Průměrná dávka z lékařského ozáření má v populaci výrazně stoupající trend. Ve vyspělých zemích za posledních 30 let vzrostla o stovky procent a je již srovnatelná s dávkou z přírodního ozáření. Výpočetní tomografie přispívá ke kolektivní dávce z lékařského ozáření plnými dvěma třetinami. K nápravě tohoto nepříznivého vývoje způsobeného především trvale vzrůstajícím počtem CT vyšetření je nezbytné přijmout účinná opatření. Tím nejperspektivnějším se v současné době jeví technika tzv. iterativní rekonstrukce CT obrazu, která významně redukuje obrazový šum, a umožňuje tak vyšetření s dávkou záření redukovanou o desítky procent. Článek rozebírá základní principy a typy iterativní rekonstrukce, které jsou již komerčně dostupné na nejmodernějších CT tomografech včetně jejich kladů a záporů. Jsou vysvětleny rozdíly mezi iterativní rekonstrukcí a běžně používanou filtrovanou zpětnou projekcí, která je více než tři desetiletí považovaná za "zlatý standard" při rekonstrukci obrazu na všech CT přístrojích., The average radiation dose resulting from medical exposure continuously rises in the population. It has increased several times within the last three decades and reached the level of natural radiation background in some developed countries. Computed tomography is the major contributor, comprising two thirds of the entire cumulative medical exposure. To reverse this unfavourable trend attributed mainly to continuously increasing number of CT procedures, it is necessary to adopt adequate precautions. Among these, the most promising seems to be the technique of iterative reconstruction of CT image which significantly reduces image noise and therefore allows radiation exposure reduction by tens of percent. The article deals with basic principles and types of iterative reconstruction which are already available on recent CT scanners, commenting on their advantages and disadvantages. Differences between iterative reconstruction and filtered back projection considered as "gold standard" on all CT scanners for more than three decades are also discussed., Jan Žižka, and Lit.: 26
Úvod: Tato práce prezentuje výsledky optimalizace rekonstrukčních parametrů, konkrétně počet iterací a počet subsetů OSEM algoritmu. Materiál a metody: Optimalizace byla založena na měření kontrastu a poměru signálu k šumu na tomografických rekonstrukcích NEMA Body Fantomu. Byla provedena akvizice čtyř sad projekčních dat se dvěma různými objemovými aktivitami na dvou různých kamerách. Pro nalezení optimálních hodnot byl proskenován parametrický prostor s použitím více než 500 rekonstrukcí s různými korekcemi a resolution recovery algoritmem (RR). Výsledky a závěr: S přihlédnutím k výpočetnímu času a opakované nestabilitě software byly jako nejlepší kombinace vyhodnoceny 4 iterace a 10 subsetů bez RR a 5 iterací a 10 subsetů s RR v matici 128 x 128, 3 iterace a 12 subsetů bez RR a 4 iterace a 12 subsetů s RR v matici 256 x 256., x, Pavel Karhan, Jaroslav Ptáček, Petr Fiala, and Literatura
Cíl. Cílem studie bylo posoudit možnosti IRIS (iterativní rekonstrukce v obrazovém prostoru) algoritmu z hlediska redukce šumu v obraze a efektivní dávky. Metoda. Bylo vyhodnoceno celkem 85 pacientů, kteří podstoupili CT vyšetření (plic, břicha a mozku) s rekonstrukcí snímků pomocí IRIS algoritmu, a podobná skupina 95 pacientů, jejichž snímky byly rekonstruovány filtrovanou zpětnou projekcí (FBP). Referenční součin proudu a expozičního času byl pro skupinu s IRIS algoritmem v původních užívaných protokolech snižován tak, aby kvalita snímku na základě subjektivního posouzení radiologa byla zachována. Obě skupiny byly porovnány z hlediska množství šumu na snímku, poměru signálu a šumu a efektivní dávky, kterou pacient během vyšetření obdrží. Výsledky. Ukázalo se, že u vyšetření břicha je možné radiační zátěž pacienta snížit až o 50 %, aniž by došlo ke zhoršení kvality snímku. Na druhou stranu pro vyšetření mozku se podařilo dosáhnout snížení průměrné efektivní dávky pouze o 23 %. Závěr. Z tohoto důvodu by měla obdobná měření a optimalizace vždy předcházet uvedení nového rekonstrukčního algoritmu do klinické praxe., Aim. The aim of this study was to assess the possibilities of IRIS (Iterative reconstruction in Image Space) algorithm in noise reduction and potential dose reduction. Method. A total of 85 patients clinically underwent CT examination (chest, abdomen, brain) with IRIS reconstruction and similar groups of 95 patients with Filtered Back Projection (FBP) reconstruction were evaluated. The reference tube current product in original CT protocols was modified for IRIS algorithm according to the subjective image quality. Two reconstruction algorithms were compared in terms of image noise, signal to noise ratio and effective dose. Results. It was demonstrated that with the novel approach the mean effective dose reduction up to 50% for CT examination of the abdomen did not lead to image quality degradation. However, to retain the quality of CT images of the brain it was accomplished mean effective dose reduction only of 23%. Conclusion. For this reason such measurements and similar optimization should precede to introduction of any new reconstruction algorithm into clinical routine., Petra Kozubíková, Martin Horák, and Lit.: 6