Počáteční stadium eneolitu patří na území Čech k obdobím nálezově silně podreprezentovaným. Stále tedy má význam pracovat i s nedostatečně dokumentovanými materiály – což je případ nálezového souboru z Hřebče, lokality z jihozáp. výspy středočeské sídelní ekumeny. Soubor, získaný patrně z větší jámy hliníku, je pozoruhodný nejen z hlediska kvality a četnosti, ale i chronologickým rozsahem, zahrnujícím období od pozdně lengyelského horizontu po počátek baalberského stupně kultury nálevkovitých pohárů, resp. závěrečný stupeň michelsberské kultury (ca 4400/4300 – 3900/3800 BC cal.). Jde zjevně o další příklad dlouhodobě zanášených objektů, příp. terénních muld. and The initial stage of the Eneolithic period is a period much under-represented on Bohemian territory. It therefore makes sense to continue working even with insufficiently documented materials – which is the case with the find assembly from Hřebeč (distr. Kladno), a site on the south-western edge of the Central Bohemian settlement ecumene. The assembly, collected apparently from a larger clay-pit, is noteworthy not only in terms of quality and number, but also in terms of chronological scope, covering the period from the Bohemian Late Lengyel to the Late Michelsberg/Early Funnel Beaker culture (ca. 4400/4300 – 3900/3800 BC cal.). This is evidently an example of long-term siltation of features, or low ground terrain, as shown in similar situations from Bohemia and Moravia.
Plošný výzkum v pískovně nedaleko obce Vlíněves, okr. Mělník, který probíhal v letech 1999–2008, zachytil vedle množství nálezů z různých období zemědělského pravěku též nálezy z doby kultury se zvoncovitými poháry. Nálezy byly dokumentované v sídlištním kontextu, diskutovány jsou jejich nálezové souvislosti a rozmístění na ploše výzkumu. Srovnání nevelkého množství podobných nálezových situací může naznačovat, že nízké zastoupení zahloubených sídlištních objektů v českých lokalitách je spíše důsledkem jejich původní funkce a využití v rámci sídelního areálu než redukcí v průběhu archeologizace a případných zásahů do terénu včetně archeologického výzkumu. and Area excavation in the sand-pit near the Vlíněves municipality, Mělník distr., accomplished in the years 1999–2008, yielded – apart from a number of finds from different periods of the agricultural prehistory – also finds of the Bell Beaker culture. Finds of this culture, recorded in settlement context, are presented and their find context and spatial distribution within the excavated area discussed. Comparison of the few similar find situations may suggest that the low incidence of sunken settlement features at Czech sites is due to their original purpose and use within the settlement area rather than their reduction during archaeologization or potential terrain interventions including archaeological excavation.
Nálezy silicitových dýk z Čech (52 exemplářů) pocházejí ze dvou produkčních okruhů – jižního, poalpského, a severního, pobaltského – a datují se do pěti horizontů, od středního eneolitu do starší doby bronzové. Lancetovité dýky z kontextu eneolitických kultur jsou zčásti jižního původu (k. chamská, řivnáčská, se šňůrovou keramikou – z bavorského deskovitého rohovce), zčásti severské (proto- a staroúnětická kultura). Do starší doby bronzové (mladší únětická kultura) spadají mladší typy severských dýk s rukojetí. Mezi funkcí dýk z obou období je zřejmě podstatný rozdíl. Eneolitické představovaly ceněnou komoditu, často dávanou do hrobů příslušníků elity. Oproti tomu dvě třetiny severských dýk z mladoúnětického období vykazují vazbu na říční a suchozemské komunikační směry a značná část jich je ze sídlišť charakteru centrálních míst či uzlových bodů. Dýky v této době zřejmě nebyly předmětem směny, ale jejím průvodním znakem. Je pravděpodobné, že zčásti patřily k výbavě lidí účastnících se provozu na dálkových komunikacích, spojujících alpskou rudnou oblast s únětickou kulturou a severským okruhem. and Finds of silicite daggers in Bohemia (52 specimens) come from two productions circuits – the southern, subalpine circuit, and the northern, Baltic circuit – and date to five horizons between the Middle Eneolithic and the Early Bronze Age. Some of the lance-shaped daggers from the context of Eneolithic cultures are of southern origin (Cham, Řivnáč, Corded Ware culture – from Bavarian tabular chert), while others are of northern origin (protoand early Únětice culture). Later types of Nordic daggers with handles date to the Early Bronze Age (late Únětice culture). A substantial difference is evident in the function of the daggers from the two periods. The Eneolithic daggers represented a valuable commodity that was often buried with members of the elite as a grave good. On the other hand, two-thirds of the Nordic daggers from the late Únětice period show a link to river and overland routes; a substantial number of these daggers are from settlements with the nature of a central location or junction points. In this period daggers were apparently not a subject of exchange but rather an attendant trait. It is probable that some of the daggers were part of the gear of people involved in the operation of travel over the long-distance routes connecting the ore territory in the Alps with Únětice culture and the Nordic circuit.
