Kresba perem (390 x 312 cm). Císař Leopold (Sol) na slunečním voze (biga), pod ním Fama (křídla, trubka), kolem něho v oblacích hvězdy a hvězdné satelity jako planety v podobě božstev na vozech tažených příslušnými zvířaty - Luna (Diana, s delfínem), Jupiter (s pávy), Merkur (s kohoutem), Saturn (s hydrou), Mars (se lvy) a Venuše (s hrdličkami). Dole vlevo náhrobek, vpravo Historie (kniha) a Filosofie (žezlo) se skupinou postav., Neumann 1974#, 237-238, č. k. 183, obr. 210., Vlnas 2001#, s. 128 č. I/3.36A., Stolárová, Vlnas 2010#, IX.7, and Oslava císaře Leopolda I. jako českého krále s připomínkou jeho slavných předchůdců a starobylosti Šternberského rodu. Návrh k thesi bratří hrabat Šternberků je připomínkou Leopoldových slavných předchůdců. Císař (Slunce) je obklopen planetárními bohy, kteří jsou metaforicky ztotožněni se členy rodu Šternberků. Podle Šktétova návrhu vytvořil K. Kilian mědirytinu, pozměněna podle připomínek objednavatelů - planetární božstva se stala současně českými panovníky (NK ČR, sbírka universitních thesí, čís. 428).
Mědiryt (20, 2 x 27, 9 cm): nahá Venuše stojí vedle sedícího Merkura (okřídlená čapka a boty. Venuši k Merkurovi tlačí za bohyní stojící Amor s šípem v ruce, další Amor bere Merkurovi z ruky caduceus. Třetí Amor nahoře odhaluje závěs nad skupinou pod ním. V levém dolním rohu luk a pár holubic., Fučíková 1997#, I/334., and Kompozice navazuje na Sprangerův obraz z doby okolo roku 1595 (Wien, KM, Spranger, Venuše a Merkur). Význam obrazu patrně rovněž souvisí s vazbou mezi Merkurovou výmluvností a láskou, kterou zosobňuje Venuše. Inspirací mohla být Cartariho mytologická příručka, která vyšla poprvé v roce 1556, v níž byla převyprávěna příslušná pasáž z Plútarchových Rad manželských (Coniugalia preacepta). O ztotožnění Grácií s Peithó se Cartari dočetl v Pausaniově Cestě po Řecku (9, 35).
Malba na pergamenu: nalevo od znaku stojí Hermes (caduceus, okřídlená přilba a boty) napravo Fama (odhalená ňadra, dvě trubky), nad znakem Athéna (přilba, brnění, kopí a štít). Nahoře feston, na němž sedí putto s vavřínovým věncem a palmovou ratolestí., Fučíková 1997#, V/189., and Miniautura je součástí Majestátu Rudolfa II. z roku 1595, jímž byla staroměstskému a malostranskému cechu v Praze potvrzena stará privilegia a malířství bylo povýšeno na umění (místo na znak bylo při vydání listiny ponecháno volné). Návrh znaku pochází od Bartholomea Sprangera.
Dole jsou oba defendenti s personifikacemi Filosofie a Historie, za nimi personifikace sedmera svobodných umění. Historie ukazuje na oblak, pod nímž Fama se dvěma trubkami. Uprostřed oblaku císař Leopold II. jako Apollón-Foibos (antikizující zbroj, vavřínový věnec na hlavě, okolo hlavy záře) na voze taženém čtyřspřežím koní. Zatímco vůz Leopolda-Apollóna stojí, okolo obíhají personifikace planet, panovníci na vozech. Nalevo Rudolf II. (Měsíc), Victoria s palmovou ratolestí mu drží nad hlavou věnec, jede na voze taženém lvem. Napravo Ladislav Pohrobek (Merkur) na voze taženém párem holubic. Uprostřed nalevo Zikmund (Venuše) na voze taženém labutěmi, napravo Ferdinand I. (Mars) na voze taženém párem lvů. Nahoře nalevo Karel IV. (Jupiter) na voze taženém orly a napravo Václav I. (Saturn) na voze taženém draky. Okolo panovníků osmicépé šternberské hvězdy se slavnými příslušníky rodu., Vlnas 2001#, 128 č. I/3.36B., and Císař jako nehybné slunce a knížata obíhající okolo něj jako planety bylo oblíbené téma oslavy císaře..
