Kresba perem (29,1 x 16 cm): Nahá Venuše stojí opřená o Amorův luk, vedle stojící Amor k ní vztahuje ruku se šípem, nalevo leží na zemi toulec. V pozadí strom., Fučíková 1997#, I/156., Fusenig 2010#, č. 70 s. 204., and Přípravná kresba k nedochovanému obrazu z Rudolfinských sbírek.
Kresba: polonahá Venuše sedí, levicí vytahuje šíp z toulce na zádech před ní stojícího Amora, který napíná luk. Za Venuší Mars ve válečné zbroji, jednou rukou Venuši objímá, ve druhé drží číši vína. Za Venuší putto s pochodní, pod ním Hojnost s rohem. Na protější straně žena s odhalenými ňadry (Minerva ?) s armilární sférou, za ní další Múzy, před nimi na zemi torso nahé ženské sochy, v pozadí za múzami kruhový chrámek., Konečný 1982#., Jacoby 2000#, č. 51 s. 159-161., and Lubomír Konečný interpretoval výjev jako ohlas Lúkianova dialogu mezi Afrodítou a Erótem v Rozhovorech bohů (19). Kresba byla přípravou na obraz v soukromé sbírce, na níže je místo puti s pochodní mladý Bakchus s úponkou vinné révy (srov. Evropa, Dialog mezi Venuší a Minervou 2).
Nástropní malby klenby hodovního sálu - cyklus sedmi výjevů ve štukových kartuších na téma Amor a Psýché. Stará služka utěšuje Charité za přítomnosti Apulea (proměněný v osla), Zefyros unáší Psýché do hor, Psýché pozoruje spícího Amora, Amor opouští Psýché, Cháron převáží Psýché do podsvětí, Psýché uspává Kerbera, Psýché u Proserpíny., Togner 2010#, 55-56. Dufková 2010#, 3; Mádl 2011#, 214-236., and Dosavadní datace Tencalových fresek na Náměšti (Togner 2010, 1674-1675) byla v současné době korigována do doby před polovinu 17. století (M. Mádl 2011). Autor se inspiroval ilustrovaným vydáním Apuleova Zlatého osla, které obnsahuje 32 rytin připisovaných Michielovi Coxie (ideově inspirovány Raffaelovými freskami ve Villa Farnesina v Římě). Výzdoba stropu měla být morálním exemplem - Psýché (duše) se utrpením mravně očišťuje, aby dosáhla naplnění.
Nástěnná malba: noční scéna v interiéru, vlevo na lůžku spí Amor, Psýché se nad ním sklání s olejovou lampičkou v levici a dýkou v pravé ruce, vpravo Amor prchá oknem, Psýché se ho snaží zadržet., Togner 2010#, 57., and Cyklus sedmi výjevů ve středu stropu inspirovaných Zlatým oslem. Autor pracoval podle grafické předlohy z ilustrovaného vydání Apuleova Zlatého osla, přičemž poněkud pozměnil kompozici.
Nástropní malba: Amor opouští Psýché., Togner 2010#, 55-56., Dufková 2010#, 3, Mádl 2011#, 214-236., and Cyklus sedmi výjevů ve středu stropu inspirovaných Zlatým oslem. Autor se inspiroval ilustrovaným vydáním Apuleova Zlatého osla, které obsahuje 32 rytin připisovaných Michielovi Coxie (ideově inspirovány Raffaelovými freskami ve Villa Farnesina v Římě).
Plastika, patrně raná školní práce (dobová fotografie). Nahá mužská polofigura, z levé paže si vytahuje šíp, na pravém rameni mu sedí Amor s lukem a šípy, na soklu po levém boku lev. and Horejc 2016, s. 165.
Fasáda průčelí, dnes obnovené výzdobné schéma výzdoby vstupního křídla s hlavní bránou podle návrhu Dušana Jurkoviče z roku 1910. Sgrafitová a chiaroscurová výzdoba fasády silně poškozená, původně antická božstva v nikách. V přízemí: stojící žena, v 1. patře zprava Apollón (Helios), Venuše s Amorem, Merkur, Jupiter. Na sloupech před hlavním vxhodem sochy - vlevo Neptun, vpravo Amfitrité. and Vlček 2001#, 82.
Štuková dekorace stropu s malbou. Figurální scéna v oblacích, se sedícími postavami bohů. Uprostřed Jupiter s orlem, drží v pařátech blesky, Juno s pávem, po Jupiterově levici letí malý Amor s lukem a pochodní a dále dva putti. V popředí dole zleva Diana s lukem a měsíčním srpkem na čele, tři nymfy ? s nádobou, dvě múzy a Apollón s lyrou. and Mádl 2011#, 364-365, 369.