Původní pětipodlažní nárožní budovu navrhl pro Alföldi Vásúta architekt Grosse. V roce 1884 došlo k její přestavbě podle plánů Miklóse Ybla (Schubert a Hikisch). Sochařskou výzdobu provedla firma Szándház, bratři Károly a Ferenc. V přízemí nad vchodem proti sobě v obou cviklech dvě dívčí okřídlené postavy v antických řízách - obě mají na hlavě a v ruce vavřínový věnec, dívka vpravo drží v levé ruce plmovou ratolest. Nad vchodem v prvním patře dvě ženské alegorické postavy v antických drapériích (socha typickým způsobem nahozená maltou údajně svědčí pro autorství Károly Szandháze). První žena, levou nohu spočívá na glóbu, drží v pravé ruce hůl se dvěma hady (chybí vršek, kde možná byla křídla, patrně se jedná o kaduceus), v levé ruce drží svitek (Obchod). Druhá žena drží v levé ruce kladivo, v pravé ozubené kolo, pravou nohu má položenou na kovadlině (Průmysl)., Déry 1991, s.112, and Génius symbolizuje sílu plodivého ducha, obdobný význam má jeho ženská podoba, někdy spojovaná s bohyní Juno, s atributy vavřínovým věncem a palmovou ratolestí. Ve spojení s personifikacemi obchodu a průmyslu géniové vyjadřují víru v sílu tvořivého lidského ducha, oslavu podnikání.
Nároží vpravo nahoře pod římsou, první dvojice zleva: bezvousý mladík s kyjem na pravém rameni, kolem beder má uvázanou lví kůži pravicí drží fasces (Theseus); vedle stojí žena, pravou rukou společně s mladíkem drží fasces (Republika). Druhé sousoší: žena drží v pravé ruce svěšené podél těla palmovou větévku, v pozdvižené levici drží vavřínový věnec (Victoria); vedle ní stojí vousatý muž v čapce, drží kladivo spočívající na kovadlině (Vulkán). S tímto výkladem korespondují sochy nad edikulou: zleva nahá mladá žena (Venuše) držící štít s portrétem vousatého muže (Michelangelo?) - alegorie Umění, vpravo nahý mladý muž drží v pravé ruce pochodeň, vedle něho svitek, v levé ruce drží okřídlené kolo, u jeho nohou foukající andílčí hlava - alegorie předpokladů Pokroku., Medvey 1939, s. 59; Déry 1991, s. 40; Gábor s 2002, s. 15-17., and Žena, která společně s mladíkem drží fasces - symbol republiky, jako celek představuje personifikaci Athénské republiky. Dvojice stojící vedle, Victoria a Vulkán (oslava vítězství Průmyslu). S tímto výkladem korespondují sochy nad edikulou (alegorie Umění a Pokroku). Postavy na nároží vpravo lze jako celek interpretovat jako alegorii Občanské svornosti a Hospodářské prosperity.
Nárožní čtyřpodlažní novorenesanční budova. Rohová fasáda a fasáda do Párisi utca je zdobená figurami (J. Gastell, Bécs). Nad portálem hlavního vchodu jsou dvě ženské okřídlené postavy, obě nad vchodem drží feston, jedna drží v levé ruce palmový list, druhá v pravici dubovou snítku. Nad portálem do boční Párisi utca jsou podobně zobrazeni putti nad okny v přízemí. V prvním patře tuto fasádu zdobí dvě sousoší a dvě alegorické postavy. Vlevo stojící žena, která drží telegrafní sloup, vedle ní z obou stran dva chlapci se svitky - alegorie telegrafu. Druhá plastika představuje alegorii obchodu - ženská postava s atributy Merkura (okřílený klobouk, kaduceus, měšec, za ní na zemi balík), třetí plastika představuje alegorii průmyslu - postava ženy, v levé ruce drží ozubené kolo, v pravé kladivo. Poslední sousoší je alegorií Dálkového obchodu - stojící žena, před ní globus na podstavci, po pravé i levé straně chlapci s balíky. Maďarské prameny nejsou v učení autorství stavby shodné. Podle Déryho (1991, s. 8) budova vznikla v letech 1871-1873, architektem byl Henrik Koch, vnitřní mozaiky vytvořil Gyár Oberalmi (ze Salzburgu), ornamentální dekorace Oppenheimer a Turneszky; figurální sochy: Gastell J. (z Bécse). Podle Töröka (1997, s. 121) je architektem budovy Antal Skalniczky. and Déry 1991, s. 88; Török 1997, s. 121-122