V. J. Veksler, D. B. Jefremov, A. L. Minc, M. M. Vejsbejn, F. A. Vodopjanov, M. A. Gašev, A. I. Zejdlic, P. P. Ivanov, A. A. Kolomenskij, J. G. Komar, I. F. Malyšev, A. Monoszon, I. Ch. Něvjažskij, V. A. Petuchov, M. S. Rabinovič, S. M. Rubčinskij, K. D. Sinělnikov, A. M. Stolov ; volně přeložil Josef Veselka., Referát přednesený na Všesvazové konferenci o fyzice částic vysokých energií, Moskva 1956, Obsahuje: referát, který byl otištěn v časopise Atomnaja eněrgija [1(4), 67 (1956)] i český překlad uveřejněný v Pokrocích matematiky, fyziky a astronomie [2(1), 67 (1957)], and Obsahuje bibliografii
Urychlovače slouží k získávání intenzivních svazků iontů nebo částic s vysokou rychlostí a energií. Kinetické energie dodávané současnými urychlovači jsou v rozsahu od několika stovek keV do několika TeV (1 eV = 1.6 x 10(19) J). V makrosvětě tyto energie nikoho neohromí, ale v mikrosvětě je vše jinak: rychlost protonu s kinetickou energií 200 keV činí 2 % rychlosti světla, u elektronu se stejnou kinetickou eneregií je to dokonce 70 %. Ve světě vysokých energií se slovo urychlovač stává trochu nesmyslným, neboť rychlost částic už skoro neroste (blíží se rychlosti světla), ale roste jejich energie a tudíž i relativistická hmotnost., Zdeněk Doležal., and Obsahuje bibliografii
Na konci března se novináři pokusili rozčeřit stojaté vody zprávami o konci světa, který údajně vyvolá černá díra uměle vytvořená vědci v Evropské laboratoři pro jaderný výzkum (CERN). Než se urychlovač Large Hadron Collider (LHC) podařilo úspěšně rozběhnout, potvrdila se však slova vědců a konec světa nenastal. Co se přesně v CERNu odehrálo a jaké výsledky můžeme v nejbližší době očekávat? Co je to LHC a jakou má tento projekt historii?, Tomáš Kubeš., and Obsahuje bibliografii