This review-study aims to present a critical exposition of the ground-breaking work in the study of secularisation, Charles Taylor's Secular Age. The study points to the links with Taylor's preceding work, Sources of the Self, which consist above all in the contrast between the porous self and the buffered self. It also presents Taylor's conception of secularisation: secularisation is not the retreat of religion from the public sphere, but the widening of the social process that makes it impossible for one world-view to make claim to a privileged status. The study also focuses on Taylor's rejection of modernity which, in the shape of a scientistic world-view and a universalistic morality understood as the hegemony of exclusively-human categories. In the context of this rejection, the article discusses Taylor's attempt to weaken the "hegemony of the human" by a relation to transcendence., Tereza Matějčková., and Obsahuje poznámky a bibliografii
Slovenský teolog Inocent-Mária V. Szaniszló se ve svém článku Má človek vo vesmíre zvláštne postavenie medzi inými živočíchmi? pokouší podrobit filosofické kritice etické myšlení Petera Singera. Ve své polemické reakci ukazuji, že autor interpretuje Singera velmi zavádějícím, často zcela chybným způsobem. Určuji, že příčinou je poměrně závažný fakt: slovenský teolog pravděpodobně nečetl hlavní díla kritizovaného autora. Pokouším se některé nejvážnější omyly uvést na správnou míru a v rámci diskuze přiblížit, jak Singer skutečně smýšlí o speciesismu a o svém preferenčním utilitarismu., The Slovak theologian Inocent-Mária V. Szaniszló, in his article Does man have a special status in the world in relation to other animals?, attempts to subject the ethical thought of Peter Singer to a philosophical critique. In this polemical reaction I show that the author interprets Singer in a very misleading, and often quite mistaken, way. I attribute the reason for this to a relatively serious fact: the Slovak theologian has probably not read the main works of the criticised author. I attempt to set forth the most serious mistakes and, in the context of this discussion, to describe in detail how Singer really understands speciesism and his own preference utilitarianism., and David Černý.
Even those historians of Chinese thought, who are capable of both masterly analyses and great synthetic surveys of pre-modern Chinese philosophy, such an Anne Cheng, author of The history of Chinese thought, mostly remain in the grip of enduring stereotypes about Chinese language and Chinese letters. This is true despite the fact that old Chinese linguistics has progressed in the last 50 years at an unforeseen rate, and practically no experts on that language fail to take these advances seriously. At issue, above all, are the immensely popular analyses of characters, which authors treat as the path to uncovering the etymology of a given concept under research. Emancipation from written characters is, it would seem, a basic precondition for a better understanding of language, including the lexicon of philosophical concepts. This article aims to give a broad acccount of the inadequacy of character-etymology and, in contrast to this method, to describe which direction we should take if we wish to understand the conceptual apparatus of ancient Chinese thinkers., Lukáš Zádrapa., and Obsahuje poznámky a bibliografii
Studie je vnitřně soudržnou interpretací Rortyho pojetí poznání, jak je lze rekonstruovat na základě knihy Filosofie a zrcadlo přírody. Ačkoli Rorty kritizuje v podstatě všechny teorie poznání, lze ukázat, že sám pracuje s jistou pozitivní představou nejen o tom, v čem poznání nespočívá, nýbrž také o tom, oč v něm pozitivně jde. Studie popisuje podstatné ohledy Rortyho pojetí poznání (poznání jako praxe zdůvodňování, poznání jako popis, poznání jako upravování teorie, poznání jako zvládání) a předvádí Rortyho kritiku epistemologie s pozitivní oporou v konceptu sebeurčení. Závěr studie tematizuje otázku, jakým způsobem Rorty může zdůvodnit odmítnutí epistemologie a přijetí hermeneutického hlediska., This study is a systematic interpretation of Rorty’s conception of knowledge as it can be reconstructed on the basis of the book Philosophy and the Mirror of Nature. Although Rorty is sweeping in his criticism of theories of knowledge, it can still be shown that he himself works with a certain positive conception not only of what knowledge does not consist in, but also of what it positively concerns. The study describes the basic points of Rorty’s conception of knowledge (knowledge as the practice of justification, knowledge as description, knowledge as the modification of theory, knowledge as coping), and it presents Rorty’s critique of epistemology in favour of the concept of self-determination. The conclusion of the study looks at the question of how Rorty is able to justify the rejection of epistemology and the acceptance of a hermeneutical viewpoint., and Martin Ritter.
Článek je odpovědí prof. Munzarové, jež kritizovala mou obhajobu sebevraždy za asistence lékaře. Článek upozorňuje na nedostatky v replice prof. Munzarové, jež plynou z autorčina podceňování normativní teorie. Mezi tyto nedostatky patří: přehlížení argumentů oponenta; zpochybňování morálního kreditu nositelů konkurenční teorie (utilitarismu) namísto její kritické analýzy; nevyjasněná vlastní teoretická východiska (lavírování mezi paternalismem a autonomií, vydávání „principu dvojího účinku“ za stanovisko zdravého rozumu); nepřesvědčivá verze „argumentu kluzkého svahu“ (ignorování diametrálních rozdílů mezi současnými požadavky některých pacientů na asistovanou smrt a nacistickým programem nedobrovolné eutanazie)., The article is an answer to prof. Munzarová who criticised my defence of physician‑assisted suicide. The article points to shortcomings in the reply of prof. Munzarová which flow from the author’s underestimation of normative theory. Among these shortcomings are the ignoring of the arguments of her opponent; her calling into question the moral credit of the proponents of the competing theory (utilitarianism) rather than a critical analysis; unclear theoretical principles (a switching between paternalism and autonomy, the presentation of the “principle of double-effect” as the standpoint of common sense); an unconvincing version of the “argument of the slippery slope” (ignoring the diametrical differences between the contemporary demand of some patients for assisted death and the Nazi programme of involuntary euthanasia)., and Tomáš Hříbek.