Článek přináší informace o nálezech štípané industrie v hrobech pohřebiště Hroznová Lhota – Přední čtvrtky od Žabince. Pohřebiště ze starší doby bronzové bylo zkoumáno v letech 2012 až 2015; je tvořeno kostrovými hroby s nitransko-únětickými charakteristikami. Štípanou industrii lze jednoznačně identifikovat jako složku materiálního projevu nitranské kultury. Zjištěnou kolekci štípané industrie tvoří z 84 % kamenné projektily – hroty šípů. Byla provedena morfotypologická a traseologická analýza a zčásti rekonstruován jejich operační řetězec. Naše výsledky přispívají novými daty k poznání sociální dynamiky tohoto turbulentního období a nastavují odlišný obraz než dosud publikované analýzy projektilů z Moravy, čímž dokládají zřejmě odlišnou roli lukostřelby v jednotlivých ekonomicko-politicko-sociálních strukturách tehdejších společností, které identifikujeme jako tzv. archeologické kultury. and The article offers comprehensive information on chipped stone industry found in graves of the cemetery at Hroznová Lhota – Přední čtvrtky od Žabince, South Moravia (Hodonín distr.). The Early Bronze Age burial ground has been explored from 2012 to 2015; it comprises inhumation graves with characteristic features of Nitra and Únětice cultures. Chipped stone industry can unequivocally be classified as one of the material displays of the Nitra culture. The collection of chipped stone industry found consists by 84 % of lithic projectile points – arrowheads. Morpho-typological and use-wear analyses were carried out and the operational sequence was partly reconstructed. Our results contribute with new data to the knowledge of social dynamics in this turbulent period and show a different picture than the hitherto published analyses of arrowheads from Moravia, whereby they probably attest that archery has played a different role in individual economic – political – social structures of the then societies, whom we identify as the so-called archaeological cultures.
In Niederösterreich wurden im Rahmen von zwei Rettungsgrabungen des Bundesdenkmalamtes Gräberfelder der Böheimkirchner-Gruppe der Věteřov-Kultur freigelegt, wobei in zwei Frauengräbern Nadeln mit horizontaler Kopfscheibe – Rondellnadeln Typ Franzhausen – besonderer regionaler Ausführung entdeckt wurden. Im Folgenden werden die Fundsituation und der Grabkontext genau beschrieben. and An unknown type of pin was discovered in 1997 in Neumarkt an der Ybbs and in 2004 at Franzhausen Swietelsky I, two sites are in Lower Austria. The pins – situated in graves of women of the Böheimkirchner group of the Věteřov culture – have a horizontal disk head and have been named “Rondellnadeln Type Franzhausen”. The finds circumstances and the grave contexts are described in detail.
Koncem srpna 2008 byly na bezejmenném návrší u Nové Vsi na Českokrumlovsku objeveny dva depoty kovových předmětů – soubor 10 hřiven s konci nastrčenými do dvou spirálovitých nápažníků a depot obsahující křtěnovský sekeromlat a 12 zlomků koláčovitých slitků. Druhý depot byl nalezen v areálu dosud neznámého mohylového pohřebiště, z něhož však zatím pochází pouze keramika z doby halštatské a solitérní spirálovitý nápažník ze starší doby bronzové. Na místě byl následně proveden archeologický průzkum, drobná sondáž a geodetické měření. Všechny kovové artefakty byly podrobeny spektrálním analýzám pomocí RFA i NAA. Typologický rozbor nálezů prokázal jejich nesoučasnost – zatímco první depot lze klást do stupně Br A2, druhý depot byl uložen pravděpodobně až na přelomu starší a střední doby bronzové. Vztah obou depotů k mohylníku v jejich blízkosti zůstává zatím neznámý. and Two Early Bronze Age hoards in the burial mound grounds at Nová Ves (dist. Český Krumlov, South Bohemia). At the end of August 2008, two hoards featuring metal objects were discovered on an unnamed mound at Nová Ves in the district of Český Krumlov – a set of 10 ring ingots with the ends tucked into two spiralled arm bracelets and a deposit containing a Křtěnov-type battle axe and 12 fragments of pie-shaped sows. The second hoard was found in the grounds of a hitherto unknown burial mound, thus far featuring only ceramics from the Hallstatt period and a sole spiralled arm bracelet from the Early Bronze Age. An archaeological survey, a smaller probe and geodetic survey were then conducted at the site. All metal artefacts underwent RFA and NAA spectral analysis. The typological analysis of the finds demonstrated their asynchronism – while the first hoard can be placed into the Br A2 phase, the second was more than likely deposited only at the period between the Early and Middle Bronze Ages. The relation between the two hoards and the nearby mounds remains unknown.
