According to epistemic requirement of scientific realism the truths - or near truths - about objects posited by scientific theories should be knowable. However, the optimistic view that a scientific theoretical system can be shown to be true is blocked by the familiar Hume’s arguments against induction. The paper shall not deal with them primarily but only marginally in order to compare Hume’s conclusions with the Duhem-Quine thesis. For the common reading of this thesis is that it shows the powerlessness of negative instances to disprove scientific theories, just as Hume’s critical arguments against induction have shown the powerlessness of positive instances to prove scientific theories. The paper aims to expose erroneous aspects of the analogy and to explain what the errors imply for the epistemic requirement of scientific realism, even if it is weakened from knowability of truths to knowability of near truths., Podle epistemického požadavku vědeckého realismu by měly být pravdy - nebo blízko pravdy - o věcech postavených vědeckými teoriemi. Optimistický názor, že vědecký teoretický systém lze prokázat jako pravdivý, je však blokován známými Humeovými argumenty proti indukci. Příspěvek se jich nebude zabývat primárně, ale pouze okrajově, aby bylo možné porovnat Humeovy závěry s tezí Duhem-Quine. Pro společné čtení této práce je to, že ukazuje bezmocnost negativních instancí k vyvrácení vědeckých teorií, stejně jako Humeovy kritické argumenty proti indukci ukázaly bezmocnost pozitivních instancí k prokázání vědeckých teorií. Cílem práce je odhalit chybné aspekty analogie a vysvětlit, co tyto chyby znamenají pro epistemický požadavek vědeckého realismu., and Miloš Taliga
Tato studie je inspirována knížkou Petra Urbana Jak rozumíme druhým? Studie o sociálním rozumění a sdílení světa nejen u člověka a věnuje se současným diskuzím o povaze sociálního rozumění, zejména v případě nelinguálních tvorů. Nejvýraznější pozice zastává na jedné straně skupina srovnávacích psychologů kolem M. Tomasella, která vychází z fi losofů kolektivní intencionality, na straně druhé D. Leavens a K. Bardová, kteří mají blízko k interaktivistické interpretaci problému sociálního rozumění. Bude ukázáno, že rozdíly ve výsledcích empirických výzkumů mají základ v ontologických závazcích jednotlivých výzkumných programů, přičemž důležitou roli hraje vymezení se vůči problému antropologické diference. Studie se táže, je-li možné prostředky fi losofi e vědy mezi soupeřícími teoriemi rozhodnout. Na závěr je uvedena možnost biosémiotické reinterpretace mimo-lidského sociálního rozumění na pozadí teorie umweltu. and Th is study is inspired by the book Jak rozumíme druhým? Studie o sociálním rozumění a sdílení světa nejen u člověka (How do we understand others? On social understanding and sharing of the world in humans and other animals) by Petr Urban and pays attention to current discussions about social cognition, namely in the case of non-linguistic agents. Most prominent positions are held by the group of comparative psychologists led by M. Tomasello, stemming from the philosophers of collective intentionality, and the group around D. Leavens and K. Bard, which is related to an interactivist interpretation of social cognition. It is demonstrated that the diff erences in the results of empirical studies are based on the ontological commitments of individual research programs, coupled with their relation to the problem of anthropological diff erence. Th e study questions the possibility of choosing a suitable theory by the means of the philosophy of science. At the end, a reinterpretation of non-human social cognition on the basis of umwelt theory is brought out.