Uměleckohistorická studie poskytuje kritický rozhled po urbanistických předpokladech a projektantské a stavební činnosti ve dvou fázích let 1919-1924 a 1925 až 1928. Rok 1928 je pojímán jako výrazné předělové datum, neboť tehdy končí "zakladatelské a průkopnické údobí a avantgardní architektura se stává již samozřejmým programem". Místo obvyklého a historického typologického postupu pozoruje autor architektonické myšlenky v jejich vývoji, a to bez ohledu na to, zda byly či nebyly realizovány.
Náklad 1000 výtisků and Uměleckohistorická studie se zabývá charakteristickými rysy českých a moravských centrálních staveb v době renesance. Na vybraných příkladech dochovaných světských i církevních staveb zkoumá jejich vztah k analogickým typům v Itálii a v sousedních zemích a upozorňuje na okolnosti jejich vzniku. Výklad provázejí fotografie některých významných centrálních renesančních staveb v Čechách a na Moravě.
Náklad 5000 výtisků, Obálku, vazbu a grafickou úpravu navrhl Pavel Šváb, and Reprezentativní publikace podává přehled hlavních vývojových tendencí čs. architektury v letech 1945-1977. Vývoj architektury sleduje v širších společenských, politických, hospodářských a kulturních souvislostech, informuje o počátcích socialistické výstavby, o rekonstrukcích historických měst a stavebních památek, o nové urbanistické koncepci v období nástupu zprůmyslnění stavebnictví, o rozvoji a přestavbě sídel, výrobních staveb, krajiny aj.