Nástropní freska, střední část: v oblacích postava Jupitera, orel u nohou, v levé ruce drží blesky, na hlavě má korunu, kolem těla vlající drapérie. Nalevo od něj sedí nahá Juno, bozi se na sebe dívají a mohutně gestikulují, zjevně jsou ve sporu. Pod Jupiterem sedí Diana v oděvu s odhalenými ňadry, ve vlasech půlměsíc v pravé ruce luk, je obklopená družkami a putti s loveckými atributy (luk, kopí na kance, trubka). Nymfa sedící u Dianiných nohou ukazuje doleva, na jih, kde sedí na oblaku Amor v jedné ruce má luk a ve druhé šíp, který se chystá vystřelit. Nad Amorem je Apollón s lyrou, který na bůžka lásky shlíží, okolo Apollóna jsou putti. Na západní straně je dvojice žen s motýlími křídly, jedna má v levé ruce štít, v pravici kopí, a je bojovně obrácena směrem k Amorovi, který je zjevně předmětem sporu mezi Juno a Jupiterem. and Ve středu kompozice je Juno a Jupiter, kteří se přou o Amora. Na boha lásky ukazuje Dianina družka, Apollón se na něj dívá a vyráží na něj postava se štítem a kopím, která zjevně personifikuje Cudnost (Castitas). Malíř pro její postoj použil Marta z Francheschiniho obrazu v lichtenštenském paláci v Rossau-Vídni z let 1692-1700.
Kresba (39, 7 x 49, 2 cm): Apollón (dlouhý plášť přes ramena, na hlavě věnec), oběma rukama hraje na lyru opřenou o koleno. Před Apollónem sedí pod dubem Tmólos (plášť okolo dolní poloviny těla), v jedné ruce vladařské žezlo, druhou si probírá plnovous. Závislost na textu Ovidiových Proměn dokazuje věnec ze žaludů (11, 159: pendet circum cava tempora glandes). Napravo od Tmóla stojí Midas (dlouhév šaty, královský hermelín), obrací se ke zcela napravo stojícímu Pánovi a ukazuje na Apollóna. Zjevně už vyřkl svůj protest proti Tmólově rozhodnutí, protože má dlouhé oslí uši. Pán (rohu, kozí nohy) drži v ruce flétnu a chystá se patrně utéct. Okolo sedí Múzy, Múza nalevo dole hraje na loutnu, vedle Apollóna na zemi tamburina a trubka. V pravém dolním rohu pololeží Faun. Výjev je umístěn do lesa. and Fučíková 1997#, IV/198.
Sochy na atice: vlevo pololežící žena s květinami (Flóra) vpravo muž s lyrou (Apollón), po stranách čtyři skupiny putti., Poche, Preiss 1973#, 92, obr. 86., and Vlček 1999#, 383-385.
Nástěnná malba: antikizující zahradní architektura, částečně v ruinách, nalevo socha nahé bohyně. V popředí je skupina tří vousatých mužů a žena. Po stranách menší panely, nalevo Apollón sedí a hraje na lyru, napravo Pan hraje na syrinx., Preiss 1956#., Vlček 1999#, 471-475., and Výjev je velmi poničen zejména v dolní části restaurován jenom náznakově (hudebníci ?), takže téma nelze určit.
Kresba perem a štětcem (134 x 185 cm). Scéna v krajině, pod stromem sedí nahý mladík, za hravou sluneční kotouč, hraje na lyru. V pozadí průhled do krajiny s architekturou. Na zadní straně listu studie různých postav., Volrábová 2007#, 46-47., and Námět původně určen jako Orfeus (Fučíková 1969).
Mědiryt (297 x 168 mm). Dole sedící Apollón, hraje na lyru, proti němu sedí Pan, v levé ruce drží syrinx, nad nimi letí putto, troubí na roh., Zlatohlávek 1997#, 107, č. 48., and Do sbírek NG převedeno v roce 1949 z NM v Praze. Rytina podle jedné ze čtyř kompozic, podle nástěnné malby Francesca Primaticcia (stropu ve Fontainebleau). Podle ikonografického významu fresek, které mají planetární symboliku, dá se soudit, že hudební soutěž mezi Apollónem a Panem má vyjadřovat kosmickou harmonii.
