Analogie s Ludvíkovým křídlem: portály, velká renesanční okna s vystupujícími parapety a nadstavenými římsami, seřazená podle horizontální i vertikální osy. Na rozdíl od Pražského hradu ale patra neoddělena horizontálně římsami, ale na venkovní fasádě naopak zdůrazněny vertikály trojúhelníkovými arkýři, které navíc nejsou osově symetrické. Architektura vykazuje vliv pozdně gotické architektonické tradice (Albrechtsburg v Míšni)., Menclová 1972#, 419-420., Poche 1977#, s. 83., and Doklad odklonu od antikizující architektury a částečného návratu k pozdně gotickým formám ve třetím desetiletí 16. století.
Interiér vily vyniká bohatostí kamenické práce, všechny dveře jsou opatřeny ostěním s římsou se spuštěnými ankónami. Místnosti jsou vybaveny krby, které jsou v pojaty jednotně a ve stejném stylu jako ostění dveří, postranní voluty nesou dvoudílný architráv, na němž je lehce stlačené kladí.
Vzorem vnější fasády vily byly italské renesanční městské paláce se zdůrazněným prvním patrem (piano nobile) vyhrazeným pro reprezentační místnosti. Okna v přízemí mají ostění s uchy nahoře i dole, okna v prvním patře mají bohatší výzdobu, jsou opatřena frontonem s vystupující římsou. Okna v přízemí jsou dolními parapety zarovnány s římsou obíhající okolo stavby. Další římsa zarovnaná s horním okrajem vstupní brány odděluje přízemí a patro. Na dvoře jsou okna v prvním patře na jižní a severní stěně ještě ozdobnější, jsou opatřena profilovaným ostěním se stlačeným kladím a římsou, z níž jsou spuštěny ankóny. Parapet oken je součástí kamenné římsy protažené po celé délce fasády a zarovnané s horním okrajem zábradlí sousedních lodžií. and Jeden z prvních dokladů zvýraznění "piana nobile" na fasádě v českých zemích, čímž byla naznačena funkční specializace jednotlivých pater. Jeden z prvních dokladů oddělení pater průběžnou římsou.
Hlavní portál na východní straně je dvoudílný s bosováním. Vjezd je s kruhovým záklenkem a branka pro pěší se záklenkem pravoúhlým. Po stranách vjezdu jsou dva představené tříčtvrteční toskánské sloupy na bosovaných soklech se zalamovaným kladím. Zahradní portál v Kaceřově má jenom jeden otvor a je bosovaný s výjimkou dvou na sebe postavených obdélníků v obou horních rozích. Spodní obdélníky jsou hlubší a byly evidentně určeny nějaký emblematický obrazový materiál (malbu, reliéf nebo sošky). and Jeden z prvních antikizujících portálů s vědomě manýristickými a severskými rysy v architektuře českých zemí. Podobně jako na soudobých italských portálech je část kladí nad vchodem prolomena bosovanými klenáky, tento manýristický detail najdeme ve čtvrté knize Sebastiana Serlia poprvé publikované v roce 1540 (134r a 164r) a dále několikrát v Serliově Libro extraordinario poprvé publikované v roce 1551. Kaceřovský portál js zhruba současný s prvním realizovaným portálem tohoto typu, jímž je hlavní portál Vignolovy vily Giulia v Římě z let 1551-1558. Neitalská a neantická je asymetrie portálu s úzkým bočním vchodem. Obdobně koncipovaný asymetrický hlavní portál najdeme na další stavbě pro Floriána Gryspeka, na zámku v Nelahozevsi (1553-1588).
Pilastr s bohatou zavěšenou dekorací, miska, konvice, studna s okovem, zbroj a zbraně. Patrně z portálu zámku., Hlobil, Perůtka 1999#, č. 74, obr. s. 160., and Po formální stránce souvisí s portály v Olomouci a Prostějově.
Portál je trojdílný. Vnější edikula s korintskými kanelovanými tříčtvrtečními sloupy bez píšťal, hlavice tvoří v mělké voluty s rozetami, na obou stranách jsou diagonálně umístěny listy. Stejné hlavice jsou v Ludvíkově křídle a na oknech Vladislavského sálu. Sloupy nesou architráv s patrně až v 19. století přidaným tympanonem. Sloupy spočívají na hranolových trnožích. Vnitřní prostor se v hloubce zdi zužuje a podhled je opatřen kazetováním.Toto řešení nemá obdobu v italské architektuře, ale často se s ním setkáváme na reliéfech. Vnitřní edikula je zmenšenou verzí vnější až na to, že nad vlysem je nasazena archivolta s kopií reliéfu sv. Jiří v boji s drakem. Ve cviklech nad archivoltou jsou akantové trojúhelníky. Vnitřní edikula rámuje pravoúhlé ostění vlastního vchodu do kostela., Homolka 1985#, s. 120-123 (datováno kolem 1500), s. 191 (datováno po 1509)., and Antikizující portál sv. Jiří měl starobylou basiliku propojit s Vladislavovým palácem.