Rytina (69, 7 x 90, 5 cm, slepeno ze dvou desek). Figurální kompozice na břehu moře. V popředí Leopold I. ve zbroji olivovou ratosletí v rukách (jako Aeneas), po jeho pravici arcivévoda Josef s kotvou (jako Ascanius), za Leopoldem stojí trojice ctností - Zbožnost, Spravedlnost a Síla. V pozadí loď, soptící Etna a výjev pádu Tróje, Harpie, Kyklópové. Na nebesích Aiolus, Juno, Merkur, Jupiter, Venuše a putti., Zelenková 2009#, 114-115., and Univerzitní teze Leopolda Zikmunda z Franckenbergu je věnována císaři Leopoldu I. Císaře přirovnává k hrdinovi Aeneovi a arcivévodu Josefa k Ascaniovi. Autor předlohy se částečně inspiroval výjevy od Pietra da Cortona v Galleria Pamphilj v Římě.
Slonovinová řezba (soška: 14 x 14 x 8 cm): Merkur (caduceus, okřídlená čapka a boty, plášť) na voze (původně taženém kohouty). and Fučíková 1997#, II/7
Freska: Merkur (okřídlená čapka, okřídlené boty, fialový plášť, mošna s popruhem přes rameno) v levici drží kaduceus, mečem usekává hlavu Argovi. Argus (hlava posetá očima, zlatý plášť, pastýřská hůl) leží na zemi a spí pod stromem. Za Argem nymfa Ió proměněná v bílou jalovici. V prozářeném otvoru v oblacích Juno umisťuje oči Argovy na ocasní pera páva., Karner 2007#, 134., and Součást cyklu 16 výjevů z Ovidiových Proměn shrnující historii vesmíru, které jsou seřazeny tak, jak po sobě následují v literární předloze. V jednotlivých klenebních polích jsou výjevy uspořádány v osmi kontrastních párech.
Freska: Merkur (okřídlená přilba) s palicí v ruce jede na zlatém čtyřkolovém voze taženém dvěma šedivými holuby. V postranních panelech znamení Panny a Blíženců., Hadravová, Hadrava 2007#, and Součást řady sedmi planet (Saturn, Jupiter, Mars, Sol, Venuše, Merkur, Luna) orientovaných k severní straně, kde končí Měsícem, který byl nejblíže Zemi. Zobrazení planet v nástropních panelech je doprovázené po obou stranách párem panelů na klenbě se zobrazeními odpovídajících znamení zvěrokruhu (podle Bayer 1603). Série planet měla dodat kosmický rozměr slávě habsburského císaře, což podtrhovala série čtyř personifikací světadílů (podle Ikonologie Cesare Ripy) ve slepých arkádách na stěně chodby.
Freska: nahý Neptun (koruna) sedí na oblaku s trojzubcem v pravici. Po jeho pravé straně sedí Merkur (okřídlený klobouk, krátká zelená tunika, zlatý plášť, okřídlené vysoké boty) v levé ruce saduceus, pravou ukazuje na zem. Mezi ním a Neptunem Vulkán (dlouhé bílé vlasy a vousy, okolo pasu zlatý plášť) se zapálenou pochodní v ruce. Po Neptunově pravé ruce stojí Minerva (přilba se sovou, brnění, štít a kopí), pod ní leží Juno (zelené šaty, bílý závoj)., Konečný 2007#, and Vyvrcholení výzdoby lodžie je ve třech obrazech na stropě, které zdůrazňují, že Aineiova válka v Itálii byla opakováním Trójské války, z čehož vyplývá, že dcerou matky všech bitev je současná válka vedená císařem Ferdinandem II., jehož vojsku velel Valdštejn. Ve středním panelu je zobrazena klíčový spor mezi Juno a Venuší ze začátku desáté knihy Aeneis. Na severním nástropním panelu jsou zobrazeni bozi, kteří bojovali v trójské válce na straně Řeků: Minerva, Juno, Neptun, Vulkán, Merkur. Na jižním panelu jsou bozi, kteří bojovali na straně Trójanů: Venuše, Apollón, Mars, Diana, Xanthos (Skamandros).