The article focuses on the conception of absolute idealism elaborated by Czech Hegelian František Sedlák. First, Max Stirner’s position of egoism is presented, as Sedlák was influenced by his critique of the conceptual vertical, i.e. of the subsumption of the individual under abstractions. Second, it examines how Sedlák employed such critique in resolving the so-called “paradox of authority.” Third, it sketches both Sedlák’s reception and critique of Tolstoyanism, at whose conceptual core he encountered a problem associated with conception of abstract morality, which he criticized at first from the standpoint of Stirnerian egoism, later from the standpoint of Hegelian absolute idealism. Finally, Sedlák’s conception of absolute idealism as a philosophy of existence is reconstructed. and Článek se zabývá koncepcí absolutního idealismu českého hegeliána Františka Sedláka. Nejprve je představeno stanovisko egoismu Maxe Stirnera, neboť Sedláka ovlivnila jeho kritika konceptuální vertikály, tj. podřízenosti individua abstrakcím. Ve druhém kroku autor sleduje, jak Sedlák tuto kritiku využívá při řešení tzv. „paradoxu autority“. Následně je přiblížen Sedlákův příklon k tolstojovství, v jehož jádru však Sedlák záhy naráží na obtíže související s tolstojovským pojetím abstraktní morality. Sedlák s ním polemizuje nejprve ze stanoviska stirnerovského egoismu, později absolutního idealismu a hegeliánství. V závěrečném kroku je nakonec představena Sedlákova koncepce absolutního idealismu jako filosofie existence.