Mědiryt (356 x 474 mm). Apollón a múzy na Parnasu., Zlatohlávek 1997#, 47, č. 20., and Rytina pochází ze zámku Libochovice (od r. 1945 v NG). Libochovická sbírka grafických listů byla vznikla pravděpodobně z iniciativy Alexandriny Andrejevny Šuvalovové (1775-1847), manželky Františka Dietrichsteina (Zlatohlávek 1997, 8-9). Raimondi ji vytvořil podle ztracené kresby k fresce Raffaela ve Vatikánu (Stanza della Segnatura). Dílo zde bylo pro řadu umělců až do 17. století nedostupné, proto se Raimondiho grafika stala pro další umělce velmi důležitým zprostředkovatelem Raffaelova zpracování tohoto námětu.
Portrét hudebního skladatele V. J. Tomáška, za ním v nice antická socha Apollóna s lyrou., Blažíčková-Horová 1998#, s. 36, č.18., and Soška v pozadí za portrétovaným skladatelem byla interpretována jako Múza (Blažíčková-Horová 1998, s. 36). Múzy však nebyly zobrazovány nahé a postava představuje muže. Jedná se o běžný antický typ nahého Apollóna s lyrou a rukou nad hlavou na znamení uměleckéhi transu.
Mědiryt (374 x 1130 mm). Příprava na svatbu. Tři skupinové kompozice. Vpravo Mars a Venuše v lázni. Před vchodem do jeskyně, ve velké mělké nádobě, stojí Mars a Venuše, jsou obklopeni putti, kteří je omývají a osušují, z levé paže Marta svléká Amor (křídla, toulec) jeho šat a zbroj. Uprostřed panelu je hostina - prostřený stůl, k němu přichází Merkur, u stolu stojí Venuše a vedle něho sedí opilý Silén s Fauny, kolem Fauni a nymfy připravují hostinu. Za stolem dvě Hóry, které pozorují dva Satyři, rozhazují květiny na stůl, za nimi pergola a tribuna s hudebníky (trubka, činely, lyra, roh). V popředí říční bohyně se dvěma nádobami s vytékající vodou (prameny). Na levé straně prostředního obrazu stůl s vystavenými nádobami, vedle stolu z pravé strany stojí velbloud a osel, před ním stojí Bakchus (věnec z révy, miska, kozel) a malý Satyr s tygry. Z levé strany stolu slon, před ním sloužící s měchem vína. Na zemi tygři, nádoby s vínem.Při levém okraji obrazu vedle stolu křeslo, na něm sedí Apollón (na zemi had) obklopený Charitkami (?). Jedna z žen sedí u jeho nohou a opírá se o křeslo. Za křeslem žena s košem ovoce (Pomona ?), vedle ní druhá (drží větev révy). Před Apollónem klečí třetí žena, Flóra (?) a nabízí mu ošatku s plody a květinami, druhá ošatka leží vedle ní na zemi. Za Apollónem, v průhledu do krajiny, průvod exotických zvířat a Neptun. Směrem k okraji, kde je v temném zákoutí zobrazena stará žena, kráčí Vulkán. Nad skupinou v oblacích okřídlená postava troubící na roh., Zlatohlávek 1997#, 185, č. 106., and Do sbírek NG převedeno roku 1945 ze zámku Libochovice. Libochovická sbírka grafických listů vznikla pravděpodobně z iniciativy Alexandriny Andrejevny Šuvalovové (Zlatohlávek 1997, 8-9). Upravil a vydal A. Caranzanus (1613). Slepeno ze tří částí. Rytina je kompilována podle některých výjevů, které navrhl Giulio Romano pro výzdobu severní (Mars a Venuše), jižní a západní stěny sálu Psýché ("Camera di Psiche") v Palazzo Te v Mantově.
Pískovcová socha: Apollón s lyrou (ve dvojici s Venuší)., Poche, Preiss 1973#,, Vlček 1996#, 410-412., and Kopie sochy I. F. Platzera, originál v Lapidariu NM.