Chronology of the bloomery fields of the Iron Age is a very complex and interesting subject. Usually it can be established by radiocarbon analysis of the organic debris, mainly charcoal fragments, found at the bottom of slag-pit furnaces or by dating archaeological material collected from the sites during excavations. Both methods however, based on very limited material, often provide only broad time frames for the occupation of the sites. In Mazovian Centre of Metallurgy, where several large bloomery fields were located very close to or even within the Iron Age settlements, frequently a number of slag-pit furnaces were recorded in stratigraphic relations with other archaeological features. The chronology of those features could be established more precisely by analysing their archaeological contents. The aim of this paper will be to discuss the chronological implications for the slag-pit furnaces found in such relations. The results of this assessment will be compared with series of radiocarbon measurements from the Mazovian Centre which haven’t been published so far. and Chronologie železářských hutí doby železné je složité téma. Obvykle ji lze stanovit radiokarbonovou analýzou organických zbytků, zejména úlomků dřevěného uhlí ze dna zahloubených nístějí nebo datováním dalšího archeologického materiálu. Obě metody, založené na velmi omezeném materiálu, však často poskytují velmi široký časový rámec osídlení lokality. V Mazovském metalurgickém centru, kde bylo několik velkých železářských hutí umístěno velmi blízko, nebo dokonce v prostoru sídlišť doby železné, bylo často zaznamenáno mnoho pecí se zahloubenou nístějí ve stratigrafických vztazích sjinými archeologickými objekty. Chronologii těchto objektů lze přesněji stanovit analýzou jejich archeologického obsahu. Cílem tohoto příspěvku je diskutovat dopady na chronologii železářských pecí nalezených v takovýchto souvislostech. Výsledky tohoto hodnocení budou porovnány sřadou dosud nezveřejněných radiokarbonových měření z Mazovského centra.