Studie se věnuje komeniologickému dílu Jiřiny Popelové-Otáhalové (1904-1985). Úvodní část charakterizuje vzájemné vztahy mezi jejími studiemi z této oblasti a ostatním dílem (Popelová psala rovněž o etice a o dějinách filozofie). Nejobsáhlejší část příspěvku analyzuje jednotlivé komeniologické texty se zaměřením na méně známé studie ze 70. let 20. století. Autor dochází k závěru, že Popelová byla komenioložkou, která posunula zásadně bádání o J. A. Komenském, zvláště se zasloužila o nové chápání jeho spisu Obecná porada o nápravě věcí lidských., The study describes significance of work of Jiřina Popelová-Otáhalová (1904-1985) in Czech Comeniological research. The introduction part presents relationship between Comeniological studies and the rest of her work. (She also thought and wrote e. g. about ethics or history of philosophy.) The most extensive part is an analysis of single Comeniological texts focusing particularly on less known studies from 1970´s. The conclusion is that Jiřina Popelová was a researcher who changed general understanding of Jan Amos Komenský, especially comprehension of his basic writing The General Deliberation on the Remedy of Human Matters. (Translated by Jakub Hajíček.), and Překlad resumé: Jakub Hajíček
Hlavním tématem této studie je rekonstrukce přírodní filosofie raně novověkého prešovského učence Jana (Johannese) Bayera (1630–1674) se zvláštním zřetelem k jejímu mosaickému profilu. Na základě kritické analýzy dosavadního bayerovského výzkumu dospívá autor ke zjištění, že dosud nebylo uspokojivě analyzováno ani Bayerovo přírodně-filosofické dílo jako takové, ani dostatečně prozkoumána jeho návaznost na předpokládané dva nejvýznamnější zdroje, Francise Bacona a Jana Amose Komenského. Studie je proto soustředěna na kritickou analýzu Bayerova výkladu stvoření a popisu přírody, které jsou následně zasazeny do dobového filosofického kontextu. Autor konstatuje, že ačkoliv Bayerův projekt vystavění originální a na (především aristotelské) tradici nezávislé mosaické přírodní filosofie skončil neúspěchem, lze myslitelovo dílo hodnotit jako cenný pokus o syntézu baconovských a komeniánských motivů, odrážející však rovněž širší dobové intelektuální souvislosti., The main focus of this study is a reconstruction of the natural philosophy of the early modern Prešov's scholar Jan (Johannes) Bayer (1630–1674), with special regard to its Mosaic profile. After a critical reading of the research done on Bayer up to this point, the author concludes that Bayer’s natural-philosophical work, as such, has not yet been satisfactorily analyzed, nor has its connection to its supposedly two most important sources, Francis Bacon and Jan Amos Comenius, been sufficiently explored. The study therefore concentrates on a critical analysis of Bayer’s interpretation of creation and his natural history, which are then both situated in the philosophical context of their time. The author then notes that although Bayer’s project of erecting an original and on the (especially Aristotelian) tradition independent Mosaic natural philosophy ended in failure, the thinker’s work can be assessed as a valuable attempt to synthesize Baconian and Comenian motifs while at the same time reflecting broader intellectual contexts of the period., and Das Hauptthema der vorliegenden Studie ist eine Rekonstruktion der Naturphilosophie des frühneuzeitlichen Gelehrten aus Prešov, Jan (Johannes) Bayer (1630–1674), mit besonderem Augenmerk auf deren mosaisches Profil. Auf Grundlage einer kritischen Analyse der bisherigen Forschung zu Bayer gelangt der Autor zu der Erkenntnis, dass bislang weder Bayers naturphilosophisches Werk als solches zufriedenstellend analysiert noch dessen Anknüpfung an die beiden bekanntesten Quellen, Francis Bacon und Johann Amos Comenius, in ausreichendem Umfang untersucht wurde. Schwerpunkt der vorliegenden Studie ist daher die kritische Analyse von Bayers Interpretation der Schöpfung und seiner Beschreibung der Natur mit anschließender Einbettung in den philosophischen Kontext der Zeit. Der Autor stellt fest, dass obgleich Bayers Projekt des Aufbaus einer originalen und von der (insbesondere aristotelischen) Tradition unabhängigen mosaischen Naturphilosophie ohne Erfolg blieb, das Werk dieses Denkers dennoch als wertvoller Versuch einer Synthese von Motiven Bacons und Comenius´ gesehen werden kann, in dem sich freilich auch die größeren Zusammenhänge der damaligen intellektuellen Sphäre widerspiegeln.