Mědiryt (216 x 180 mm). Na pozadí hornatého terénu dvě bojující postavy a Hydra. Vlevo Herkules (lví kůže, kyj), vpravo Iolaos s pochodní, který útočí na obludu a ohněm zabraňuje vyrůst novým hlavám. Na zemi vlevo krab, který klepetem drží Herkula za nohu., Zlatohlávek 1997#, 97, č. 41., and Pochází ze sbírky v zámku Libochovice, v NG od roku 1945. Libochovická sbírka grafických listů byla vznikla pravděpodobně z iniciativy Alexandriny Andrejevny Šuvalovové (Zlatohlávek 1997, 8-9). Mědiryt podle Rossa Fiorentina ze série Šest Herkulových skutků. V ikonografii Herkulových hrdinských činů bylo zobrazováno celkem 18 obrazů. Těchto šest výjevů jsou činy které patřily jednak mezi 12 hlavních skutků které hrdina dostal od mykénského krále (Eurystheus) a šest menších skutků, které Řekové nazývali Parerga. Souboj s Hydrou je druhý úkol, který hrdina dostal od mykénského krále.
Mědiryt 210 x 180 mm). Scéna před Kakovou jeskyní. V popředí Kakus drží za ocas jednoho z býků stáda, které Herkules ukradl Geryonovi, další býci v průhledu na skále. Herkules útočí na Kaka kyjem., Zlatohlávek 1997#, 100, č. 44., and Pochází ze sbírky J. Hlávky, v roce 1949 převedeno z NM v Praze. Mědiryt podle Rossa Fiorentina ze série Šest Herkulových skutků. V ikonografii Herkulových hrdinských činů bylo zobrazováno celkem 18 obrazů. Šest výjevů jsou činy které patřily jednak mezi 12 hlavních skutků (Dodekathlos), které hrdina dostal od mykénského krále (Eurystheus) a šest menších skutků, které Řekové nazývali Parerga. Epizoda s Vulkánovým synem Kakem, není součástí těchto činů, ale souvisí s desátým hrdinským činem z 12 prací pro krále Eurysthea z Argu, a to s Geryonovým stádem.
Mědiryt (211 x 180 mm). V popředí na zemi ležící mužský akt, drží velkou nádobu, sklání hlavu k zemi. Vedle něho stojí Herkules, střílí z luku na kentaura, který unáší Deianeiru. v ruce drží drapérii., Zlatohlávek 1997#, 98, č. 40., and Pochází ze sbírky v zámku Libochovice, v NG od roku 1945. Libochovická sbírka grafických listů byla vznikla pravděpodobně z iniciativy Alexandriny Andrejevny Šuvalovové (Zlatohlávek 1997, 8-9). Mědiryt podle Rossa Fiorentina ze série Šest Herkulových skutků. Mědiryt podle Rossa Fiorentina ze série Šest Herkulových skutků. V ikonografii Herkulových hrdinských činů bylo zobrazováno celkem 18 obrazů. Těchto šest výjevů jsou činy které patřily jednak mezi 12 hlavních skutků které hrdina dostal od mykénského krále (Eurystheus) a šest menších skutků, které Řekové nazývali Parerga. Epizodu převyprávěl Ovidius (kniha 9).
Mědiryt (210 x 178 mm). Na pozadí architektury hořícího města souboj Herkula (kyj, lví kůže) s tříhlavým psem, strážcem podsvětí. Na zemi leží nahý mrtvý muž, nad ním stojí Herkules, kyj napřažený proti psu, který na Herkula zezdola zdvíhá hlavy., Zlatohlávek 1997#, 95, č. 39., and Pochází ze sbírky v zámku Libochovice, v NG od roku 1945. Libochovická sbírka grafických listů byla vznikla pravděpodobně z iniciativy Alexandriny Andrejevny Šuvalovové (Zlatohlávek 1997, 8-9). Mědiryt podle Rossa Fiorentina ze série Šest Herkulových skutků. Souboj s Kerberem je posledním z úkolů, které hrdina dostal od mykénského krále (Eurystheus).
Mědiryt (210 x 175 mm). Scéna na břehu řeky, souboj Herkula a říčního boha Achelóa v podobě býka. V popředí vlevo Herkules, drží za roh býka který leží na zemi. Vpravo tři ženské akty (Achelóovny), drží rohy hojnosti plné květin a ovoce. and Zlatohlávek 1997#, 99, č. 43.
Mědirytina, fragment (222 x 177 mm), poškozeno, chybí nápis vpravo od Herkula, který je na analogické nepoškozené rytině (srov. Collection Albert Blum a Université de Liege (inv. č. 24765): DIVO HERCVLI IZVOTO). Dvě zápasící mužské postavy, v pozadí strom, na něm lví kůže a toulec., Zlatohlávek 1997#, 19, č. 3., and Do sbírek NG zakoupeno v roce 1942 od Willyho Hofreitera. Srov. Exemplum: Herkules a Antaios.
Kresba perem (425 x 328 mm). Nahý Herkules je spalován ohněm na hranici, v pravé ruce drží kyj, nad ním ženská postava, sedí pod dvojicí sloupů, v levé ruce drží palmovou ratolest a pravicí ukazuje na hvězdy., Preiss 1979#, 52, č. k. 78., and Kresba (značeno V), z cyklu návrhů na výzdobu sálu předků zámku Vranov nad Dyjí. Héraklés, (dále Orfeus, Perseus, Théseus a Odysseus), personifikují ctnosti a hrdinské činy Althannů. Ženská postva v tomto případě není obvyklá v zobrazení tohoto tématu, kdy byl Herkules přijat Jupiterem mezi olympská božstva. Preiss ji definuje jako Hébé, ale mohla by být spíše alegorickou postavou vítězství nad smrtí (palmová ratolest v levé ruce ženské alegorické postavy).
Bronzový odlitek (v. 23 cm), klepadlo s mušlí, se dvěma lvy po stranách a figurou Herkula (drží kyj) uprostřed., Chlíbec 2006#, 200-201, č. 95, obr. s. 201., and Do sbírek NG byl tento bronz získán roku 1947. Klepadla byla vyráběna v Benátkách v mnoha kusech, existuje větší množství variant s touto figurální kompozicí.
Mědiryt oválného tvaru (184 x 128 mm). Herkules sedí na lví kůži, v rukách kyj. Vedle Herkula sedí žena, oběma rukama drží drapérii, která se vzdouvá nad jejich hlavami., Zlatohlávek 1997#, 182, č. 104., and Do sbírek NG získáno roku 1951 z majetku Jindřicha Klazara (Praha). Podle kresby Giulia Romana. Před přidáním adresy Giacoma de Rossi. Žena je interpretována jako Déianeira (Zlatohlávek 1997, 182).
Olej na dřevě (25 x 34, 7 cm). Figurální scéna v sochařském ateliéru, v němž uprostřed výjevu dominuje jakási hora, na ní postava Herkula zápasícího s protivníkem klečícím na zemi., Vlnas 2005, 108-109., and Na obraze je zachycena socha Herkula zápasícího s gigantem. Údajně se jedná o sochařský ateliér Ignáce Platzera, který pracuje na sousoší, které bylo později osazeno na pilotech brány prvního nádvoří Pražského hradu (dnešní plastiky jsou volnými kopiemi původních děl z roku 1902).