Pavel Machonin byl a zůstává legendou české sociologie, při jejíž obnově v šedesátých letech stál. Tehdy spolu s týmem mladých začínajících sociologických nadšenců provedl zcela unikátní, neobvykle invenční a také neobvykle rozsáhlý výzkum stratifikace československé (socialistické) společnosti. A nejen že provedl, ale i dokázal zjištěná fakta zpracovat do zásadního sociologického svědectví o stavu tehdejší společnosti. Knihu Československá společnost (vyšla v Bratislavě v roce 1969) zatím u nás nikdo v této oblasti výzkumu vlastně nepřekonal. Ani on sám v knížkách zabývajících se podobnou tematikou, na kterých jsem se spolupodílel v polovině devadesátých let. Z doby psaní (dopisování) této knihy se traduje, jak držel pod zámkem a o hladu svoje spoluautory, aby je donutil včas dopsat některé kapitoly. and Milan Tuček.
Techniky využívající vizuálních stimulů jsou v sociálněvědním výzkumu přítomny od konce 19. století. Jejich metodologické ukotvení, zejména pak v kvantitativně orientovaných studiích, však není příliš pevné. V této přehledové stati se proto zaměřuji na metodologické aspekty jednotlivých skupin vizuálních technik a následně formuluji doporučení pro design studií, které se takový typ výzkumu rozhodnou použít. V textu se po stručném historickém úvodu postupně věnuji psychologickým projektivním metodám, využití vizuálních materiálů v hloubkových rozhovorech a kvantitativních dotazníkových šetřeních. V diskusi pak shrnuji metodologická specifika tohoto typu technik, doporučení pro design instrumentu a problémy validity., Techniques using visual stimuli have existed in social research since the late 19th century. However, the methodological framework in which they are embedded remains limited in scope, especially with respect to quantitative research. In this article, the author focuses on the methodological aspects of various types of visual techniques. Subsequently, he proposes some recommendations for methodological design. After a brief historical review, the main part of the article discusses psychological projective methods, photo-elicitation techniques and the application of visual stimuli in in-depth interviewing and quantitative questionnaire surveys. Final discussion focuses on the methodological specifics of visual methods, design recommendations and the problem of validity., Martin Buchtík., and Seznam literatury
Stať převážně empirického charakteru čerpá z archivních dat, ze zdrojů Centra pro výzkum veřejného mínění a z první fáze realizace projektu Grantové agentury ČR s názvem „Sociologický výzkum historického vědomí obyvatel České republiky”. Teoretická část textu vychází z konceptu kolektivní paměti, zejména z myšlenky selektivity a proměnlivosti obsahů uložených v paměti. Článek dále prezentuje kvantitativní data týkající se veřejného mínění o české historii a kvalitativní zjištění výzkumu o historickém vědomí získaná prostřednictvím metody focus groups., The article of a mostly empirical character is drawn from archive data, from the sources of the Centre for Public Opinion Research, and from the first phase of the undertaking of a project of the Grant Agency of the Czech Republic entit - led „The Sociological Research of the Historical Consciousness of Inhabitants of the Czech Republic“. The theoretical part of the text is based on the concept of collective memory, especially on the idea of the selectivity and changeability of contents saved in the memory. This article also presents quantitative data concerning the perspective held by public opinion on Czech history, and qualitative perspectives on historical consciousness attained through the use of focus groups., and Jiří Šubrt, Štěpánka Pfeiferová.
The article compares the level of dependence of four justice ideologies on the structural position of an individual and his/her personal traits. First, the theoretical concept of distributive justice is introduced within the framework of GridGroup Theory. Second, Czech public opinion of justice is analysed with data from the ISJP 2006 survey. Egalitarianism is the most structurally embedded ideology that is infl uenced by all socio-demographic attributes. Nevertheless, psychological factors affect the other ideologies to some extent. Ascriptivism is more characteristic of extroversion, agreeableness, and conscientiousness; individualism of openness to experience; fatalism of closeness to experience. Against structural effects, the psychological dimension does not yield considerable improvement in the explanation of justice ideologies., Jiří Šafr, Ivo Bayer., and Seznam literatury