Vladislavský sál měl na jižním průčelí tři velká okna a na východním konci jedno poloviční. Velká okna jsou dvoudílná s vloženým křížem, jsou lemována korintskými polosloupy s píšťalami v kanelách a stejný polosloup je i na dělícím pilířku. Hlavici polosloupu tvoří mělké voluty s rozetami, na obou stranách jsou diagonálně umístěny listy. Stejné hlavice jsou v Ludvíkově křídle a na bočním portálu basiliky sv. Jiří. Okna jsou pojata stejně jako na severní straně Vladislavského sálu, kde jsou však místo polosloupů pilastry, které pokračují pod podokenní římsou konzolami. Pilastry podepírají kladí s nezdobeným vlysem (kromě nápisu na východním okně). Na východní straně bylo jednodílné okno, jehož dolní část tvořil vstup na pavlač. Renesanční forma oken byla patrně inspirovaná Budínem, vyloženě neantickým prvkem jsou nejednotně utvářené hlavice., Menclová 1972#, 1, 384-393., and První antikizující okna v Praze.
Okna původně vedla na dvorek mezi Vladislavským sálem a kostelem Všech svatých, teprve roku 1580 kostel protažen až k sálu, takže okna vedou do kaple. Okna je třídílné, ve dvou patrech. V dolním patře jsou okna dvoudílná, v horním patře s vloženým křížem. V dolním patře jsou sloupy s antikizujícími korintskými hlavicemi, ale s gotickými tordovanými výžlabky. V horním patře jsou okna oddělena gotickými na koso postavenými pilastry, které jsou rovněž po stranách. Na vnější fasádě bylo okno lemováno obrovským oslím obloukem. Do oken byl roku 1598 vložen portál patrně od Giovani Gargioliho., Menclová 1972#, 1, 384-393., and Jedno z prvních antikizujících oken v Praze.
Vladislavský sál měl na severním průčelí tři okna. Východní okno severního průčelí je dnes zčásti skryto pozdější renesanční přístavbou. Nejblíže u původního hlavního vchodu bylo východní okno severního průčelí, které bylo dobře viditelné z lodžie před vchodem do sálu, a proto na něm byl umístěn dedikační nápis gotickou frakturou. Všechna okna byla dvoudílná s vloženým křížem, jsou lemována korintskými pilastry s píšťalami v kanelách a stejný pilastr je i na dělícím pilířku. Hlavici sloupu tvoří v mělké voluty s rozetami, na obou stranách jsou diagonálně umístěny listy. Stejné hlavice jsou v Ludvíkově křídle a na bočním portálu basiliky sv. Jiří. Pilastry pokračují pod podokenní římsou konzolou s listem. Pilastry podepírají kladí s nezdobeným vlysem (kromě nápisu na východním okně). Okna na jižní straně jsou pojata stejně, ale korintské pilastry byly nahrazany korintskými polosloupy a pod podokenní římsou nejsou konzoly. Okna lodžie z níž se vstupovalo do sálu ze severu byla pojednána obdobně jako okna vlastního sálu. Renesanční forma oken byla patrně inspirovaná Budínem, vyloženě neantickým prvkem jsou nejednotně utvářené hlavice. Uprostřed rozetových volut jsou tyto motivy (odprava): akantový stonek, akantový stonek s makovicí, čtyři listy, studna s rumpálem a okovem, palmeta, keříky vinné révy s hrozny, obrácený list (stejný jako pod pilastry), stonek s malinami. Prohnutý abakus má uprostřed květy, které jsou rovněž obměňovány, jedná se o stejný květ, ale je zobrazován z různých úhlů., Menclová 1972#, 1, 384-393., and První antikizující okna v Praze.
Nejmladší ze skupiny portálů z huti Benedikta Rieda (souvisí s portálem radnice v Nymburce). Půlkruhový záklenek s profilovanou archivoltou v edikule tvořené korintskými sloupy. Sloupy jsou kanelované s píšťalami. Portál zapuštěn do zdi., Kibic 1988#, obr. s. 36., and Baťková 1998#, 185-188.