Nové výzkumy v Krumlovském lese postupně zaplňují hiáty mezi hlavními etapami zdejší těžby suroviny pro štípanou industrii. Objevují se i data z doby kultury badenské, jevišovické a nejnověji i nálevkovitých pohárů. Střední část mocné a rozsáhlé haldy na svahu ve východní části II. revíru patří do sklonku mezolitu, ale její západní část se vršila od doby kultury nálevkovitých pohárů do období kultury badenské. Sediment tvořily hlíny s různým podílem písku a granodioritového detritu, obohacené průsakem železa. Intaktního dna bylo dosaženo v hloubce 380 cm. Do doby kultury nálevkovitých pohárů (KNP) byl datován parohový kopáč z hloubky 260 cm a klasifikována byla industrie z jeho okolí a podloží. Další datum z doby KNP jsme získali z parohového rypadla, které leželo spolu s dalším parohem v písčitém sedimentu v hloubce 340 cm v sondě na okraji temene. O 60 cm níže se objevila těžená sloj, spadající do dále nesledované šachty. Štípaná industrie je technologicky málo reprezentativní, ale prokazuje, že na místě docházelo jen k testování a prvotní úpravě vytěžených kusů rohovce, přičemž všechna zdařilejší upravená jádra byla odnášena k další redukci jinam. Tím tato činnost navazuje na předchozí mladolengyelskou extrakci. Oproti tomuto období však těžba ustupuje a rozmáhá se opět až v kultuře zvoncovitých pohárů, odkdy však téměř všechna vytěžená surovina zůstává na místě, kde se i zpracovává, aniž by byla známa distribuce výrobků. and New excavations in Krumlov Forest (the “Krumlovský les”) are gradually filling in the gaps between the main phases of local mining of raw material for chipped industry. Data is being discovered from the Baden, Jevišovice and, most recently, the Funnel Beaker cultures. The middle part of a thick and large pile on the slope in the eastern part of the second district belongs to the end of the Mesolithic, while its western part was formed from the period of the Funnel Beaker culture up to the period of the Baden culture. Sediment was composed of loam with a varied share of sand and granodiorite detritus. The intact bottom of the pile was identified at a depth of 380 cm. An antler pick from a depth of 260 cm was dated to the Funnel Beaker culture and industry from its surrounding area and layer was classified. Another Funnel Beaker culture date was obtained from an antler digging tool found in sandy sediment at a depth of 340 cm at the edge of the plateau above the slope. The mined seam was found 60 cm deeper, and this seam was connected to an adit whose course was not traced further. Although the chipped industry is not highly representative from a technological perspective, it nevertheless demonstrates that only testing and initial working of the extracted pieces of chert were performed at the site, and all of the more successfully prepared cores were taken away for further reduction elsewhere. This activity is related in this regard to the preceding Late Lengyel extraction. However, extraction declined after that earlier period and did not increase again until the Bell Beaker culture, at which point nearly all of the extracted raw material remained and was worked at the site; no product distribution is known.