At the end of 2010 seven TM 71 extensometers, installed at or near the active faults in Slovenia, were in operation. Three of them are on the surface and four inside karst caves. The highest rates with stable sense of movements were observed on the Idrija fault. Average horizontal displacement rate was 0.24 mm/year. Short term rates were even greater and reached 0.54 mm/year. The Raša fault first experienced an uplift of the SW block of 0.16 mm/year, which was followed by a short-term down-slip of the same block at the rate of 0.37 mm/year. Later the sense of movement returned to uplift with a rate of 0.05 mm/year. The average horizontal displacement was 0.07 mm/year. The Kneža fault experienced very small average displacements (y=0.035 mm/year, z=0.03 mm/year and x=0.02 mm/year). Similar rates were observed in nearby Polog cave (y=0.015 mm/year, z=0.027 mm/year and x=0.016 mm/year), which is located close to the seismically active Ravne fault. For Kostanjevica cave, located near the Brežice fault, small average rates are characteristic (y=0.006 mm/year, z=0.017 mm/year and x=0.012 mm/year). In Postojna cave, located close to the Predjama fault, two monitoring sites are very stable with small tectonic movements, including general dextral horizontal movement of 0.05 mm from 2004 to 2010 (Postojna 1) and two significant short-term peaks of 0.08 mm (Postojna 1-y and Postojna 2-z)., Andrej Gosar, Stanka Šebela, Blahoslav Košťák and Josef Stemberk., and Obsahuje bibliografii
Ačkoli se výzkum krasu a jeskyní běžně považuje spíše jen za hobby početně omezené skupiny nadšenců-speleologů, mnozí lidé rádi navštěvují zpřístupněné jeskyně v Česku i v zahraničí a vyrážejí do krasových území v Chorvatsku, Slovinsku, Provence, Kentucky, jihovýchodní Asii i jinde. Krasová území pro nás, kteří je studujeme, jsou též krásná - své pojmenování však od krásy odvozené nemají. V původním významu termín „krš“ (v německé transkripci „karst“, italsky „carso“, česky „kras“) znamenal jižně od Alp kamenitou krajinu s nečetnými zdroji vody i vegetace, jejíž překonání pro středověké poutníky představovalo podobné utrpení jako zdolat písečnou poušť. Krasová území ale znamenají kromě turistické atraktivity i oblasti s ekonomickým významem a se zdroji unikátních nerostných surovin (například bauxity; hlavní zdroj hliníku) a především vody (až 25 % světové spotřeby vody pochází z krasových oblastí). Studium krasu a jeskyní tak napomáhá dešifrovat jejich vývoj a přispívá k ochraně i udržitelnému využívání. and Pavel Bosák, Petr Pruner.