Pro šedesátá léta dvacátého století v Československu bylo mimo jiné příznačné postupné uvolňování pravidel v oblasti zahraničních vztahů, a to i vůči zemím tzv. kapitalistického tábora. Okupace Československa vojsky států Varšavské smlouvy v srpnu 1968 znamenala konec tohoto trendu a začátek vlny odchodů československých občanů, mezi nimiž nescházeli ani někteří významní pracovníci Československé akademie věd (ČSAV), do emigrace. Tato edice, která zpřístupňuje dokumenty ilustrující tři konkrétní lidské osudy, se soustředí na události let 1968-1970 a doplňuje problematiku zahraničních vztahů ČSAV v daném období o otázku dlouhodobých zahraničních pobytů zaměstnanců ČSAV jako faktoru, který v souvislosti se srpnovými událostmi a následným vývojem hrál významnou roli při rozhodování akademických pracovníků o odchodu do emigrace. and The gradual relaxation of rules on foreign relations was inter alia characteristic of 1960s Czechoslovakia even in relation to capitalist bloc countries. The occupation of Czechoslovakia by Warsaw Pact state troops in August 1968 marked the end of that trend and the beginning of a wave of departures of Czechoslovak citizens, including some prominent CSAS staff members. This series, which presents documents illustrating three individual stories, focuses on events between 1968 and 1970 and adds the issue of long-term foreign stays of CSAS staff members to the issues surrounding CSAS foreign relations during this period as a factor which in the context of the August 1968 events and subsequent developments played a significant role in the decision-making of academic staff regarding emigation. (Translated by Melvyn Clarke.)
The study focuses in particular to the institutional development of Czechoslovak ethnography in the period between the end of the World War II and the year 1953. The establishing of the Czechoslovak Academy of Sciences in the years 1951/1952-1953 made an impact upon many scientific disciplines. Ethnography belonged to the 6th section, but for a long time it had been unclear how the State Institute for Folk Song, whose tradition reached to the year 1905, and the newly established Cabinet for Ethnography were to by connected. The present study tries to capture this effort for preserving the independent study of folklore, even though in close connection with ethnographic research, as well as the problem of the institutional embedding, that is, the gradual hiring of scientific workers, the composition of scientific committee and the editorial boards of important periodicals.
Dopisy Karla Vetterla (1898-1979), muzikologa a hudebního folkloristy (od roku 1965 vedoucí brněnské pobočky Ústavu pro etnografii a folkloristiku), Jiřímu Horákovi (1884-1975), českému literárnímu vědci, slavistovi a folkloristovi (do roku 1963 ředitel Ústavu pro etnografii a folkloristiku ČSAV), se nacházejí v osobním fondu Jiřího Horáka a pokrývají období 1955-1968. Většinu korespondence tvoří dopisy Karla Vetterla. Odrážejí rovinu privátní i odbornou, najdeme mezi nimi osobní přání a pozdravy jak Jiřímu Horákovi, tak jeho manželce. Většina korespondence má však pracovní charakter. Karel Vetterl se na Jiřího Horáka obracel s prosbami o radu nebo se svěřoval s potížemi na pracovišti. Řešili spolu například problematiku domácích etnografických institucí, spolupráci se zahraničím (možnost výjezdů na konference, výzkumné pobyty v cizině), kontakty pražského a brněnského pracoviště., Letters between Karel Vetterl (1898-1979), musicologist and musical folklorist (and from 1965 the Director of the Brno branch of the Institute for Ethnography and Folklore Studies) and Jiří Horák (1884-1975), Czech literary scholar, Slav studies scholar and folklorist (who was Director of the CSAS Institute for Ethnography and Folklore Studies), can be found in Jiří Horák’s personal papers covering the 1955-1968 period. Most of this correspondence is made up of Karel Vetterl’s letters, reflecting both the private and professional spheres and including personal greetings and good wishes to Jiří Horák and his wife. However, most of the correspondence is of a working nature. Karel Vetterl turned to Jiří Horák for advice or confided his workplace difficulties to him. For example, together they dealt with the issue of domestic ethnographic institutions, collaboration abroad (including conference trips and research tours abroad) and liaison between the Prague and Brno branches. Translated by Melvyn Clarke, and Překlad resumé: Melvyn Clarke
