Tento text je věnován problematice založení České akademie věd a umění (ČAVU) a postojům dvou výrazných osobností české historické vědy té doby - Antonína Rezka a Jaroslava Golla - k této nově zakládané instituci. Antonín Rezek se k záležitosti zvažovaného založení ČAVU vyjádřil již v polovině osmdesátých let 19. století v polemice s Tomášem G. Masarykem na stránkách časopisu Athenaeum. Zatímco T. G. Masaryk volal po založení nové vědecké akademie, Antonín Rezek byl zastáncem (finančního) posílení již sto let existující Královské české společnosti nauk, což ovšem řadě dalších vědců, včetně Masaryka, nevyhovovalo, neboť Královskou českou společnost nauk chápali jako instituci jazykově utrakvistickou (česko-německou), navíc v ní viděli jen malé množství řádných členů, zatímco oni se domnívali, že nově založená akademie by měla mít velmi rozsáhlý řádný počet členů, jakkoli si neuvědomovali, že ČAVU bude - podobně jako Královská česká společnost nauk - dlouhodobě trpět nedostatkem financí na podporu vědecké, zejména ediční činnosti. Při vlastním založení ČAVU tak byl jmenován přímo císařem Františkem Josefem I. jen omezený okruh řádných členů z nejstarší generace vědců, zatímco mladí univerzitní profesoři Antonín Rezek a Jaroslav Goll byli - teprve na jejich zasedání – zvoleni mimořádnými členy. Antonín Rezek nakonec pragmaticky mimořádné členství přijal a brzy se - už jako vlivný ministerský úředník - dočkal i členství řádného, Jaroslav Goll z uražené ješitnosti odmítl (údajně pro vážné chyby v základech ČAVU) a přijal teprve v roce 1907 rovnou řádné členství, když mu tuto volbu zajistil historik Josef Kalousek, pak se ovšem snažil ČAVU (zejména její I. třídu) ovládnout. Z postojů Antonína Rezka a Jaroslava Golla ke vzniku ČAVU a vstupu do ní můžeme vidět i jejich osobnostní rozdíly a charakteristiky. Zatímco Antonín Rezek, jakkoli muž velkého sebevědomí, byl schopen kompromisů, domluv se starší generací historiků, labilnější Jaroslav Goll toužil po tom, aby jeho autorita nebyla zpochybňována, aby byl považován za toho, kdo má rozhodující vliv - nemohl-li ho mít, ani v dané společnosti (jako mimořádný člen) být nechtěl., This text focuses on the issues surrounding the establishment of the Czech Academy of Sciences and Arts (CASA) and the attitudes towards this newly established institute held by two prominent figures in Czech historical scholarship at that time - Antonín Rezek and Jaroslav Goll. Antonín Rezek made his feelings felt regarding the planned establishment of CASA as early as the mid-1880s in polemics with Tomáš G. Masaryk on the pages of the Athenaeum journal. While T. G. Masaryk was calling for the establishment of a new scientific academy, Antonín Rezek was a supporter of (financially) bolstering the Royal Bohemian Society of Sciences, which had already been in existence for a hundred years. However, this did not go down well with scholars such as Masaryk, who understood the Royal Bohemian Society of Sciences to be a linguistically Utraquist (Czech-German) institution with only a small number of ordinary members, whereas they also believed that a newly established academy should have a broad range of ordinary members. However, they did not realize that like the Royal Bohemian Society of Sciences, CASA suffer over the long term from a lack of funding for scientific and especially publishing activities. When CASA was actually established, only a limited circle of ordinary members from the oldest generation of scientists and scholars were appointed directly by Emperor Franz Josef I, while their meetings elected the young university professors Antonín Rezek and Jaroslav Goll as associate members. Antonín Rezek eventually pragmatically accepted associate membership and as an influential ministerial official, he soon saw ordinary membership, whereas Jaroslav Goll rejected ordinary membership out of hurt vanity (allegedly over serious errors in the CASA foundations) and only accepted it in 1907, when his election was arranged by historian Josef Kalousek, and he then attempted to control CASA (particularly its First Class). Antonín Rezek’s and Jaroslav Goll’s attitudes towards the establishment of CASA and membership of it also indicate their personal differences and characteristics. While Antonín Rezek, albeit a man of great self-confidence, was capable of comprises and agreements with the older generation of historians, the unstable Jaroslav Goll did not wish his authority to be placed in any doubt and wanted to be considered the one with the decisive influence. If he could not wield it then he did not wish to be a member (as an associate)., and Překlad resumé: Melvyn Clarke
Článek připomíná všestrannou osobnost Eduarda Alberta (1841-1900), profesora vídeňské univerzity, překladatele a mecenáše, a na základě pramenů, především korespondence, objasňuje jeho spletitý vztah k České akademii věd a umění (dále ČAVU) a také přátelské kontakty s jejím zakladatelem Josefem Hlávkou a jeho manželkou Zdenkou. Vznik ČAVU provázela řada komplikací a průtahů. Veškeré dění kolem vznikající Akademie Alberta nesmírně zajímalo. Záleželo mu na profilu nové instituce, a proto mu vadilo zatahování politických zájmů tam, kde měly rozhodovat především vědecké kvality a zásluhy. To se odráží i v Albertově korespondenci, na níž zároveň můžeme dokumentovat neúspěšnou snahu skupiny realistů získat významnější pozice v ČAVU a využít k tomu právě E. Alberta. Albert veškeré dění sledoval s nedůvěrou a četnými výhradami, velice však stál o to, aby byl vybrán za řečníka na slavnostním zahájení ČAVU. Konalo se 18. května 1891 a Albert na něm vystoupil s proslovem O dvou světech, který byl později otištěn v Almanachu ČAVU. Činnost Akademie Albert sledoval i v dalších letech, jejím prostřednictvím vydal dvě odborné lékařské práce. Projevil se též jako mecenáš, mj. daroval ČAVU řadu knih, a to 76 děl o 141 svazcích., This article recalls the multitalented Eduard Albert (1841-1900), a professor at the University of Vienna, translator and patron, and on the basis of sources, primarily correspondence, clarifies his complex relationship with the Czech Academy of Sciences and Arts (CASA), as well as his amicable connections with the founder Josef Hlávka and his wife Zdenka. The inauguration of CASA was dogged by a number of complications and delays. All the activity surrounding the new Academy was of enormous interest to Albert. He was particularly concerned over the profile of the new institution, so he was upset by the tug-of-war of political interests where primarily scholarly standards and merit should have prevailed. This is also reflected in Albert’s correspondence, in which we also find an unsuccessful effort made by a group of realists to acquire a more prominent position at CASA and to make use of Albert for these purposes. He followed all this with distrust and numerous misgivings, but he very much supported the idea of being selected as a speaker at the CASA ceremonial opening. This took place on 18th May 1891 and Albert appeared with a speech on Two Worlds, which was later printed in the CASA Almanach. Albert followed Academy activity in subsequent years and used it to publish two specialist medical works. He also acted as a patron and inter alia donated a number of books (76 works in 141 volumes) to CASA., and Překlad resumé: Melvyn Clarke