Budova v eklektickém stylu byla vyzdobena mnoha uměleckými díly v tradici antického umění. Na střeše a v interiéru sochami (Géza Maróti, Ede Telcs, György Vastagh, József Róna), ve vstupní hale skleněnými mozaikami (Miksa Róth). Stará budova byla v roce 1927 rozšířena podle plánů architekta Imre Francseka ml. V zadním traktu areálu byly zbudovány veřejné venkovní lázně se třemi bazény lemované dvojitou kolonádou se střešní terasou. Vně budovy bylo umístěno několik plastik inspirovaných antikou a uvnitř areálu, podél středového obdélného bazénu, bylo umístěno ještě několik sousoší.Výzdoba interiéru - mozaiky ve vstupní hale. Kupole: v oblacích quadriga řízená Apollónem-Héliem (na hlavě má vavřínový věnec, na dlani pravé ruky malou sošku Niké, levá ruka drží otěže, v pozadí sluneční paprsky). Pod kupolí prstenec, kde jsou v kruhových medailonech znamení dvanácti měsíců roku. Mezi okny scény z různých lázní: Egyptské lázně, Řecké lázně, Římské lázně, Orientální lázně a vyobrazení různých vodních zdrojů - termální, léčivá vřídla a studně., Medvey 1939, s. 97; Meskó 2001, s. 33-38., and Mozaiková výzdoba se vztahuje k lázeňské tematice, inspirována je antickými mythologickými postavami a uměleckými archeologickými nálezy. Apollón je zobrazen jako bůh slunce - Foibos, motiv sošky Níké, kterou drží na ruce není ve spojení s Apollónem čistě antický, ikonografie byla původně spojována s Jupiterem, nebo sochami císařů (Reinach 1906, s. 593), ale motiv byl také převzat do imperiální ikonografie neoklasicismu, kde je takto zobrazován císař Napoleon, později i jiné mužské alegorické postavy představující Vítězství. Při zobrazení antických lázeňských výjevů používá autor jako doplněk prostředí antické archeologické nálezy, reliéfy, sochy (kapitolská vlčice) a keramiku (především nádoby na vodu - amfora, lebes s antickou figurální výzdobou).
Grafický list ze zámecké sbírky: římské Koloseum., Samek 1994#, 310-314., and Jeden z grafických listů z konvolutu Le vedute di Roma. G. B. Piranesi na vedutách začal pracovat v roce 1748, na těchto grafikách pokračoval pak se svým synem Francescem. První kompletní soubor byl vydán v Paříži roku 1800, pak až do roku 1870. Umělecké sbírky na Buchlově a Buchlovicích začal budovat již hrabě Leopold I. Berchtold a dále rozšiřovali jeho potomci (Zikmund I. Berchtold, Leopold II a Zikmund II. Berchtold). Od roku 1848 byly sbírky, jako rodové muzeum, přístupné veřejnosti. (Srov. Grůza, A., Mistři grafiky: Katalog výstavy z grafické sbírky st. zámku v Buchlovicích : Uh erské Hradiště, květen-červen 1964).
Olej na plátně (52 x 32 cm): ruiny antického paláce, v popředí postavy v soudobém oděvu., Togner 1999#, s. 398, č. 406., and Obraz se dostal do kroměřížské sbírky patrně před rokem 1750.
Olej na plátně (52 x 33, 5 cm): v popředí antické ruiny (sloupy) se schody, na nichž postavy v soudobém oděvu, v průhledu Koloseum ?, Togner 1999#, s. 399, č. 408., and Obraz se dostal do kroměřížské sbírky patrně před rokem 1750.
Olej na plátně (52,5 x 33 cm): antická ruina s náhrobkem, dole busta, v popředí sedí nahá žena, vedle stojí oblečený muž v soudobém oděvu., Togner 1999#, s. 400, č. 409., and Obraz se dostal do kroměřížské sbírky patrně před rokem 1750.