Počátkem roku 1952 zahájily svou činnost čtyři sekce Vládní komise pro vybudování Československé akademie věd, mezi nimi i sekce technická. Jejím cílem bylo dosažení takového personálního, dislokačního a přístrojového stavu uvažovaných technických disciplín, aby bylo možné zřídit na jeho základě funkční akademická pracoviště, v ideálním případě ústavy. V souladu s poúnorovými politickými poměry se sice postupovalo, zejména formálně a organizačně, podle vzoru sovětské akademie věd, ale dosavadní domácí vědecký vývoj rozhodně nebyl ignorován. V případě technických oborů byla kontinuita nejjednoznačněji vystopovatelná ve vztahu k Masarykově akademii práce, jejím komisím a jejímu členstvu. Snaha o převedení již existujících výzkumných a experimentálních kapacit z výrobních resortů či vysokých škol nalezla větší odezvu pouze v případě Ústavu teoretické a aplikované mechaniky, ustaveného při ČSAV na základě dosavadních ústavů a laboratoří Fakulty inženýrského stavitelství ČVUT a Výzkumného ústavu těžkého strojírenství. Technická vědecká akademická pracoviště však v průběhu padesátých let poměrně rychle nabírala na síle, vznikla celá řada nových ústavů, ať už rozšířením a dovybavením stávajících komisí a laboratoří, či institucionálním podchycením nově se etablujících specializovaných disciplín. Vývoj výstavby technické sekce ČSAV se v rámci dobových možností vyvíjel poměrně utěšeně, což bylo dáno především tím, že vedle věd přírodních se právě i ty technické staly v poválečném období značně preferovanou oblastí celospolečenského dosahu., In early 1952 four sections of the Government Commission for the Creation of a Czechoslovak Academy of Sciences, including the Technical Section, launched their activities. Its objective was to obtain the personnel, deployment and equipment required in the technical disciplines under consideration to set up a functional academic centre, or ideally, an institute. In keeping with post-1948 political conditions, procedure kept in line with that of the Soviet Academy of Sciences, particularly at a formal and organizational level, but previous domestic scientific development was definitely not ignored. As for the technical fields, continuity was most clearly identifiable with regard to the Masaryk Academy of Labour, its committees and membership. The endeavour to transfer already existing research and experimentation resources from production sectors or higher education only found any substantial response in the case of the Institute for Theoretical and Applied Mechanics, established at CSAS on the basis of the old institutes and laboratories at the Czech University of Technology Faculty of Civil Engineering and the Heavy Engineering Research Institute. However, throughout the 1950s technical science academic establishments gained strength fairly quickly, giving rise to a number of new institutes either through the expansion and re-equipping of existing committees and laboratories, or by the institutional underpinning of specialized disciplines that were being newly established. The creation of CSAS technical sections made fairly decent progress considering the circumstances of the period, primarily because not only natural sciences, but in particular technical sciences came to be especially favoured areas throughout society during the postwar period. Translated by Melvyn Clarke, and Překlad resumé: Melvyn Clarke
První část článku připomíná vznik a vývoj Československé akademie věd v 50. a 60. letech 20. století v oblasti chemického bádání a druhá ve zkratce popisuje strukturální proměny Univerzity Karlovy v Praze v téže době. I v této části je hlavní pozornost věnována chemickým pracovištím. Třetí část pojednává o spolupráci a vzájemném soupeření těchto pracovišť. Jejich vztahy výrazně ovlivňovaly dobové trendy týkající se centralizace a decentralizace vědy. Ukazuje se, že po určité stagnaci v 50. letech se vysokoškolské pracoviště snažila získat opět vliv na vědecké bádání. Vzestup chemického bádání na Přírodovědecké fakultě UK v Praze však nebyl možný bez podpory ČSAV, která jednotlivým katedrám poskytovala potřebné přístroje a spolufinancovala některé výzkumy. Nezanedbatelnou roli hrály i osobní vztahy vědeckých pracovníků z těchto institucí. Šedesátá léta se proto nesla na vlně