This paper presents a detailed analysis of the development of the postal network in the territory of Moravia during the period of its most significant expansion, based on hitherto largely unused archival material, chiefly from the Postal Museum in Prague and the Moravian Archive in Brno. Using these key sources, chronological lists were reconstructed of postmasters in each post office, allowing us to determine the exact period in which each official served. This data on periods of service made it possible to compile a list of the postal routes set up by individual offices in the period under consideration and trace changes that occurred due to military conflict or for logistical reasons. Attention was also given to the hitherto neglected network of letter collection points in Moravia, which grew rapidly towards the end of the 18th century. The study represents a paradigm shift in research into the Moravian postal network. Besides already known postal routes, we also reconstructed routes whose existence had only been deduced from the records of one or two stations, and others that had escaped the attention of researchers altogether. With regard to letter collection points, the study considers the issue of which "mother" stations they were attached to. More generally, the study deepens our knowledge of the structure of the communications network in Moravia in the second half of the 18th century and provides a more precise picture of how it was connected with centres beyond the country’s borders. These results will provide potential future researchers into the Moravian postal service with a solid factual platform in which to anchor and contextualize their findings on specific post offices, stations or entire routes. The study can thus be seen as a contribution to economic and social history, as well as to that of communications., Vojtěch Klíma., and Obsahuje bibliografické odkazy
Tento text je autorsky upravenou podobou recenzního posudku Petera Heumose na studii Jakuba Šloufa ,,Očista průmyslových závodů od kolaborantů a ‘asociálních živlů’ v roce 1945: Politická machinace, exces retribuce, či inkubátor revoluční morálky?'' v tomto čísle Soudobých dějin (s. 538-581). Podle autora Šloufův článek představuje neobyčejně produktivní příspěvek k pokračující diskusi českých historiků o politických a společenských souvislostech vzniku komunistického režimu a jeho stabilizace. Heumos vyzvedává jeho přednosti a polemizuje proti některým závěrům. Rozvíjí přitom myšlenku, že sociální a politické aktivity v československých průmyslových podnicích po osvobození v květnu 1945 měly ambivalentní charakter a že jejich tendence vytvářet si vlastní pravidla jednání, ignorující formální právní předpisy, pokud šlo o postihy údajných kolaborantů a ,,asociálních živlů¨¨ z doby okupace, nebyla sama o sobě faktorem podporujícím nástup komunistického bezpráví. Vidí v nich naopak spíše kontinuitu s projevy rezistence sociálního prostředí průmyslových podniků proti tlakům z mocenského centra v padesátých a šedesátých letech minulého století. and Peter Heumos ; Z němčiny přeložila Jana Heumosová.
Post-Great Moravia occupation of hillfort Staré zámky u Líšně. This article deal with the settlement of hillfort Staré zámky u Líšně after the fall of Great Moravia. The main object of this work is the verification of published information on the basis of new analyses of settlement components and archaeological artefacts. The settlement of the 10th - 11th century can be divided in two main periods. There is a small amount of evidence for human occupation until the 12th century., Libor Kalčík., Německé resumé., and Obsahuje seznam literatury
Text problematizuje některé navyklé způsoby vnímání represí a perzekucí v komunistickém Československu, k nimž patří implicitní ztotožňování těchto jevů s násilím vykonávaným Státní bezpečností a s politickými procesy. Autor se zasazuje za jejich komplexní pojímání, a to v různosti jejich podob a projevů, kontextů a účelů, v příbězích obětí i pachatelů, v reflexi a důsledcích pro jednání české a slovenské společnosti. Upozorňuje přitom na často zjednodušené užívání statistických údajů o počtu odsouzených za politické trestné činy, které vytváří poněkud nadsazený obraz represí v padesátých letech, vůči nimž jsou léta šedesátá až příliš samozřejmě vnímána kontrastně jako doba politického uvolnění, což je z hlediska politických justičních represí minimálně do poloviny této dekády neoprávněné. and Jaroslav Cuhra.
Archaeological research in 2015 in the interior of St. Cross church in Javornik brought new knowledge about its construction and historical development. The oldest floor level was probably identified. It appears that during the Hussite campaign in 1428 the building was damaged and subsequently repaired. We also managed to identify and date the next three floor levels, building of new church entrances, and also alterations of the interior - construction of baptistery (no longer exists), side altars, construction and subsequent demolition of the gallery and singer‘s tribune. Graves were also investigated. Five skeletons were found in burial pits and 2 skeletons in brick tombs., Peter Kováčik, Veronika Dudková, Hana Lafková., and Obsahuje seznam literatury
International Oral History Association and the Czech Oral History Association jointly sponsored a conference, Between Past and Future: Oral History, Memory and Meaning, held in Prague from 7 to 11 July, 2010. Oral history is a growing specialty within the field of history: new methods, technologies and approaches as well as innovative perspectives and areas of research place it among the discipline’s most dynamic specializations. It was the first time that the IOHA met in Prague. and Pavel Mücke.
V obsáhlém zhodnocení recenzent konstatuje, že jde o závažnou publikaci, která bude nepochybně plnit úlohu jednoho z klíčových autoritatiních textů k československým právním dějinám v letech 1948 až 1989, a že uvedené námitky a výtky by neměly převážit nad zřejmými pozitivy knihy. Jeho kritika míří na nedefinované základní pojmy, s nimiž autoři této kolektivní monografie pracují, na problematická kritéria výběru autorského kolektivu, záměrně opomíjející starší generaci autorů, a především na v díle přítomný „delegitimizační diskurz“ ve vztahu ke komunistickému období, jehož cílem je demaskovat tehdejší režim, poukázat na jeho zvrácené aspirace a morálně ho odsoudit. Recenzent postupně charakterizuje a hodnotí jednotlivé příspěvky, mezi nimiž oceňuje zvláště konceptuální statě v prvním oddílu knihy, pojednávající o právním řádu komunistického Československa a jeho vývoji. Sám pak pléduje za sociální dějiny komunistického práva ve smyslu „žitého práva“, které dosud čekají na svého autora. and [autor recenze] Jakub Rákosník.