Keramika věteřovské skupiny je považována za vrchol hrnčířské produkce starší doby bronzové. Pečlivá povrchová úprava a podobný vzhled nádob vedly řadu badatelů k předpokladu, že tato keramika je dílem profesionálních hrnčířů. Tato studie hodnotí vybraný segment hrnčířské produkce z rovinného sídliště věteřovské skupiny v Hulíně-Pravčicích, a to na základě analýzy 49 vzorků keramiky ze čtveřice zahloubených objektů. Metodika byla orientována na určení technologických a materiálových charakteristik prostřednictvím kombinace makroskopického studia s mikropetrografickou analýzou výbrusů a rtg-fluorescenční spektrometrií. Tato hierarchie metod umožňuje definovat variabilitu produkce, klasifikovat ji do produkčních skupin a vyčlenit vzorky s odlišnou proveniencí. Získaný obraz o výrobě keramických nádob na sídlišti v Hulíně-Pravčicích prozrazuje surovinové strategie orientované na lokální zdroje, které však vedly k technologicky pestré produkci členěné do čtyř hlavních skupin. Z hlediska provenience lze pouze u tří vzorků spekulovat o cizím původu. Studovaný soubor zpravidla nevykazoval pozitivní korelaci mezi typem nádoby a zvolenou technologií. Výjimku představují mísovité tvary, u nichž dominuje jediný technologický postup. V jejich případě lze uvažovat o technologické standardizaci, která může souviset s nižšími formami specializace výroby a/nebo důležitou rolí těchto keramických tvarů. V tomto případě lze uvažovat o unifikaci dílčího segmentu hrnčířské produkce. and Věteřov group ceramics are regarded as the apex of Early Bronze Age pottery production. The meticulous surface treatment and similar appearance of the vessels have led many scholars to assume that these artefacts are the work of professional potters. This study evaluates a selected segment of pottery production from the lowland Věteřov group settlement in Hulín-Pravčice, based on the analyses of forty-nine pottery samples from four sunken features. The resulting vivid image of the production of pottery vessels at the settlement in Hulín-Pravčice reveals a raw material strategy aimed at local sources, leading however to technologically rich production divided into four main groups. A foreign origin can be considered for only three samples. The studied assemblage generally did not show a positive correlation between the type of vessel and the production technology. One exception are bowl-shaped forms, for which a single technological process is dominant, and it is possible here to consider technological standardisation related to lower forms of specialised production and/or an important role for these pottery forms. In this case it is possible to speculate on the unification of one segment of pottery production.
Sídelní poloha situovaná při okraji terasy würmského stáří uprostřed labské nivy byla s většími přestávkami užívána od časného eneolitu do počátku starší doby bronzové. Poté ji z větší části překryl písečný přesyp, který uchránil nálezově bohatou kulturní vrstvu. Podle analýzy keramiky se zde vystřídalo pět sídelních fází. Z nejstarší, michelsberské fáze je půdorys domu č. 3, první tohoto typu v Čechách. Také další půdorys, č. 4, představuje první objev svého druhu v zemi, tentokrát ze staršího (baalberského) období kultury nálevkovitých pohárů. Stejně unikátní objekty jsou v kontextu své doby další tři půdorysy: loďovitý, č. 1, ze čtvrté fáze, patřící kultuře zvoncovitých pohárů, a dvojice úzce obdélníkovitých domů č. 5, 6 ze staršího období únětické kultury. Výzkum a sběry umožnily stanovit přibližnou velikost sídelního areálu, včetně hrubého odhadu plochy osazené v té které fázi. Pro funkci sídliště měla zřejmě podstatný význam poloha na aktivním toku Labe, jež bylo zároveň jednou z nejvýznamnějších dálkových komunikací Čech. Zánik sídelního areálu někdy po r. 2000 př. Kr. lze pak vysvětlit jako důsledek přesunu řeky jižněji, čímž se meandr, při jehož břehu areál ležel, změnil ve slepé rameno. and The settlement area situated at the edge of a Würm-dating terrace in the centre of the Elbe flood plain had been used – with longer breaks – since the Early Eneolithic until the beginning of the Early Bronze Age. Thereafter, a sand dune mostly covered it and protected the rich in finds cultural layer. Pottery analysis attests for five different settlement phases. The earliest, Michelsberg phase yielded the ground plan of house no. 3, the first of this type in Bohemia. The ground plan of another house, no. 4, also represents the first detected instance of this type in the country, dating to the early (Baalberg) phase of the Funnel Beaker culture. The ground plans of three more houses are equally unique in their chronological context: ship-shaped ground plan, no. 1, belongs to the 4th phase and dates to the Bell Beaker culture, and two narrow rectangular houses, no. 5 and 6, belong to the early phase of the Únětice culture. Excavation and surface survey enabled assessment of the approximate size of the settlement area, including a rough estimate of the area occupied in each particular phase. The position of the settlement next to the active Elbe watercourse seems to have significantly determined its function, since the Elbe river represented one of the most important means of long-distance communication in Bohemia. The decline of the settlement area approx. after year 2000 BC may then be explained as consequence of the river’s relocation southward, which turned the meander where the settlement existed in a dead-end channel (palaeochannel).
