. He wrote a number of factographically rich and interpretationally distinctive publications on these topics. The author of the obituary mentions principal contributions of Milan Otáhal to the knowledge and understanding of Czechoslovakia´s most recent history, emphasizing that he was a historian who was not only intellectually reflecting the period he was living in, but who was also intensively experiencing and co-creating it., Oldřich Tůma., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

60. Ochuzená biografie zakladatele Církve československé

Creator:
Marek Šmíd
Format:
print, bez média, and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
historiografie, stát a církev, husitská teologie, historiography, church and state, hussite theology, 8, and 93/94
Language:
Czech
Description:
Recenzent nahlíží na první biografii kněze, teologa a církevního reformátora Karla Farského (1880-1927) značně kriticky. Farský se po vzniku Československa zapojil do reformního hnutí v katolické církvi a v roce 1920 založil novou Církev československou (později přejmenovanou na Církev československou husitskou), podle recenzenta však byl složitější a zajímavější osobností, než je z knihy patrné. Autor líčí celý jeho život a soustředí se především na jeho roli při utváření a etablování nové církve, nevěnoval však dostatečnou pozornost řadě důležitých souvisejících témat, a navíc svůj životopis pojal spíše jako hagiografii než jako kritický portrét. Recenzent upozorňuje také na dosti omezenou škálu využitých zdrojů a nezanedbatelné faktografické i textové nedostatky., The reviewer´s opinion of the first biography of priest, theologian and church reformist Karel Farský (1880-1927), titled Dr. Karel Farský: The first pariarch of the Czechoslovak (Hussite) Church, is rather critical. Since the formation of Czechoslovakia, Farský joined the reformist movement within the Catholic Church and established a new Czechoslovak Church (later renamed Czechoslovak Hussite Church) in 1920. However, the reviewer believes Farský was a more complex and interesting personality than the book actually shows. The author depicts Farský´s life in its entirety, concentrating predominantly on his role in the formation and establishment of the new church, but has not paid enough attention to a number of related issues and, in addition, his biography of Farský is a hagiography rather than a critical portrait. The reviewer also notices a fairly limited list of sources and appreciable factual and text deficiencies., and [autor recenze] Marek Šmíd.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public