Stavebníkem čtyřpodlažního nájemního domu ("Wahrmann-ház") byl bohatý židovský obchodník Móric Wahrmann (1832 - 1892), vnuk prvního budapeštského rabína, Israela Wahrmanna. Nad hlavním vchodem balkon, který nesou na hlavách dvě ženské postavy v antické drapérii s perlovým náhrdelníkem na krku (Alajos Stróbl). Obě ženy stojí na soklu zdobeném ovocným festonem, v ruce svěšené podél těla drží vavřínový věnec, na hlavě stylizovaný koš., Medvey 1939, s. 59; Demsky 1999, s. 257; analogie srov.: Zatloukal 2002, s. 249 - 260., and Oblečené ženské postavy, bez atributů, nesoucí architektonický článek místo sloupů jsou jedním z nejstarších prvků antické řecké architektury (nejstarší známé sochy pocházejí z 5. století př. Kr.). Byly adoptovány do renesanční a novorenesanční architektury, kde však často zcela ztrácejí funkci opěrného architektonického článku. Nejbližší inspirací pro autora tohoto návrhu však s největší pravděpodobností byla výzdoba podjezdu Parlamentu ve Vídni (T. Hansen, 1873 - 1883). Obě Stróblovy ženy drží v jedné ruce vavřínový věnec. Podle maďarské odborné literatury, jsou sochy zobrazením Flory (Medvey 1939, s. 59). Bohyně vegetace byla nejčastěji zobrazována s věncem květinovým, zatímco zde, obě ženy drží věnec vavřínový, atribut vyjadřující spíše slávu nebo vítězství.
Stavebníkem čtyřpodlažního nájemního domu ("Wahrmann-ház") byl bohatý židovský obchodník Móric Wahrmann (1832 - 1892), vnuk prvního budapeštského rabína, Israela Wahrmanna. Nad hlavním vchodem balkon, který nesou na hlavách dvě ženské postavy v antické drapérii s perlovým náhrdelníkem na krku (Alajos Stróbl). Obě ženy stojí na soklu zdobeném ovocným festonem, v ruce svěšené podél těla drží vavřínový věnec, na hlavě stylizovaný koš., Medvey 1939, s. 59; Demsky 1999, s. 257; analogie srov.: Zatloukal 2002, s. 249 - 260., and Oblečené ženské postavy, bez atributů, nesoucí architektonický článek místo sloupů jsou jedním z nejstarších prvků antické řecké architektury (nejstarší známé sochy pocházejí z 5. století př. Kr.). Byly adoptovány do renesanční a novorenesanční architektury, kde však často zcela ztrácejí funkci opěrného architektonického článku. Nejbližší inspirací pro autora tohoto návrhu však s největší pravděpodobností byla výzdoba podjezdu Parlamentu ve Vídni (T. Hansen, 1873 - 1883). Obě Stróblovy ženy drží v jedné ruce vavřínový věnec. Podle maďarské odborné literatury, jsou sochy zobrazením Flory (Medvey 1939, s. 59). Bohyně vegetace byla nejčastěji zobrazována s věncem květinovým, zatímco zde, obě ženy drží věnec vavřínový, atribut vyjadřující spíše slávu nebo vítězství.
Čtyřpodlažní nájemní dům, v průčelí v 1. a 2. patře balkon, v úrovni 2. patra místo sloupů rámujících okenní otvor, dvě ženské postavy - karyatidy korintského typu, obě drží v ruce svěšené podél těla květinový věnec. and Karyatida je opěrný sloup v podobě ženské postavy. Nejznámější jsou karyatidy z athénského Erechtheia, kterých se tyto poměrně těsně drží. Je to velmi častý motiv užívaný v architektuře antické, později od renesance také v architektuře středoevropské, ale i jako dekorativní motiv na nábytku. V 19. století velmi častý zdobný prvek portálů a edikul. Také v tomto případě karyatidy nemají tektonickou funkci, jedná se pouze o dekorativní prvek uplatněný na fasádě, květinový věnec zde může naznačovat zobrazení bohyně Flory.
Čtyřpodlažní nájemní dům, v průčelí v 1. a 2. patře balkon, v úrovni 2. patra místo sloupů rámujících okenní otvor, dvě ženské postavy - karyatidy korintského typu, obě drží v ruce svěšené podél těla květinový věnec. and Karyatida je opěrný sloup v podobě ženské postavy. Nejznámější jsou karyatidy z athénského Erechtheia, kterých se tyto poměrně těsně drží. Je to velmi častý motiv užívaný v architektuře antické, později od renesance také v architektuře středoevropské, ale i jako dekorativní motiv na nábytku. V 19. století velmi častý zdobný prvek portálů a edikul. Také v tomto případě karyatidy nemají tektonickou funkci, jedná se pouze o dekorativní prvek uplatněný na fasádě, květinový věnec zde může naznačovat zobrazení bohyně Flory.
Řadový pozdně klasicistní nájemní dům (tzv. Bílý čáp). Na fasádě průčelí niky s klasicisujícími sochami. V prvním patře ženy v antických drapériích (Flora?), ve druhém patře vlevo Bakchus (opírá se o kmen stromu ovinutý révou, na hlavě věnec z révových listů, přehozená panteří kůže), vpravo tančící Bakchantka (v ruce tamburína?)., Baťková 1998, s. 387-8, and Sochy jsou kopiemi některých antických soch. Bakchus, typ odpočívající Bakchus oděný panteří kůží (např. Louvre, Reinach, s. 137, 139)