Pískovcová socha: Mars (knír, přilba, antikizující zbroj a boty, plášť), v levici maršálskou hůl, pravice je opřena o štít s blesky. and Kořán 1999#, 94-97.
Řadový pětipodlažní nájemní dům. Na čtyřech balkonech ve 3 podlaží reliéfy s alegoriemi: Řemesla, Hudba, Věda, Výtvarné umění. Na fasádě průčelí nad okny ve 4 podlaží reliéfní vlys. Souvislý figurální výjev zobrazuje hrající si putti doprovázející různé narážky na vývoj umění. Začíná úsvitem, připomínkou Michelangelovy sochy (Noc), pokračuje architektonickými motivy sloupů a hlavic; busta Athény, kterou putti věnčí připomíná klasické Řecko, vedle ní na podstavci kapitolská vlčice. Romulus a Remus, je připomínkou římského umění, dále umění románské a gotické. V závěru vlysu malý Faun který husím brkem cosi zapisuje do knihy (rozpustilé naznačení historie)., Ráday 1998, s. 311, obr. 182-183., and Typický příklad rozverného ladění zobrazení vážných témat, která představující dovádějící děti - putti.
Nástropní malba. Ve štukovém rámu figurální scéna před vchodem do jeskyně, kde stojí dva muži s plnovousem, klečí muž ve zbroji se dvěma ovcemi, pod jejichž břichy jsou ukryti další dva muži, před jeskyní stojí Polyfémos s holí v ruce., Audyová 2005#, 17-19, 52-75, obr. 54; Togner 2010#, 64-66., and Autor se inspiroval obrazem Jacoba Jordaense (1593 - 1678).
Nástropní malba. Ve štukovém rámu scéna v krajině s částí architektury. V popředí uprostřed stojící nahá ženská figura, u její pravé nohy dva putti, po její levici klečí muž ve zbroji, na zemi leží helma a meč. and Audyová 2005#, 17-19, 52-75; Togner 2010#, 64-66.
Pískovcová socha Marta (knír, přilba s chocholem, antikizující pancíř, boty), za zády drží maršálskou hůl, levicí je opřen o štít, na němž jsou okřídlené blesky., Horyna 1997#., Kořán 1999#, 108., and Socha tvoří protěšek k soše Minervy na jižním sloupku (Hořovice, zámek, brána, Minerva).
Pískovcová socha Minervy (přilba, šupinová zbroj)., Horyna 1997#., Kořán 1999#, 108., and Socha tvoří protěšek k soše Marta na severním sloupku (Hořovice, zámek, brána, Mars). Mars a Minerva v antické mytologii nikdy nevystupují jako pár, ale výlučně jako nesmiřitelní nepřátelé. To velmi dobře vědí čtenáři Homérovy Iliady, kde bohovi války Athéna uštědřila dokonce dvakrát ostudný výprask (Hom. Il. 5, 840-869; 20, 69; 21, 392-433. Srov. též. Q. Smyrn. 12, 167). Jejich společné vystoupení na bráně čestného dvora v Hořovicích signalizuje, že zobrazené postavy nemáme chápat pouze jako mýtické hrdiny, ale především v přeneseném smyslu slova, jako ztělesnění abstraktních pojmů. Symbolismus dvojice Marta a Minervy, který byl založena na jejich protikladu, shrnuje známé motto "Arte et Marte/ uměním a bojem." (srov. Lohmeier 1978; Brink 2000). Objevuje se v populární knize emblémů Gabriela Rollenhagena, jen byla vydána poprvé roku 1611. Rytinu dvojice Marta a Minervy od Crispiana de Passe doprovází epigram, který oslavuje vladařské ctnosti - králi přináší čest nejen válečnické umění, ale i věda, neboť jak první tak druhé je zdrojem slávy: "Sunt duo qui faciunt vt REX in honore sit ARS MARS Gloria ab ARTE venit gloria MARTE venit", (Rollenhagen 1611, č. 68). Dvojici soch je možné současně chápat jako Minervu chránící mír před Martem (srov. Rosenthal 1989), čemuž by odpovídala skutečnost, že Mars je zobrazen na konci na severním konci série soch a Minerva mu tedy brání, aby se mohl přiblížit k bráně čestného dvora. I v tomto případě je souvislost mezi panovnickým ideálem a dvojicí Minervy a Marta zjevná.
Jedenáct soch z mušlového vápence v zámeckém parku: postava stojícího muže v římské zbroji, na hlavě přilba - Mars., Hosák 1981#, s. 113-115., Samek 1999#, s. 25-27., and Podstavce pod sochy vytvořil František Strickner z Egenburgu.
Jedenáct soch z mušlového vápence v zámeckém parku: Minerva se štítem s hlavou Gorgóny., Hosák 1981#, s. 113-115., Samek 1999#, s. 25-27., and Podstavce pod sochy vytvořil František Strickner z Egenburgu.