During the 1960s Paul F. Lazarsfeld, co-founder of the renowned Columbia school, worked to promote a useful new research methodology. Th is paper analyses these activities. In a series of papers, Lazarsfeld demonstrated that the roots of empirical research, the useful methodology he developed, lie in the work of early European scholars. Building on his belief that quantifi cation does not need numbers, he showed that Hermann Conring, with his “classifi catory statistics,” had predated Frédéric Le Play and his “ family budgets” and Adolphe Quételet and his “probability statistics” by almost two centuries. In another paper he highlighted the importance of Max Weber’s empirical studies on agrarian and industrial workers within the frame of his life work. His seminars at Columbia University with Robert K. Merton and at the Sorbonne with Raymond Boudon opened up transatlantic cooperation on empirical research between New York and Paris for decades to come. and Paul F. Lazarsfeld, spoluzakladatel slavné Kolumbijské školy, hledal v šedesátých letech podporu pro svou novou metodologii. Článek analyzuje tyto Lazarsfeldovy aktivity. Souborem statí se mu podařilo ukázat, že kořeny empirického výzkumu, jehož užitečnou metodologii vyvinul, je možno najít v dílech raných evropských badatelů. S představou, že kvantifi kace nepotřebuje čísla, ukázal, že Hermann Conring a jeho „klasifi kační statistika“ předešla „rodinné rozpočty“ Frédérica Le Playe a „pravděpodobnostní statistiku“ Adolpha Quételeta téměř o dvě staletí. V další stati objevil, že důležitou částí životního díla Maxe Webera byly jeho empirické studie zemědělských a průmyslových dělníků v Německu na přelomu 19. a 20. století. Jeho semináře na Kolumbijské univerzitě spolu s Robertem K. Mertonem a na Sorbonně s Raymondem Boudonem otevřely cestu transatlantické spolupráci v empirickém sociálním výzkumu mezi New Yorkem a Paříží v příštích desetiletích.