Micromorphology in the archaeological context is a methodological tool of modern multidisciplinary archeology. It is basically a microscopic characterization of sediments in a direct context of archaeological situations with the aim of detecting formation processes, the knowledge of which is essential for further interpretations. This method was applied to the sediment fill of two features in a stratigraphic relationship from the locality Tvrdonice – “Pole od Týnecka”. Samples were taken from a La Tène recessed structure fill and an earlier Bronze Age pit that is superimposed below the La Tène feature. From a macroscopic and micromorphological point of view, it is evident that the fill of an Early Bronze Age feature consists of wind-blown sands in superposition with in situ or slightly displaced soil material. Micro-layers detected macroscopically are only related to object leveling. The layer of soil beneath the “floor” of the La Tène recessed building displays signs of long-term bioturbated soil, i.e. the La Tène building was founded in an existing depression. The active floor layer of the La Tène building is represented by alternating layers of lighter and darker laminae. While the darker laminae represent the trampled layer, the lighter laminae consist of recrystallized ash, which impregnates the trampled layer. On a social level, this finding can be interpreted as the creators of the La Tène recessed building choosing to minimize labour costs by using the recessed terrain and thus avoiding the excavation of the building floor. The utility area possessed a purposefully modified surface, which is related to ergonomic efficiency, but its function is unknown. The uppermost part of the fill is formed by backfill that does not show any signs of pedogenic influences, which indicates that the object was intentionally filled (leveled).
Článek představuje výsledky komplexního výzkumu ojedinělé nálezové situace z prostředí únětické kultury ve středních Čechách – pohřební mohyly v areálu současného sídliště. V Brandýse nad Labem – Vrábí byl v kulturní vrstvě odkryt téměř neporušený kamenný věnec a do podloží zahloubená hrobová jáma vytvořená ze sekundárně upraveného sídlištního objektu. Hrob obsahoval dva kostrové pohřby nad sebou, uložené zřejmě s určitým časovým odstupem. Úprava obou hrobů, jejich výbava (včetně botanických a zoologických nálezů) a následné manipulace s ostatky ukazují na specifické praktiky pohřebního ritu starší doby bronzové. Chronologické zařazení celku, podpořené radiokarbonovými daty, odpovídá podobným nálezům např. v Německu nebo Polsku, nicméně je v rozporu s konvenčním datováním keramiky únětické kultury v Čechách. Na závěr je diskutovaná otázka pohřebních mohyl starší doby bronzové v severní polovině Čech. and The article presents the results of the comprehensive research of a remarkable Únětice culture find situation in central Bohemia – a barrow burial. An almost undisturbed stone ring and a burial pit from former settlement feature were found in a cultural layer in Brandýs nad Labem – Vrábí. The grave contained two inhumation burials one above the other and buried probably separately in time. The character of graves, their inventories (including botanical and zoological finds) and the later treatment of the human remains show the specific practices of the Early Bronze Age burial rite. Supported by radiocarbon dating, the chronological identification of the unit corresponds to similar finds in Germany and Poland, however, it is in contradiction to the conventional dating of pottery in Bohemia. The final part of the article discusses the issue of burial barrows in the Early Bronze Age in the northern half of Bohemia.
Práce se zabývá nálezem skeletu s atypickým obroušením zubů. Skelet byl společně s dalšími čtyřmi jedinci uložen v zásobním objektu ze starší doby bronzové. Při interpretaci antropologických zjištění byly využity etnografické a etnohistorické analogie. Doklad mutilace zubů je výjimečný i v evropském měřítku a podle názoru autorů by se mohlo jednat o příklad tzv. léčitelsko-ochranitelských praktik. and The work addresses the find of a skeleton with atypically tooth wear. The skeleton and four additional individuals were buried in an Early Bronze Age storage pit feature. Ethnographic and ethnohistorical analogies were used in the interpretation of the anthropological discoveries. The evidence of the tooth mutilation is exceptional even on an European scale and, in the opinion of the authors, could represent an example of „healing-protection“ practices.