Olej na plátně (52 x 32 cm): zříceniny antické architektury (korintské pilíře) se sochou sedícího Amora (?) na vysokém podstavci, na který ukazuje žena vedle ní stojícímu muži v soudobém oděvu., Togner 1999#, s. 398, č. 405., and Obraz se dostal do kroměřížské sbírky patrně před rokem 1750.
Olej na plátně (52,3 x 33,3 cm): interiér antické ruiny se sochou muže unášejícího ženu, v ruinách postavy v soudobém oděvu., Togner 1999#, s. 400, č. 410., and Obraz se dostal do kroměřížské sbírky patrně před rokem 1750.
Olej na plátně (93 x 73 cm): idylická scenérie s rozpadající se antickou architekturou porostlou zelení. Pod ruinami drobné postavičky pastevců. and Togner 1999, s. 416, č. 431.
Olej na plátně (93 x 73 cm): idylická scenérie s rozpadající se antickou architekturou porostlou zelení. Pod ruinami drobné postavičky pastevců. and Togner 1999, s. 416, č. 432.
Olej na plátně (95 x 72 cm): párek lvů se zabitým jelenem a panter mezi antickými ruinami. Nalevo sloupy s architrávem, na němž nápis PRINCEPS ORBIS AMOR BONUS. Napravo reliéf s antickým válečným výjevem: římský voják drží za rameno vousatého muže zobrazeného zepředu, v pozadí další římští vojáci a vojenské prapory. O relief je opřeno antické torzo sochy Fauna (Satir della Valle)., Togner 1999#, s. 294-295, č. 295., and Obraz byl do kroměřížské sbírky zakoupen přímo od umělce. Idea obrazu spočívá v kontrastu mezi antickými ruinami ztělesňujícími vrchol civilizace a divokými šelmami, exotičnost prostředí podtrhuje deska s "arabským" nápisem vpravo dole. Ruinu chrámu nalevo nelze spojit s žádnou konkrétní antickou stavbou, jedná se totiž o pasticcio složené z nesourodých prvků. Nápis PRINCEPS ORBIS AMOR BONUS (Dobrý vládce je miláčkem světa) byl do obrazu začleněn jakožto motto dobrého císaře Tita (srov. Alsted 1649, 319) a ironický komentář k ruinám. Obdobně reliéf napravo je variací na antický římský válečný výjev. Socha Fauna opřená o reliéf vpravo dole se těsně drží levé postavy z dvojice známé jako "Satyri della Valle." Socha spolu se svým protějškem vznikla ve 2. století a původně sloužila jako telamon v Pompeiově divadle v Římě (v zobrazeních je však zobrazována bez pilíře). Satyrové byli až do restaurování v roce 1733 bez rukou (srov. http://mora.sns.it/index3_ricerca_opere.asp?Lang=ENG, accessed 23 dubna 2010) a tak je také zobrazen na obraze. Tyto ve své době velice slavné sochy byly známé už v roce 1474, přinejmenším od roku 1490 až do roku 1704 byly v římském Palazzo della Valle (odtud název), dnes jsou vystavené v Musei Capitolini. Zobrazují Fauna nesoucího na hlavě košík s hrozny vína a oblečeného v panteří kůži, což byl patrně důvod, proč Ruthart sochu do obrazu začlenil: hlava panteří kůže visící z Faunova levého ramene je totiž orientována tak, že je ozvěnou hlavy skutečného pantera zobrazeného nad sochou. Socha a zvíře, minulost a současnost jsou tak důmyslně provázány. Ruthart byl specialistou na zvířata, takže antické téma mohlo být součástí objednávky. Malíř namaloval další obrazy se zvířaty v antických ruinách, kde najdeme variace na sochu satyra della Valle (Pommersfelden, Schloss Weißenstein, Inventar-Nr. 494, Christie's London: Friday, July 7, 2000, Lot 41), v žádném obraze však antické památky nehrály takovou roli jako na kroměřížském obraze.