Jeden kus ze série tapiserií s námětem Trojské války, Trójané přicházejí pro Helenu, podle příběhu Parida a Heleny. Figurální scéna v interiéru paláce. Vlevo skupina mužských a ženských postav, ústředními postavami jsou Helena s korunou na hlavě a Paris ve zbroji s olivovou ratolestí v levé ruce. Kolem nich fvě dvorní dámy a mužské postavy - Menelaos s korunou na hlavě a míroví vyslanci Odysseus a Diomedes ve zbroji. Za skupinou na schodech pes, v pozadí vpravo průhled do paláce se skupinou postav před trůnem., Poche, Preiss 1973#, 58-60, 164-165, obr. 43-46., and Tapiserie byla utkána ve francouzské dílně v Aubussonu podle kartonu Isaaca Moillona (1614–1663). Podle tohoto kartonu bylo od roku 1652 utkáno více kusů, které mají několik typů bordury, nejblíže je bordura ze stejné série (l’Histoire de Pâris et d’Hélene) uložené ve sbírkách Musée des beaux-arts de Clermont-Ferrand (Les Grecs venant réclamer Hélene).
Čtyři pískovcové plastiky z atiky. Muž s turbanem: Ninus jako Babylonie a Persie (605-539 př. Kr., Zlatý věk), muž s korunou: Kýros II. Veliký jako Médská Persie (539-330 př. Kr., Stříbrný věk), muž ve zbroji s helmou na hlavě: Alexandr Veliký jako Řecko (330-63 př. Kr., Bronzový věk) a muž s vavřínovým věncem a svitkem: Caesar jako Řím (63 př. Kr. - 1453, Železný věk)., Poche 1963#, 210., Poche, Preiss 1973#, 43-46, 165., Vlček 1999#, 445-448., and Sochy vládců, představující v podobě panovníků čtyři historické světové říše, odkazují na čtyři říše, které jsou popsány bibli, v knize Daniel - 2:31-45; 7:17, 7:23, 8:22, 2, 7, 8,11: babylonská (asyrská), perská, makedonská a římská říše. Obvykle byly zobrazovány v podobě zvířat s odkazem na Apokalypsu: okřídlený lev jako Babylon, medvěd jako Médská Persie, okřídlený čtyřhlavý leopard jako Řecko a šelma s deseti rohy jako Řím (srov. titulní list "Egesippi, des Hochberühmten Fürtrefflichen Christlichen Geschichtschribers…", Theodosius Rihel 1590). Podle snu Nabuchadnesara mohou personifikace označovat také věk Zlatý, Stříbrný, Bronzový a Železný. Zobrazováni byli také vládcové těchto říší NINUS (Nimrod) vládce Asyrie, KÝROS vládece Persie, ALEXANDR VELIKÝ vládce Makedonie a JULIUS CAESAR vládce Říma. Takto téma zpracoval Maerten de Vos (publikoval Adriaen Collaert, 1575-1618, série čtyř grafických listů: Čtyři slavní vládcové starověku), jsou zde uvedení Ninus, Kýros, Alexandr Veliký a Julius Caesar. Zobrazení panovníků čtyř antických říší v umění 18. století:1. fresková výzdoba všech čtyř stran na stropě audienčního sálu v augustiniánském klášteře Markt Sankt Florian, Michael Wenzel Halbax, Daniel und seine Vision der vier Weltreiche, 1712 (http://www.bildindex.de/?+pgesamt:%27Georg%27%20+pgesamt:%27Fischer%27#|6)2. štukové reliéfy na stropě radnice Schwäbisch Hall (Großer Ratssaal), Maximilian Josef Pöckhl , kol. 1735: http://www.bildindex.de/bilder/fmlac9054_33c.jpg; http://www.bildindex.de/bilder/fmlac9054_34c.jpg)
Tempera na plátně: vlavo Vulkán, v oblacích se vznáší Venuše a Amor, na zemi kovadlina zbroj. Venuše objednává u Vulkána Aeneovu zbroj. Kolem medailony - putti se symboly čtyř živlů., Poche, Preiss 1973#, 94, 156, obr. 33-35., Ledvinka 1995#, 284-290., and Vlček 1999#, s. 548.
Kresba (205 x 304 mm). Scenérie v ulicích města. Ženská postava (Mír) prochází městem, v levé ruce drží skloněnou pochodeň, kolem po zemi rozesety zbraně a brnění. Další přinášejí chlapci a kladou je před ní na hromadu. Žena gestem pravé ruky osvobozuje spoutané vězně klečící po její pravici. and Zlatohlávek 1997#, 234, č. XLI.
Olej na plátně (110 x 89 cm): jako Paris a Helena jsou zobrazeni Aloisie Lodovica Anna de Montecuccoli a František Antonín Berka hrabě Hovora z Dubé (přilba zdobená válečným výjevem, antikizující brnění, plášť sepnutý na rameni, meč s rukojetí v podobě lva). Drží se za ruce a kráčejí doprava, za nimi architektura, napravo v průhledu antikizující lodě. Za dvojicí jde služka se psem., Vlnas 2002#, 280 č. II/1.14., Stolárová, Vlnas 2010#, III.30, and Historizující portrét byl oblíben na vídeňském císařském dvoře za Leopolda I. (pod vlivem oper a slavností). Portrét vznikl při příležitosti svatby zobrazeného páru roku 1672. Inspirací byl Škrétovi obraz Únos Heleny od Quida Reniho, (1631, Louvre), z něhož převzal i služku se psem.
Mědirytina (334 x 491 mm). Bitevní scéna soustředěná kolem kopí a štítu ležícího v popředí na zemi. Souboj pěšáků a jezdců na koních., Zlatohlávek 1997#, 140, č. 71., and Pochází ze zámku Libochovice, v NG od r. 1945. Libochovická sbírka grafických listů byla vznikla pravděpodobně z iniciativy Alexandriny Andrejevny Šuvalovové (1775-1847), manželky kardinála Františka Dietrichsteina, biskupa olomouckého při papažském stolci v Římě (Zlatohlávek 1997, 8-9). Rytina podle Rafaela.
Mědirytina ( 334 x 461 mm). Bitevní scéna. Na pozadí hořícího města bojující vojáci, pěší i jezdci, v popředí na skalnatém terénu pohozené zbraně (meč, přilba, fragment štítu)., Zlatohlávek 1997#, 124, č. 56., and Pochází ze zámku Libochovice, v NG od r. 1945. Libochovická sbírka grafických listů byla vznikla pravděpodobně z iniciativy Alexandriny Andrejevny Šuvalovové (Zlatohlávek 1997, 8-9). Stranově obrácená replika rytiny (pravděpodobně od M. Denta), která byla předlohou tapiserie podle návrhu G. Romana.
Mědiryt, složeno ze dvou desek (310 x 815 mm). Skupina mužských a ženských bojujících postav (pěší i na koních). Uprostřed kompozice Achilles držící v náručí umírající Penthesileiu, královnu Amazonek., Zlatohlávek 1997#, 255, č. 117., and Ve bírce NG od roku 1945, převedeno ze zámku Libochovice. Podle antického sarkofágu umístěného na Kapitolu v Římě.