Empírová budova se vstupem završeným trojúhelným štítem s figurálním reliéfem. Uprostřed štítu dvě bohyně jedoucích na voze. Vpravo jede Diana na voze taženém jeleny, před ní trojice nymf se psy honícími lesní zvěř - alegorie lovu. Vlevo Cérés na voze taženém draky, k vozu přistupuje muž s pluhem, za ním venkovská scéna - pole s volským spřežením, ovce, žena s dětmi - alegorie zemědělství. Uprostřed dole pod výjevem s bohyněmi na voze, sedící okřídlená postava s rohem hojnosti plným květin - alegorie hojnosti. Pod římsou je latinský nápis: JAN RUDOLF HRABĚ CHOTEK SOBĚ, PŘÁTELŮM A POTOMKŮM 1802 – 22., Macková 1956#., Poche 1978#, 10-11., Vlček 2001#, 293-294., and Tympanon podle návrhu J. Berglera vytvořili A. Schrott a V. Práchner.
Lept (31, 1 x 19, 3 cm). V horní části kompozice zleva: Pomona za pomoci putti plní roh hojnosti ovovem, vedle ní stojí Ceres se srpem v ruce, přehlíží obilné pole. Vpravo putto ošetřuje vinici, Bakchus si prohlíží hrozny vína, v popředí výjevu Saturn s kosou, v pozadí oráč. Nad skupinou se vznáší orlice se svitkem v pařátech. V dolní polovině kompozice sedm sedících ženských postav s hradebními korunami na hlavách a nádobou s vytékající vodou v rukách - šest žen jsou personifikace moravských mest: Brno, Olomouc, Jihlava, Nové Město, Znojmo a Uherské Hradiště. Sedmá žena je bohyně Matky Země Gaia. Vlevo znak s moravskou orlicí, vpravo erb svobodných pánů Podstatských z Prusinovic. and Zelenková 2009#, 52-53, čk. 17.
Olej na mědi (56 x 47 cm): Astraia (červený plášť, meč a váhy) stojí nad lvem, který porazil na zem personifikaci Klamu (modrý plášť, zlomený šíp), charakterizovanou předměty u dolního okraje: kniha a listiny s pečetěmi (dezinformace), maska (předstírání) a váček s penězi (úplatky? lakomství?). Pod ochranu Astraie se uchyluje nahá Pravda. Za Astraiou je antický sloup, nalevo průhled do krajiny, v popředí sedí Ceres (roh hojnosti, srp) a Mír (olivová ratolest), nad nimi stojí Svornost, která drží Mír za ruku., Irmscher 2001#., Fusenig 2010#, č. 88 s. 230., and V augustovském politickém mýtu byl rozkvět impéria oslaven jako návrat Zlatého věku, jehož atributem byla Panna. Ve Zlatém věku sídlila mezi lidmi Astraia (Spravedlnost), jejíž odchod na nebe, kde se z ní stalo souhvězdí Panny, znamenal definitvní konec věku šťastné blaženosti. Panna je na obloze mezi souhvězdími Lva a Vah, na čemž je založena Aachenova alegorická malba oslavující vládu císaře Rudolfa II. K obrazu existuje varianta v Detroit Institute of Arts, která se liší od mnichovského obrazu v podstatě pouze jinou krajinou v pozadí. Obraz je protějškem alegorie s Návratem Saturnovy říše (Stuttgart, Návrat Saturnovy říše).
Pískovcová plastika nahé ženy, kolem beder vlajícíc drapérie, k pravému boku oběma rukama tiskne roh hojnosti, u levé nohy sedí zajíc., Blažíček 1976#, 111., and Alegorie ze série čtyř živlů Oheň, Voda, Vzduch, Země.
Litinová socha ženy v antikizující říze, v levé ruce drží roh hojnosti, srp v pravici a snop obilí u nohou dnes chybí., Josef Gebauer, Pavel Šrámek, Náměstí a ulice města Opavy (historický místopis). Opava 1990, s. 172., and Stejná socha stojí na kašně v Rosicích, kam byla získána z Brna v roce 1868. Sochy byly odlity v železárnách v Blansku v roce 1862 a původně byly ozdobou kašny na Dolním náměstí. Po zrušení kašny byla i s mramorovým podstavcem přemístěna do Městských sadů na místo, kde od roku 1798 do roku 1845 stál kruhový "Chrám přátelství." Sochu nechal na své náklady zhotovit opavský měšťan Karel Deml. Vytvořil ji známý vídeňský sochař Theodor Friedl (1842-1899). Na Ostrožné ulici je od roku 2004.
Na vysokém kamenném soklu je umístěna litinová socha bohyně Ceres. Plastika je provedena v klasicistním duchu. Postava je zahalena do volné splývavé bohatě zřasené drapérie. Levou nohu má lehce vykročenou dopředu, pravou ruku opřenou v bok a v levé ruce drží roh hojnosti. Hlavu zdobí věnec klasů. Na dnešní místo byla plastika přenesena roku 1876. Socha byla odlita roku 1862 v železárnách v Blansku. Plastiku dal ulít měšťan Karel Demel pro kašnu na Dolním nám. [34] Do Městských sadů byla přenesena i s původním soklem a umístěna v místech, kde stával tzv. Chrám přátelství .[35] Socha byla v roce 1977 restaurována a od roku 1979 je zapsaná ve státním seznamu kulturních památek. Socha měla původně v pravé ruce srp a u pravé nohy snop obilí. Tyto doplňky byli rovněž litinové. Památka se dochovala v relativně dobrém stavu. Ačkoliv byla při posledním restaurátorském zásahu pravděpodobně opatřena ochranným konzervačním nátěrem, dnes je opět napadena korozí. and Tomáš Skalík, Sochařské dílo v Opavě mezi lety 1800 - 2000 (Bakalářská práce, Slezská univerzita v Opavě), č. 5
Budova bývalé Živnostenské banky, antikizující portiko se štítem a sochařskou výzdobou. Za štítem římsa, u sloupků, které ji podpírají dvojice alegorických figur - Píle a Zemědělství, Strojírenství a Stavitelství. Na římse ležící figury: Merkur jako alegorie obchodu a Cérés jako alegorie Hojnosti. and Šťastná 2009#, 39-40.