Figura mladíka v krátké tunice, kolem pasu plachetka se semeny, která nabírá pravicí., Samek 1999#, 62-66., and Socha pochází pravděpodobně ze zahrady bývalého zámeckého letohrádku (Samek 1999, 64).
Na zábradlí terasy sala terreny pískovcové sochy: alegorie Jaro, Léto, Podzim, Zima., Poche 1978#., and Sochy původně na náměstí, na kašně, na zámek přemístěny v roce 1963.
Socha stojící mladé ženy, v levé ruce drží koš s květinami, v pravici kytici., 1977#, s. 464., Poche 1978#, 63-66., Procházka, Váňová 2000#, 41., http://www.prateleceskehistorie.estranky.cz/clanky/historie---clanky/mercandinovy-sady.html (22. 1. 2013)., and Mercandiniho sady založeny z podnětu hraběte z Mercandinu (1841-1845). Barokní socha alegorie jara byla údajně přivezena z Hrádku u Sušice a instalována do prostoru před kolonádou roku 1867 (Deník klatovského zahradníka Michaela Bullmanna). Zámek v Hrádku vlastnili Desfoursové (stavební aktivita v letech 1731-1775).
Měšťanský dům, na atice dvě volné kopie původních alegorických soch - žena s květinami: Jaro. Žena s obilnými klasy: Léto., Poche 1978#, 82-83., and Dům čp. 90 „U zlatého lva" na atice byly původně alegorie čtyř ročních období a na vrcholech štítů dvě bysty římských císařů. V letech 2005–09 poškozené sochy nahrazeny volnými kopiemi od Josefa Pospíšila z Kutné Hory. Srov. Soupis památek, 1. Politický okres kolínský (1897), s. 90-91.
Měšťanský dům, na atice alegorické sochy čtyř ročních dob: Jaro, Léto, Podzim, Zima., Poche 1978#, 82-83., and Mezi dvěma štíty původní barokní sochy, na atice alegorie čtyř ročních období a na vrcholech štítů dvě bysty římských císařů. Srov. Soupis památek, 1. Politický okres kolínský (1897), s. 90-91. Poškozené sochy sejmuty (2005) a nahrazeny volnými kopiemi.
Na stropě místnosti bohatá štuková dekorace. V kruhovém medailonu neseném orlem busta císaře. Ve velkých medailonech jsou alegorické figury zobrazující čtyři roční období - v medailonu sedící dívčí figura, v levé ruce drží věnec, na zemi trsy kvetin a váza s květinami - Jaro, v medailonu dívčí figura sedící pod stromem, ve vlasech věnec z klasů, kolem vyrůstají obilné klasy - Léto, v medailonu sedící dívčí figura obklopená plody a mísy s ovocem - Podzim, sedící polonahý muž s rozcuchanými vlasy, sklání se k nádobě s ohněm - Zima.
Čtyři štukové reliéfy. Léto: sedící žena, v levé ruce drží srp, pravou rukou si přidržuje šaty, na zemi před ní dva obilné snopy. Podzim: sedící žena, na krku má zavěšený křížek, v pravé ruce drží roh hojnosti plný ovocných plodů, levou rukou roh přidržuje v klíně. Zima: sedící žena vztahuje obě ruce nad nádobu s plameny. Jaro: sedící žena, v levé ruce drží v klíně kytici květů, pravou rukou drží velký květináč s rozkvetlými květinami. Všechny ženy mají antikizující oděvy., Lejsková-Matyášová 1970#., and Bohyněmi ročních dob byly v řecké mytologii pouze tři dcery Jupitera a Themidy - Hóry, které však měly i etické hodnoty (Auxó, Thalló, Karpó). Od pozdního starověku až do 18. století je pak ustálena ikonografie čtyř postav s typickými atributy. Jaro jako mladá žena držící květiny, Léto jako žena se srpem a klasy či snopy obilí, Podzim s hroznem vína a listy vinné révy či rohem hojnosti, Zima je v teplém oděvu nebo se ohřívá u ohniště.
Centrální sál je zaklenut kopulí s freskovou výzdobou. Stěny tohoto prostoru zdobí čtyři niky s alegorickými plastikami ročních dob. Jaro - žena s košem květů, Léto - žena se srpem, Podzim - muž s pohárem a měchem na víno, Zima - muž s nádobou, v níž je hořící oheň. Nad nikami a na pilířích nymfy, mořští koňové a jiné fantastické bytosti., Samek 1999#, 251-253., and Daniel, Perůtka, Togner 2009#, 131-135.
V přízemí zahradního traktu štuky, mozaiky, architekt a štukatér Baltasar Fontana štuky, P.A.Pagani malby and Kroměříž, městská památková rezervace a státní zámek, Praha 1960