Freska: Mars (nad hlavou hvězda) v soudobém brnění (přilba s chocholem, přes rameno červený plášť) drží v levici štít (se znakem planety Mars) a v pravici palici s ostny. Jede na voze taženém čtyřspřežím hnědáků. Nalevo od Marta pěšák v soudobém brnění (štít a zlatý prapor), za ním další pěšáci (meč, halapartna, zlatočerveně pruhovaný prapor). Dole oblaka., Karner 2007#, 129-130., and Mars je zobrazen jako planetární božstvo (hvězda nad hlavou, znak planety na štítu) a je tradičně vykládán jako autoportrét Albrechta z Valdštejna, ale neodpovídají tomu rysy tváře a absence jakýchkoli jiných narážek na objednavatele. Identifikaci se stavebníkem vylučuje Martův plnovous, Albrecht z Valdštejna byl vždy zobrazován s pečlivě zastřiženou bradkou. Na stropě Velkého sálu je zobrazen Triumf Marta, alegorie Železného věku. Malba neoslavuje stavebníka, ale Ferdinanda II. jakožto mírového vladaře, což bylo běžné téma císařské ikonografie.
Freska: Merkur (okřídlená přilba) s palicí v ruce jede na zlatém čtyřkolovém voze taženém dvěma šedivými holuby. V postranních panelech znamení Panny a Blíženců., Hadravová, Hadrava 2007#, and Součást řady sedmi planet (Saturn, Jupiter, Mars, Sol, Venuše, Merkur, Luna) orientovaných k severní straně, kde končí Měsícem, který byl nejblíže Zemi. Zobrazení planet v nástropních panelech je doprovázené po obou stranách párem panelů na klenbě se zobrazeními odpovídajících znamení zvěrokruhu (podle Bayer 1603). Série planet měla dodat kosmický rozměr slávě habsburského císaře, což podtrhovala série čtyř personifikací světadílů (podle Ikonologie Cesare Ripy) ve slepých arkádách na stěně chodby.