Na sídlištích a pohřebištích starší doby bronzové se štípaná industrie vyskytuje dosti vzácně. Mezi nejvýraznější typy patří zoubkované čepele s leskem a trojúhelníkovité šipky, vedle převládajících drobných úštěpů zpravidla chybí jádra. O to překvapivější je nesmírný rozmach těžby jurského rohovce, redeponovaného v miocénních píscích, v Krumlovském lese. Na ploše několika desítek ha tu lze sledovat zasypané těžní terasy a šachty, jejichž hloubka dosahuje až 8 m. Na rozdíl od starší (mladolengyelské) těžby zůstávala téměř všechna vyrobená industrie na místě, a to v masovém měřítku. Mimo vlastní těžební zóny se s rozsáhlými dílnami setkáváme pouze na únětickém sídlišti v nedalekých Kubšicích, jež zřejmě sloužilo jako shromaždiště těžařů a štípačů. Rohovce a pestré rohovcové brekcie se tu zpracovávaly zvláštní plošnou a diskovitou technikou, kterou z jiných sídlišť neznáme. Má však analogie na soudobých těžních polích v Evropě. I když tato činnost vyžadovala snad největší společné nasazení pracovních sil lidu st. d. bronzové, její důvody musely být převážně neutilitární, vyvěrající spíše z psychosociální sféry. Neočekávatelnost sledovaného fenomenu vede ke skeptickým úvahám o možnostech archeologické identifikace byť i masových aktivit transcendentálního významu, zejména pokud nezanechaly větší množství pozůstatků z nepomíjivých surovin. and Chipped industry appears rather rarely in the settlements and cemeteries of the Early Bronze Age. Among the most conspicuous types are glossy denticulated blades and triangular points, while alongside the preponderant small flakes cores are generally absent. The enormous extent of the extraction of Jurassic chert – redeposited in the Miocene sands of the Krumlovský les [Krumlov Forest], is somewhat more surprising. Over an area of several dozen hectares it is possible to trace filled–in extraction terraces and shafts, which may be up to 8 m deep. In contrast to the earlier (Late Lengyel) extraction, virtually all of the industry was leaved on the spot to a massive scale. Outside of mining fields, extensive workshops are known from the Únětice settlement at nearby Kubšice, which apparently served as a meeting place for miners and chippers. Chert and brightly coloured cherty breccia were worked here using unusual flat and discoid techniques unknown from settlements but with analogies from contemporary mining areas in Europe. Even if this activity required what was perhaps the greatest communal application of a workforce in the Early Bronze Age, the reasons for it must have been predominantly non–practical, arising rather from the psycho–social sphere. The unanticipated nature of the phenomenon leads to sceptical view of the chances for the archaeological identification of even mass activities of transcendental significance, particularly where such leave no large quantities of durable raw materials behind.
Klasická typochronologická schémata (nejen) starší doby bronzové jsou založena na detailním dělení znaků, kterým jsou přisuzovány chronologické vlastnosti. Jedná se nejen o vlastnosti artefaktů, ale také o podoby pohřebních zvyklostí a sídel. Současný výzkum oproti tomu směřuje spíše k definici robustnějších stupňů a sledování průběžnosti jevů. Systematické evidence a záchranné výzkumy umožňují vytvořit si představu o početnosti a podobě archeologických pramenů, ať už sídlišť či pohřebišť, ale i o obdobích, kdy se jejich archeologická evidence vytrácí. Zřejmé jsou tyto trendy v oblasti pohřebních zvyklostí, kde vedou k minimální archeologické zachytitelnosti pohřbů závěru starší doby bronzové kontrastující se zřejmou kontinuitou sídlišť. Tento příspěvek se zabývá otázkou konce únětických pohřebišť na Moravě spojenou s přesunem pohřbů na úroveň povrchu pod mohylový násep, a zaměřuje se na znaky považované za chronologicky citlivé, které mají ovšem zřetelně dlouhodobější výskyt. Pro zpracování jsou vybrány absolutně datované hroby a depozita lidských těl v jámách ze závěru starší a počátku střední doby bronzové, kterými můžeme tyto trendy podložit. and The classic typochronological schemes of the Early Bronze Age (and other periods) are based on a detailed separation of traits to which chronological qualities are attributed. These qualities involve both artefacts and the nature of burial customs and settlements. In contrast, current research is focussed instead on the definition of more robust stages and the tracking of the continuity of phenomena. Systematic records and rescue excavations have made it possible to create an impression of the frequency and form of archaeological sources, both settlements and burial grounds, as well as of the periods in which their archaeological records disappear. These trends are clear in the area of burial customs, where they lead to a minimal archaeological discernment of burials at the end of Early Bronze Age contrasting with the apparent continuity of settlements. This article addresses the issue of the end of Únětice cemeteries in Moravia connected with the movement of burials to the surface level beneath barrows and focuses on traits regarded as chronologically sensitive, which naturally have a clearly longer-term occurrence. Chosen for processing are graves with absolute dates and deposits of human bodies in pits from the end of the Early Bronze Age and the beginning of the Middle Bronze Age which can be used to document these trends.