vzájemného soupeření a zároveň rostoucí spolupráce chemických pracovišť., The first section of this article recalls the establishment and development of the Czechoslovak Academy of Sciences in the 1950s and 1960s in the field of chemicals research, while the second briefly describes the structural transformation of Charles University in Prague at the same time, as well as primarily focusing attention on chemicals research establishments. The third section deals with the collaboration and mutual rivalries between these establishments. Their relations were significantly affected by the centralization and decentralization trends at the time in science. It turns out that after some stagnation during the 1950s higher education establishments attempted to regain their influence in scientific research. However, the emergence of chemicals research at the Charles University Natural Sciences Faculty in Prague was not possible without the support of CSAS, which provided the individual departments the necessary instrumentation and co-funded some research. A considerable role was also played by personal relations among scientists from these institutes. Hence the 1960s rode a wave of mutual rivalry and at the same time increasing collaboration among chemicals research establishments., and Překlad resumé: Melvyn Clarke
Tato studie, která je první hlubší sondou do dějin Ústavu teoretické a aplikované mechaniky Československé akademie věd, obrací svou pozornost k organizačnímu a dislokačnímu vývoji pracoviště. Historie Ústavu teoretické a aplikované mechaniky Československé akademie věd spadá již do roku 1921, kdy byl ustaven jeho přímý předchůdce Výzkumný a zkušební ústav hmot a konstrukcí stavebních (od roku 1947 Kloknerův výzkumný a zkušební ústav hmot a konstrukcí stavebních) ČVUT. Tomu byla na počátku padesátých let při zakládání ČSAV přisouzena prvořadá důležitost, když se stal jádrem prvního technicky zaměřeného akademického ústavu, Ústavu teoretické a aplikované mechaniky (ÚTAM). Vývoj organizační struktury nového pracoviště byl poměrně spletitý a odrážel nejen úroveň vědeckovýzkumného pokroku řešené problematiky a požadavky vedení Akademie na náplň činnosti ÚTAM, ale nepřímo také aktuální kondici československé společnosti a ekonomiky. Neméně zajímavá byla i dislokační situace ústavu spjatá převážně s bývalým klášterem Na Slovanech (Emauzy), jehož byl ÚTAM určen operativním správcem. Tento objekt byl pro převážně stavebnicky orientované pracovníky Akademie velkou výzvou, ale i značným omezením: zajištění adekvátních pracovních podmínek pro zaměstnance a vybudování experimentální základny bylo třeba uvádět v soulad s respektováním historické hodnoty svěřených prostor. and This study, the first substantial survey of the history of the Institute of Theoretical and Applied Mechanics at the Czechoslovak Academy of Sciences (CSAS ITAM), focuses on redeployment and organizational developments at the institute. The history of the Institute of Theoretical and Applied Mechanics at the Czechoslovak Academy of Sciences goes back to 1921, when its first direct predecessor was established, the Research and Experimental Institute for Materials and Building Structures (as of 1947 Klokner's Research and Experimental Institute for Materials and Building Structures) at the Czech Technical University. This was ascribed primary importance in the early 1950s when the CSAS was established, as it formed the core of the first technicallybased Academic institute, the Institute of Theoretical and Applied Mechanics (ITAM). The development of the organizational structure of this new institute was fairly complex, reflecting not only the level of scientific research progress achieved within the areas under review, as well as Academy requirements on ITAM activities, but also indirectly the state of the Czechoslovak economy and society at that time. Of no less interest was the redeployment situation at the institute associated primarily with the old Na Slovanech (Emmaus) monastery, which was allocated to ITAM by the operations administrator. For the primarily construction-oriented Academy staff this building was a great challenge, as well as a considerable constraint: adequate working conditions needed to be acquired for employees and an experimental base needed to be created, while respecting the historical value of the premises. Translated by Melvyn Clarke