Search

Start Over Subject 8 Date Unknown

493. Knihovědný program Týdne vědy a techniky v Knihovně Akademie věd ČR v roce 2012

Creator:
Anežka Baďurová
Format:
print, bez média, and svazek
Type:
article, zprávy, reports, model:article, and TEXT
Subject:
Historická věda. Pomocné vědy historické. Archivnictví, II. Habsburský, římskoněmecký císař, Rudolf, 1552-1612, Týden vědy a techniky (festival) (12. : 2012 : Praha, Česko), 16.-17. století, knihověda, dějiny knihtisku, výstavy, bibliology, history of letterpress printing, exhibitions, Česko, Czechia, 8, and 930
Language:
Czech
Description:
Anežka Baďurová. and Obsahuje popis výstavy Knihy v době panování Rudolfa II.
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

494. Knihovna kapucínského kláštera v Mnichově Hradišti: (Historické knižní katalogy jako pramen pro studium dějin klášterních knihoven)

Creator:
Marta Hradilová
Format:
print, bez média, and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
kapucínské kláštery, klášterní knihovny, Capuchin monasteries, monastic libraries, Mnichovo Hradiště (Česko), Mnichovo Hradiště (Czechia), historical book catalogues, closure of monasteries under Joseph II, 8, and 930
Language:
Czech
Description:
The Capuchin monastery in Mnichovo Hradiště was founded by Count Arnošt Josef of Valdštejn in 1690. It was generously supported by Countess Marie Markéta of Valdštejn, née Černínová of Chudenice. She also donated money to the monastic library, specifically 5,000 gold coins in 1724 for the purchase of books and 1,000 gold coins, from which 50 gold coins were to be paid every year for the purchase of new books. This made it possible to complement the book collection regularly. In 1754, the library began to be catalogued. The catalogue included approximately 1,800 volumes. Nevertheless, considering the fact that the catalogue is not complete, their total number must have exceeded 2,000 volumes. In 1785, based on a court decree, the monastery was abolished. Thanks to Vincenc of Valdštejn, however, it was given permission to exist until all the members of the convent died. The library remained in its place for the time being although some books as well as the catalogue from 1754 were moved to the castle library in Doksy. Yet most of the Capuchin library ended like other libraries of abolished monasteries - it was handed over to the Imperial-Royal University Library, which is evidenced by various documents and the catalogue of the library from March 1813, deposited in the Archives of the National Library in Prague now. Unlike the catalogue from 1754, ordered by subject, the catalogue from 1813 is arranged alphabetically according to the author’s surname or the title of the book. It contains records of approximately 2,700 book volumes, which corresponds to an increase by ca 500 volumes from 1754. The newly purchased volumes were dominated by foreign-language Bohemica, which had been printed in Prague as well as in other Czech printing workshops (Olomouc, Hradec Králové, Litoměřice). Research into the collections of the National Library has so far revealed 80 volumes of early printed books and 4 manuscripts that used to belong to the monastery in Mnichovo Hradiště. Based on the volumes discovered, the library seems to have preferred Bohemica, both in Czech and in foreign languages. The extant catalogues from 1754 and 1813 have made it possible to obtain a better idea of the library of the Mnichovo Hradiště monastery and have effectively helped in the search for extant volumes., Marta Hradilová., Obsahuje anglické resumé, and Obsahuje bibliografické odkazy
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

496. Knížky lidového čtení jako historický pramen

Creator:
Matiášová, Barbora
Format:
print, text, regular print, bez média, and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
19. století, lidové čtení, narativita, forma (estetika), popular readings, narratives, form (aesthetics), 8, and 94(437)
Language:
Czech and English
Description:
This paper analyses the so-called Chapbooks that were being written or translated on the dawn of the 19th century. The authors tried to educate the ignorant peasants, the targeted readers, through their fetching stories. The work shows facts and deeds that were presented as "right" and "wise". First of all it presents the factual public enlightenment, more specifically the altering appreciation of time. Next, there is an analysis of the way the authors were maintaining the cogency of their work; the paper discusses whether the narrative style of writing is compatible with the didactic intention, and the characteristics of the "rational order of explanation"., Barbora Matiášová., and Obsahuje bibliografické odkazy
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

