Czech White-Nose Syndrome Team together with international collaborators discovered mechanisms of tolerance that protect Palearctic bats from white-nose syndrome (WNS), the disease that caused mass die-off in North America. The discovery raises hope for a better future of bats in North American ecosystems. White-nose syndrome (WNS) is caused by a generalist pathogen Pseudogymnoascus destructans with the worst possible characteristics of an infectious fungal agent. The generalist nature of the WNS fungus means that it can infect any bat hibernating in a contaminated cave or mine and, moreover, it may remain viable and virulent, waiting for its hosts until the next hibernation period. Harmless to humans, the WNS fungus kills hibernating North American bats in winter. However, loss of voracious insectivorous bats from agricultural ecosystems may result in economic costs required for increased pest control. Without mass die-offs of bats harbouring the WNS agent in Europe, the response to disease is an enigma. To study the survival crossroads, the Czech WNS Team focused on the relationship between pathogen quantity and disease under natural conditions. High disease prevalence together with high fungal loads in absence of bat population declines in Eurasia indicates disease tolerance mechanisms, where hosts limit harm inflicted by the pathogen but do not hinder its growth. The tolerance mechanisms revealed by the Czech WNS Team is a function of bat adaptation to the presence of the pathogen. and Natália Martínková.
Článek přináší přehled současných znalostí o fylogenezi mnohobuněčných živočichů, tak jak vycházejí ze současného fylogenomického výzkumu. Zvláštní pozornost je věnována skupinám s konfliktním postavením (Ctenophora, Xenacoelomorpha, Bryozoa) a skupinám, o jejichž postavení dosud nevíme téměř nic (Dendrogramma, Dicyemida, Orthonectida)., We present an overview of current knowledge on the phylogeny of multicellular animals, based on current phylogenomic research. This overview pays special attention to groups with uncertain positions (Ctenophora, Xenacoelomorpha, Bryozoa) and groups whose position is still largely unknown (Dendrogramma, Dicyemida, Orthonectida)., and Jan Zrzavý.
Autor čerpá ze své návštěvy pobřežního pásu Francouzské Guyany a Surinamu, především několika tamních chráněných území, v r. 2008, a představuje charakteristické ekosystémy na pobřeží této části Latinské Ameriky. Jde o mangrovy, nížinné zaplavované lesy, močály a vlhké savany, i mělké laguny a suchomilná společenstva na písčitém pobřeží. Na základě pozorování a literatury jsou uvedeny typické nebo něčím zvláštní druhy zdejší flóry i fauny. Za zmínku stojí např. pozorování ohrožených mořských želv kladoucích vejce, včetně kožatky obrovské (Dermochelys coriacea)., The author presents the characteristic coastal ecosystems of French Guyana and Surinam (based on his visit to this coastal area, especially to several protected areas located there, in 2008). The ecosystems include mangroves, lowland flooded forests, swamps and wet savannas, as well as shallow lagoons and xeric communities on the sand coast. Based on observations and literature survey, the article mentions typical or remarkable species of the local fauna and flora. For example, it is worth mentioning observation of threatened sea turtles laying eggs, including the Leatherback Sea Turtle (Dermochelys coriacea)., and Jozef Májsky.
Užovka stromová (Zamenis longissimus) patří mezi kriticky ohrožené druhy naší fauny. V České republice se průkazně vyskytuje pouze ve třech oblastech, přičemž nejzranitelnější je populace v údolí řeky Ohře v západních Čechách, izolovaná stovky kilometrů od souvislého areálu druhu. V letech 2005-07 jsme v Poohří provedli systematický výzkum hadů pod záštitou Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze a Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Jedinci užovky stromové byli po odchycení změřeni, zváženi, označeni pomocí zástřihů na břišních štítcích (odebrané části štítků posloužily pro analýzu DNA) a detailně vyfotografováni se zaměřením na individuální charakter ošupení (folidózu) hlavy. Na základě zpětných odchytů pak byla odhadována početnost zdejší populace. Během tříletého sledování jsme takto označili a zdokumentovali celkem 432 exemplářů užovky stromové. Jeden ze současných projektů záchranného programu pro užovku stromovou zahrnuje i další odhad početnosti spojený s individuálním značením. Tato aktivita se opakuje zhruba po 10 letech a cílem je zaznamenat změny v početnosti jedinců. V dubnu 2015 se podařilo opětovně odchytit samce označeného v prvním výzkumu pod pořadovým číslem 54. Během výzkumů jsme ho chytili 10x (5x v r. 2005, 2x v r. 2006, 2x v r. 2007 a 1x v r. 2015). To umožnilo zodpovězení i nastolení různých otázek souvisejících např. s věkem a rychlostí růstu., The Aesculapian snake (Zamenis longissimus) is a critically endangered species of Czech fauna. In the Czech Republic it demonstrably occurs in three areas. Its population is most vulnerable in the Ohře river valley in western Bohemia, systematic research into which is presented here. During our three-year research we determined and documented the size and weight of 432 Aesculapian snakes, as well as performing DNA analysis and taking photographs of the individual nature of the scaliness involved. An estimate was made of population figures based on repeated captures., and Karel Janoušek, Radka Musilová, Vít Zavadil.