Fictional realism allows direct reference theorists to provide a straightfor- ward analysis of the semantics of fictional discourse by admitting into their ontology a set of objects (ficta) that serve as the referents of fictional names. Ficta may be modeled using an axiomatic object theory, but actualist interpretations of the formalism have been the subject of recent objections. In this paper, I provide an interpretation of object theory’s formalism that is consistent with actualism and avoids these objections. Drawing on insights from an actualist semantics for quantified modal logic, a central point in my proposal is to interpret ficta as contingently nonconcrete objects., Fiktivní realismus umožňuje přímým teoretikům poskytnout přímou analýzu sémantiky fikčního diskurzu tím, že do své ontologie připouští soubor objektů (ficta), které slouží jako odkazy fiktivních jmen. Ficta může být modelována pomocí axiomatické objektové teorie, ale aktualistické interpretace formalismu byly předmětem nedávných námitek. V tomto příspěvku poskytuji výklad formalismu objektové teorie, který je v souladu se skutečností a vyhýbá se těmto námitkám. Na základě poznatků z aktuální sémantiky pro kvantifikovanou modální logiku je v mém návrhu ústředním bodem interpretace fikce jako podmíněných nespecifických objektů., and Ceth Lightfield
Pavel Tichý originally published his interesting conception of possible worlds in 1968. Even though he modified it over the following twenty five years, its core remained unchanged. None of his thirty journal papers or books containing the notion of possible worlds was a study in metaphysics. Tichý (and most of his followers) always introduced the notion in the context of other investigations where he applied his Transparent intensional logic either to the semantic analysis of natural language or to the explications of other notions. Tichý presented his conceptions using rather short descriptions occurring on a number of places; his proposal appears not only fragmentary but also somehow incoherent. The main contribution of this paper is thus not only a complete survey of Tichý’s development of his conception but also a certain completion of the very proposal., Pavel Tichý původně publikoval své zajímavé pojetí možných světů v roce 1968. I když ho v následujících dvaceti pěti letech upravoval, jeho jádro zůstalo beze změny. Žádný z jeho třiceti článků nebo knih obsahujících pojem možných světů nebyl studií v metafyzice. Tichý (a většina jeho následovníků) vždy představil pojem v kontextu jiných vyšetřování, kde aplikoval svou transparentní intenzivní logiku buď na sémantickou analýzu přirozeného jazyka, nebo na vysvětlení jiných pojmů. Tichý představil své koncepty spíše krátkými popisy, které se vyskytují na několika místech; jeho návrh se jeví nejen jako roztříštěný, ale také nesouvislý., and Jiří Raclavský