500. Kolik totality zůstalo v ''normalizaci''?

Creator:
Karel Hrubý
Format:
print, bez média, and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
1948-1989, politologie, totalitarismus, komunistický režim, political science, totalitarianism, communist regime, Československo, Czechoslovakia, 8, and 93/94
Language:
Czech
Description:
a1_Předložený článek navazuje na dvě předešlé autorovy statě otištěné v Soudobých dějinách a uzavírá tento volný cyklus úvah nad povahou komunistického režimu, zejména v Československu. (Viz HRUBÝ, Karel: Kontinuita nestejného: Sporné závěry z nesporně dobrých analýz Matěje Spurného. In: Soudobé dějiny, roč. 20, č. 4 (2013), s. 628-640; TÝŽ: Rozpaky nad výkladem komunistické diktatury: Kritické poznámky k projektu ''Socialismus jako myšlenkový svět''. In: Soudobé dějiny, roč. 21, č. 3 (2014), s. 382-404.) Autor hledá odpověď otázku, zda politický a sociální systém, který byl nastolen v únoru 1948 v Československu, podržel svůj totalitární charakter po celou dobu komunistické vlády, anebo zda v pozdějších fázích už byl jiným typem totality, respektive zda se vyvinul do zcela jiného nedemokratického či autoritativního režimu. Svou úvahu o tomto tématu, které je dosud předmětem sporů, rozvíjí na pozadí proměňujících se teoretických reflexí komunistických režimů. Nejprve připomíná hlavní výtky ''revizionistické'' historiografie vůči nedostatkům klasických modelů totalitarismu, komentuje některé její konkurenční interpretační teze a ukazuje, jak později nové verze teorie totalitarismu některé z ''revizionistických'' výtek problematizovaly či oslabily a jak také reagovaly na změny, jež nastaly po Stalinově smrti. Na základě konfrontace obou přístupů, které existenci totalitarismu buď deklarují a obhajují, či naopak odmítají, nebo alespoň navrhují jeho revizi, sleduje pak návaznost jednotlivých fází, jimiž prošla komunistická diktatura a společnost v Československu mezi lety 1948 a 1989., a2_Jde o pokus zjistit, do jaké míry se proměnily, či naopak zůstaly zachovány struktury a funkce totalitárního způsobu panování (diktatury) z počátečního (poúnorového) období. A současně, jak se během desetiletí měnily, či naopak uchovávaly politické představy a hodnotové systémy ve vědomí společnosti. Konceptuálně přitom autor vychází z vymezení posttotalitarismu v pozdních pracích politologa Juana Josého Linze a po skončení totalitarismu Stalinovy éry rozlišuje v Československu období raného posttotalitarismu, pokus o reformu systému na konci šedesátých let, husákovské období zatuhlého posttotalitarismu a posttotalitarismus úpadku na konci osmdesátých let. Podle jeho názoru si takzvaný normalizační režim až do svého pádu přes své oslabování a narůstající dysfunkce podržel mnoho z totalitárních struktur (politických, bezpečnostních, ekonomických, sociálních) a praktik (mocenských, ideologických, kontrolních, potlačovacích), na rozdíl od Polska a Maďarska, kde došlo k postupnému odbourání totalitárního charakteru režimu., a1_This article is the third, and last, in a loosely conceived series by the same author, and printed in Soudobé dějiny, which consider the nature of Communist régimes, particularly in Czechoslovakia (See Karel Hrubý, ''Kontinuita nestejného: Sporné závěry z nesporně dobrých analýz Matěje Spurného''. [Continuity between unlikes: The doubtful conclusions of Matěj Spurný´s Undoubtedly good analyses], Soudobé dějiny, vol 20 (2013), no. 4, pp. 628-40, and ibid., ''Rozpaky nad výkladem komunistické diktatury: Kritické poznámky k projektu ''Socialismus jako myšlenkový svět'' [Baffled by an interpretation of the Communist dictatorship: Critical remarks on the ''Socialism as Sinnwelt´ Project], Soudobé dějiny, vol. 21 (2014), no. 3, pp. 382-404. The author searches for an answer to the question of whether the political and social system launched in Czechoslovakia in late February 1948 maintained its totalitarian nature throughout its existence or whether, in its later phases, it had already become another type of totalitarianism, or had even developed into a quite different kind of undemocratic or authoritarian régime. The author develops the topic, which is still a matter of dispute, against the background of changing theoretical reflections on Communist régimes. He first recapitulates the main criticism of "revisionist" historiography regarding the lack of classic models of totalitarianism, and he comments on some of their comparing interpretations, pointing out how later versions of the totalitarianism theory problematicized or weakened some of the ''revisionst'' criticisms. and also how they reacted to the changes that began after Slalin´s death in 1953., a2_By comparing the two main approaches, - one that declares that there is such a thing as totalitarianism, the other that rejects such a notion (or at least suggest its revision) - , the author traces the connections between the individual phases that the Communist dictatorship and society passed through in Czechoslovakia from 1948 to 1989. He thus seeks to discover the extent to which the preserved structures and operations of the totalitarian way of ruling (dictatorship) changed or remained the same since the initial period (post-February 1948), and, at the same time, endeavours to discover how, over the decades, political ideas and value system were preserved or, by contrast, changed in the consciousness of society. Conceptually, the author starts from the definition of post-totalitarianism which appears in the later works of the political scientist Juan José Linz, and thus, after the end of Stalinist totalitarianism, he distinguishes in Czechoslovakia the period of early post-totaliarianism, the late 1960s attempt to reform the system, the Husák years of hard-line post-totalitarianism, and the post-totalitarianism of the late 1980s decline. In his opinion, the "Normalization" régime in Czechoslovakia, although weakened and increasingly dysfunctional, maintained many of the totalitarian structures (political, security, economic, social) and practices (power, ideology, surveillance, and repression) until its collapse, unlike the régimes in Poland and Hungary, where totalitarianism was slowly eroded., Karel Hrubý., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

Limit your search

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »