Nástěnná malba al secco: uprostřed Múz sedí na oblaku Malířství (paleta, štětce) a maluje hlavu Medúzy na Minervin štít , který drží putto. Nad Malířstvím sedí Minerva (zbroj, přilba, štít) a klade jí věnec na hlavu, napravo od Minervy dva putti přilétají s girlandou. Pod Malířstvím sedí na zemi Múzy (zleva): Kleió, Múza dějepisu (kniha); Euterpé, Múza lyrické poezie (svitek); Geometrie (kružítko), Hudba nebo Erató, Múza milostné lyriky (loutna); Melpomené, Múza tragédie (tragická divadelní maska) a Úraniá, Múza astronomie (globus a dalekohled). V popředí na zemi před Gerometrií trojúhelník, pravítko a list papíru. Napravo na vrcholu Helikónu Pegas., Mixová, Sedlák 1953#., Benedík, Pavlíková 1967#., Knoflíček 1999#., and V literatuře výjev nesprávně interpretován jako Apollón s Múzami. Obraz zobrazuje Minervinu návštěvu Múz na Helikónu, kterou v Proměnách popsal Ovidius (5, 254-268), což bylo v barokním umění velmi oblíbené téma. Ilustrace Ovidia je na této malbě kombinována s oslavou malířství, Tuvorova malba se v tomto ohledu drží natolik těsně Reinerovy kompozice z doby kolem roku 1718 (Praha, Malá Strana, Vrtbovská zahrada, sala terrena: Minerva a Múzy), že ji můžeme považovat za její přímý ohlas (srov. Exemplum: Minerva mezi Múzami na Helikónu). V obou případech Minerva věnčí Malířství, které maluje na štít bohyně hlavu Medúzy.
Pískovcová socha na soklu. Úraniá stojící na levé noze, pravá lehce pokrčená v kontrapostu, na sobě má himation a tuniku s rukávy. Levá ruka pozdvižená s otevřenou dlaní vzhůru, pravá ruka svěšená podél těla, drží flétnu., Daniel, Perůtka, Togner 2009#, 131-132., and Socha je součást galerie 44 kopií antických soch z římských sbírek. Mandík kroměřížskou Uranii vytvořil podle známé antické sochy se stejným námětem, která byla před rokem 1566 ve Vatikánu (Cortile di Belvedere), od roku 1589 je na Kapitolu, ve výklenku na schodišti v Palazzo dei Conservatori. Socha byla v 16. století několikrát zobrazena, ale Tomassino byl první, kdo ji zobrazil tak, jak vypadá v Kroměříži, tedy levou rukou restaurovanou tak, že je napřažená dopředu a odtažená od těla (Tomassino 1610-17, tab. 20). Mandík ji mohl samozřejmě znát i z některých pozdějších publikací dalších autorů.
Kresba perem (190x300mm, list 40/33). Návrhy na sochy čtyř stojících múz - zleva žena s loutnou, žena s amorkem, žena s harfou, žena s globem a kružítkem u nohou., Togner 2008#, 69-79, pozn. 9., and Ze souboru kresebných návrhů A. M. Lublinského, původně cca 500 listů, se dochovalo cca 100 kreseb, které jsou prokazatelně jeho autorskými díly.
In this fresco monochromatic medallion we see on the left Pegasus with outstretched wings standing on hind legs, above him on the mountain's peak there is a round temple of Apollo. In the middle there are palm trees. On the right there is a group of seven Muses, in the middle Clio (History) is sitting with her right hand raised, her left elbow reposed on a pile of books. At the bottom Melpomene (Tragedy) is reclining, she turns her bare back to the viewer, her head is turned and she seems to be contemplating the tragic mask which she holds in her left hand. At the top we see Urania (Astronomy) inspecting heaven with a telescope. It is to be noted that Asam took care to choose a representative set of Muses to fit the theme of his fresco. Since it represents a historical event with a serious message, Clio and Melpomene dominate in the group of Muses, Urania is distinguished as a muse of Christian poets and personification of spirituality., Bushart 1986#, 245-246 (Bärbel Hamacher a Ralph Paschke)., and In the ceiling fresco of the main hall of the monastery's prelature featuring the miracle of the Blessed Guntherus, Perseus' myth is included. The ceiling painting proclaims that the Iustitia of the Břevnov monks firmly rests on a triad of moral virtues, Sapientia, Fortitudo and Temperantia. Into this ideological program the story of Perseus was embedded, the pagan hero being presented as a forerunner and alter ego of Blessed Guntherus. The old story celebrated the antiquity of the Břevnov monastery and its classical aura tied it with Rome and its imperial tradition.
Monochromní medailon v nástropní fresce: Parnas s Múzami. Nalevo stojí Pégas na zadních nohách s rozpjatými křídly, nad ním je vrchol hory s Apollónovým chrámem (tholos). Uprostřed výjevu stojí v pozadí palmové stromy. Napravo skupina sedících Múz - uprostřed Kleió (dějepisectví) , její levé předloktí spočívá na sloupku knih. Dole je Melpomené (tragédie) hledící na tragickou divadelní masku, kterou drží v levici. Nahoře je Úraníá (astronomie) pozorující nebe dalekohledem. Asam opatřil atributy Múzy klíčové pro téma nástropního freska. Jelikož zobrazuje historické téma s vážným obsahem, setkání blahoslaveného Vintíře s uherským králem, zdůraznil Múzy dějepisectví a tragédie. Úraníá je zdůrazněna proto, že byla považována nejen za Múzu astronomie, ale také Múzu křesťanských básní a personifikaci spirituality., Bushart 1986#, 245-246 (Bärbel Hamacher a Ralph Paschke)., and Do nástropní fresky v hlavním sále prelatury, která zobrazuje zázrak blahoslaveného Vintíře, je začleněn mýtus o Perseovi. Freska s Vintířem proklamuje, že Iustitia břevnovských mnichů pevně spočívá na třech morálních ctnostech, Sapientia, Fortitudo a Temperantia. Do tohoto programu je včleněn Perseův příběh, v němž je pohanský hrdina představen jako předobraz a alter ego blahoslaveného Vintíře. Antický mýtus oslavuje starobylost břevnovského kláštera, jeho klasická aura klášter propojuje s Římem a imperiální tradicí.
Kresba (12, 8 x 17, 8 cm): Minerva (přilba, kopí, štít, plášť, antické brnění, pod ním dlouhý chitón), na přilbě sedí sova. Napravo od Minervy sedí Múzy: Úraníá (Múza hvězdářství) se sférickým astrolábem, Rétorika s caduceem, Hudba s loutnou, napravo ženská postava se stuhou (?). Před Minervou je do země vsazená kamenná deska, na kterou oblečený putto vytesává kladivem a dlátem nápis "inscius non honorabitur." Výjev je zasazen do krajiny (stromy vlevo)., Fučíková 1997#, V/537, and Nápis na kameni je citát z Vulgaty, "nevědomý nebude ctěn" (Sirach 10, 28).
Plastika nahé ženy z polychromovaného dřeva (v. 41 cm), u levé nohy globus., Vlnas 2005#, 137., and Barokní kopie bronzové plastiky Venuše Uránie od Giovanniho da Bologna (Vídeň, Kunsthistorisches Museum). Sošku věnoval velkovévoda František I. císaři Rudolfu II.
Na reverzu mince s portrétem básníka a politika Pontana je postava múzy, v levé ruce drží lyru, v pravici globus., Chlíbec 2006, 254-255, č. 120, obr. s. 255., and Uranie je evokací Pontanovy básně Urania.
Podle maďarské literatury (Hájos, G., A Roosevelt tér, Budapest 2003, s. 44, Szőké -Kissné Szemerédy 2001) jsou ve dvoře radnice sochy ("Vármegyeháza udvárán áll"). Socha dívky, Hébé oblečené do peplu, se džbánkem v pravici svěšené podél stehna, hlava nakloněná doleva, pohled upřený na pohár (misku) v levé pozdvižené ruce. Původně byla údajně umístěná jako součást fontány ve dvoře budovy "Lloyd-palota" (1827-1830, József Hild, zbořen 1948). Socha dívky s věncem a květinami (Flóra), socha múzy s globem v klíně (Uranie), socha mladíka v okřídlené čapce s panovou flétnou (Merkur jako Pan)., Zádor 1993, s.. 32; http://www.hung-art.hu/frames-e.html?/english/h/huber/muvek/hebe.html (27.05.2006); Szőké -Kissné Szemerédy 2001, s. 17-18., and Hébé (Juventas) je personifikací věčného mládí. Hébé od Józsefa Hubera je téměř přesnou replikou Thornvaldsenovy sochy z roku 1816 (nakloněná hlava k levé ruce s miskou, zde však ruka drží trochu jiným způsobem větší misku). Socha byla v 19. století velmi oblíbená, dodnes existuje mnoho různých variant jejích odlitků pro zahrady a parky. Thornvaldsen zpočátku (1806) nepochopil skladbu drapérie a kombinoval neobvyklým, nelogickým, způsobem klasický peplos, sahající ke kotníkům, s krátkým chitónem, což v pozdějším zpracování (1816) opravil. Model z roku 1806 byl vytvořen mezi lety 1819-1823 pouze jednou, zatímco verze z roku 1816 byla zhotovena v několika mramorových kopiích (srov. Toman 2000, s. 274).
Podle maďarské literatury (Hájos, G., A Roosevelt tér, Budapest 2003, s. 44, Szőké -Kissné Szemerédy 2001) jsou ve dvoře radnice sochy ("Vármegyeháza udvárán áll"). Socha dívky, Hébé oblečené do peplu, se džbánkem v pravici svěšené podél stehna, hlava nakloněná doleva, pohled upřený na pohár (misku) v levé pozdvižené ruce. Původně byla údajně umístěná jako součást fontány ve dvoře budovy "Lloyd-palota" (1827-1830, József Hild, zbořen 1948). Socha dívky s věncem a květinami (Flóra), socha múzy s globem v klíně (Uranie), socha mladíka v okřídlené čapce s panovou flétnou (Merkur jako Pan)., Zádor 1993, s.. 32; http://www.hung-art.hu/frames-e.html?/english/h/huber/muvek/hebe.html (27.05.2006); Szőké -Kissné Szemerédy 2001, s. 17-18., and Hébé (Juventas) je personifikací věčného mládí. Hébé od Józsefa Hubera je téměř přesnou replikou Thornvaldsenovy sochy z roku 1816 (nakloněná hlava k levé ruce s miskou, zde však ruka drží trochu jiným způsobem větší misku). Socha byla v 19. století velmi oblíbená, dodnes existuje mnoho různých variant jejích odlitků pro zahrady a parky. Údajně existovala antická soška Hébé (ze slonoviny a zlata od sochaře Naucyda z 5. stol. př.Kr., dnes známá jen z vyobrazení na mincích z Argu), která Thornvaldsena inspirovala. Zpočátku (1806) nepochopil skladbu drapérie a kombinoval neobvyklým, nelogickým, způsobem klasický peplos, sahající ke kotníkům, s krátkým chitónem, což v pozdějším zpracování (1816) opravil. Model z roku 1806 byl vytvořen mezi lety 1819-1823 pouze jednou, zatímco verze z roku 1816 byla zhotovena v několika mramorových kopiích (srov. Toman 2000, s. 274).